The Bride*

2. března 2013 v 12:12 | Clarush*
(Tento příběh můžete také najít na www.tombridercroft.blog.cz )

Tam odkud jsem je svatba opravdový důkaz lásky. Ale ne každého štěstí potká.
Mě to štěstí potkalo. Ale vydrželo u mě jen na maličkou chvíli a pak mě opustilo.
Ale ,že ta chvíle byla opravdu kouzelná. Byla jsem opravdu zamilovaná. Až po kořínky vlasů. O to bylo potom horší moje procitnutí.

''Ne! Nechoď ven!!'' Zakřičela Marry na Joshe. On se na ni otočil a pousmál se.
''Proč bych neměl ?'' A zasmál se.
''Víš co se stane když půjdeš teď ven!! ''
''Copak by se mi mělo stát?'' Řekl a znovu se zasmál. Šel k Marry a políbil ji na čelo. Pak odešel.
Marry jen doufala , že se vrátí.

Stála jsem na schodech svého opuštěného zámku. Nikde ani živáčka. Okna bouchala jak si s nimi noční vítr hrál . Hodiny odbily půlnoc. Vyšla jsem ven a zamířila k městu. Nikde nikdo. Lidé si pamatují co se stalo minulý rok. A ty předchozí 4 roky. A to je dobře. Dokud nezapomenou .. budou v bezpečí.
Uslyšela jsem kroky. Otočila jsem se. No vida. Někdo tu zapomněl ..
Vytahla jsem si meč a potichu se k němu blížila. Ten hlupák si mě ani nevšiml.
A pak jsem se napřáhla a bodla. A začala se svým každoročním rituálem.

**

Když jsem s tím bídákem skončila už začínalo svítat. Tak jsem zmizela do svého úkrytu a čekala co se bude dít.

První člověk vyšel. Byla to starší žena. Když ho uviděla vykřikla a utekla zpět domů. A jak plynul čas lidé vycházeli z domovů a zřeli mou hrůznou práci .. byla jsem čím dál víc spokojená. Pak , ale přiběhla nějaká dívka se slzami v očích.

''Joshi!!Já ti říkala ať nechodíš ven .. ! Tys mě neposlechl .. a opustil jsi mě .. ''

Jak jsem si tak prohlížela ten dav lidí všimla jsem si , že v ústraní stojí jeden moc pohledný mladík. Chvíli jsem ho pozorovala. Jenže pak on spozoroval mě. Okamžitě jsem se schovala. A slyšela:

''Bože!Jaká nestvůra může někoho zabít a ještě mu vyříznout srdce?!''
''Nevěsta. '' Ozval se mě neznámý hlas. A tak jsem se podívala kdo to mluví.
Nemýlila jsem se. Byl to on ten kdo mě spozoroval.

''Ale proč to dělá?!'' Ozval se jiný hlas.
''Copak vy ten příběh neznáte?'' Ozvala se jedna stařena. A začala s vyprávěním.

''Je to pět let zpátky co tamhle žila Agnes.(A ukázala na nedaleký zámek) Byla z bohaté rodiny. Její rodiče ji měli moc rádi a ona všem pomáhala jak jen to šlo. Byla jako náš anděl strážný. Dokud sem nepřijel Lord Thomas. On všechno změnil. Hned jak ji uviděl chtěl si ji vzít. Ona se do něj bezhlavě zamilovala. ''

''A co dál .. ? '' Ozval se někdo vzádu.

''Měli mít svatbu jak už jsem řekla. Když si zkoušela svatební šaty byla neskutečně šťastná. Ale když šla ke kostelu všechno se pokazilo. Slyšela ho jak se tam s někým baví. Že prý z ní bude dobrá oběť. A že si peníze rozdělí. A také .. že by si ji nikdy nevzal- neb je příliž ošklivá. Odporná jako netvor. ''

''A pak .. ?''

''Nikdo dodnes netuší kde se v dívce s tak mírumilovnou a nenásilnou povahou našlo tolik zloby a sklon k násilí. Ale všichni tušíme proč že ? On ji chtěl jen využít a také ji zlomil srdce. ''

''Ale co se tedy stalo?? ''

''Ubila jeho i toho jeho přítele k smrti. Když vešla do kostela měla pocuchané vlasy a šaty od krve. Proto se jí dodnes říká nevěsta s šaty v barvě krve. ''

''A to s tím nikdy nepřestane? ''
''Ne Jasone. Ona nemůže. Je prokletá. Nedokáže s tím přestat. ''
Jason .. tak takhle se jmenuje. Je moc hezký .. ty jeho zelené oči .. a černé vlasy .. snad bude mít rozum .. pomyslela jsem si.


O pár hodin později jsem seděla sama v zaprášené jídelně. Z mého dlouhého rozmýšlení o smrti mě vytrhlo zaklepání. Škubla jsem sebou. Bodeď by ne! Ke mě NIKDO nechodí. Zvedla jsem se a pomalinku šla ke dveřím. Stál tam Jason.

''Jdi pryč! Tady nemáš co pohledávat!'' Křikla jsem na něj. On se otočil a šel pryč.
Chytrý. Jenže pak se otočil a skočil. Rozbil skleněné dveře které dřív vedly na terasu a stál přede mnou. Rozeběhla jsem se nahoru po schodech.

''Počkej!!'' Slyšela jsem za sebou. Ale neohlédla jsem se . Ani nezastavila. Právě naopak. Zrychlila jsem. Když jsem doběhla nahoru okamžitě jsem vběhla do svého pokoje a zavřela dveře. On se opřel o moje dveře z druhé strany a povídá:

''Já nejdu sem jako nepřítel. Chci ti jen pomoct .. ''
''Nepotřebuju pomoct!To ty si pomož a uteč! Dokud máš čas!!''
''Neodejdu.''
''Pokud chceš zemřít .. kvůli své troufalosti .. ''
''Ne. Kvůli své troufalosti ne. Kvůli naději a dobré vůli. Chci ti pomoct nech mě ti pomoct!''
''Já o tvou pomoc nestojím!! Nestojím o ničí pomoc! Chápeš .. ?!''

Vyrazil dveře. Tím jak ty dveře vyrazil mě srazil k zemi. Stoupl si nade mne .

''Proč odmítáš pomoc? Copak nestojíš o normální život jako dřív?''

Nic jsem neodpověděla. Jediné co jsem udělala bylo to že jsem ho mrštně praštila do hlavy. Poté jsem ho odtáhla do města.

**

Zbytek roku probíhal absolutně stejně jako ten předchozí. Samota , klid ..
Už jsem o Jasonovy vůbec neslyšela. Díky bohu. Nechtěla jsem mu nic udělat ..
.. byl totiž opravdu moc hezký. Ale nejen kvůli tomu. Chtěl mi pomoct. To jsem ještě nezažila. Ostatní přede mnou jen prchali. On ne. Odvážil se za mnou přijít.
Sice jen jednou, ale odvážil se.

**

Další rok.

Jak už to každý rok bývá připravuji se na svůj každoroční rituál. Ale tenhle byl jiný než ty ostatní.

Když jsem vyšla ven abych konala to co každý jiný rok venku stál Jason. Okamžitě jsem k němu šla. Nic jiného mi ani nezbývalo- nikdo jiný venku nebyl.
Když jsem k němu přišla usmál se na mě. A vzal mi můj meč. Všechno se to stalo
tak rychle .. vzal meč a vyřízl si srdce. Když si ho vyřezával řekl mi:

''Tady máš moje srdce. Žij jako dřív .. '' A podal mi ho. Po chvíli zemřel. Opravdu jsem tohle nečekala. Zbavil mě mé kletby. Ale sám za to zaplatil životem. Po dvou dnech se konal pohřeb. Lidé se na mě stále dívali skrz prsty .. ale už se mě snažili pochopit. A všichni obdivovali Jasonův čin. Byl smutný. Ale dal mi nový život.

Děkuji Jasone. Děkuji, že si mě vyvedl z temnot na světlo. Za tvé srdce ti dávám to své. Agnes
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa


Komentáře

1 Annie Potterova Annie Potterova | Web | 7. září 2013 v 13:39 | Reagovat

Pěkné!! :))

2 Nikinkira Nikinkira | E-mail | Web | 4. listopadu 2013 v 15:20 | Reagovat

To je tak hezké!! :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama