Before the dawn /2

5. dubna 2013 v 9:37 | Clarush* |  Dokončené
Díky Before the dawn jsem právě zjistila kolik textu se vejde do jednoho članku.. no děs Smějící se

Taky už jste někdy zažili to, že se snažíte něčemu za každou cenu vyhnout, ale nejde to ? A nakonec je to pro vás krásný zážitek ? Něco na co moc rádi vzpomínáte ?
Přesně tohle je můj případ.
Aaron otevřel oči a zívnul si. Zvedl se a rozhlédl se kolem sebe. Absolutní luxus. Nic mu nechybí. Jak by taky mohlo? Má tolik peněz.
**
Sešel do jídelny. Seděla tam jen jeho sestra a zamyšleně něco psala.
''Dobré jitro. Sestřičko. ''
Zvedla hlavu a usmála se na něj.
''Dobré jitro. Bratře. ''
''Jak ses vyspala Adele ? ''
''Jako vždy. Dobře. A ty ? ''
Aaron zapřemýšlel. Vzpomínal na svůj sen.
''Také dobře. ''
Do jídelny přišel Aaronův přítel Charles.
''Charlesi. Příteli pojď, sedni si. ''
Charles si sedl vedle Aarona a povídá:
''To je dobře, že jsi tu. Zrovna jsem s tebou potřeboval mluvit.''
''Jsem tady. Tak mluv, co potřebuješ ? ''
''Jde o dnešní ples- měl by ses tam alespoň na chvíli ukázat. Jak můžeš pořádat ples a nebýt tam ? ''
Jak Aaron slyšel slovo ples okamžitě se zatvářil utrápeně.
''Moc dobře víš, že ho pořádám kvůli své sestře. ''
''No ano. To vím. A ty bys měl vědět, že by ses tam měl ukázat. Nejen proto, že ten ples pořádáš, ale také kvůli své sestře. Nemám pravdu Adele ? ''
Adele mlčky přikývla.
''Vidíš? Snažíme se ti domluvit už celý týden! Copak nemáš rozum? ''
Aaron se podíval na Adele. Ta se na něj podívala prosebně. Jako by ho přímo žádala aby tam šel ..
''No dobře. Ale jen kvůli Adele. ''
''Skvělé. Na tady máš masku. ''
''Moment .Co prosím ? Masku ? ''
Adele se uchychtla.
''Je to maškarní ples. Zapomněl si ? ''
''Ach tak. No dobře .. ''
Jediný důvod proč to udělal, byl ten, že chtěl udělat radost sestře. Nic jiného v tom nebylo. Ale jen do té doby než potkal JI.
''Holky ? Nemáte ještě nějakou tu krabici s kapesníkama ? '' Ozvala se Katy. Vanessa jí podala krabici s kapesníky a pokračovala ve vyprávění.
**
Podvečer se připravoval. Stál před zrcadlem a držel masku. Je to hloupost. Hloupá akce. Upravil si vlasy a vzal si masku. Alespoň mě nikdo nepozná. Leda podle hlasu. Pomyslel si a vyrazil.
**
Znuděně stál v zástupu lidí a pozoroval ostatní přítomné. Prohlížel si každého nově příchozího. Nic zajímavého. Ale potom vešla ONA.
Když ji viděl tak ztuhnul. Stál jako k zemi přikovaný.
Měla krásné třpytící se černé tylové šaty. Její krásné hnědé kadeře jí splývaly až po pas. Černá maska ve tvaru motýla. Vypadala jako by byla oděná do noční oblohy. Protože přesně to její šaty připomínaly. Noční oblohu. Zpoza masky jí zářily její šedé oči.
Neklidně se rozhlédla a někam zamířila. Aaron se konečně mohl hnout. A tak se vydal za ní.
Chvíli mu trvalo, než ji našel .. ale našel ji. Hned jak ji znovu uviděl cítil a jasně slyšel jak mu rychle a tvrdě bije srdce.
''Smím prosit ? ''
Otočila se a její šedé oči si ho rychle prohlédly.
''Ovšem že smíte. ''
Jeho oči modré jako nebe bez obláčku hleděly přímo do těch jejích. Vpíjely se do nich. Mísily se s nimi. Jako když mícháte dvě barvy.
''Jak se jmenujete.. ? '' Zeptal se a neustále ji pozoroval.
''Esther pane. ''
''Neříkejte mi pane, říkejte mi Aarone. '' Řekl a byl jí absolutně okouzlen. Jeho srdce bilo jako o závod.
''Dobře Aarone .. ''
''Jste překrásná Esther.. '' Řekl okouzleně.
''Lichotíte mi .. '' A začervenala se.
**
Protančili celou noc. Tančili a tančili. Sál už byl poloprázdný, ale oni dál tančili. Jako by se pro ně zastavil čas.
Přestali tančit. Esther sklopila řasy. Následoval jeden jediný polibek. Pak se v sále ozvaly kroky. Polekaně od něj ustoupila. Stál tam Charles.
''Aarone, musíme jít. ''
Aaron popošel k Esther.
''Uvidíme se, brzy. ''
A odešel spolu s Charlesem.
Ona tam dál stála.
**
O několik let později ..
Aaron zadumaně stál u malířského stojanu. Udělal posledních pár tahů štětcem a ustoupil.
Esther. Takhle budeš vždy se mnou. Pomyslel si.
Krutá pravda je, že Esther už nikdy neviděl. Viděl ji jednou v životě na tom maškarním plese - ale pak už ji nikdy neviděl. Hledal ji .. ale nenašel.
Někdy najdete svoje štěstí. Ale po krátké době ho ztratíte. A už ho nikdy víc nenajdete.
''Bože! Já tak nesnáším smutné konce.. '' Vykřikla zpoza breku Jess.
''Tak fajn. Zbývají nám ještě tři příběhy. Ale než se něco bude zase vypravovat - tak musíme zkontrolovat a případně doplnit zásoby kapesníků. A někdo tu měl hlad pokud se nemýlím .. '' Řekla Sally a připadala si téměř jako diktátor. No spíš jako velitel.
''No.. já mám hlad.. '' Ozvala se Stella.
''No dobře- další kapesníky jsou támhle v té skříňce. Pojď Stello uděláme něco k jídlu. První se najíš ty.. abys mi tu neumřela hlady. '' A zašla se Stellou do kuchyně.
**
Potom co se holky konečně najedly se pokračovalo ve vyprávění.
''Tak teď já. '' Řekla Katy.
A začala vyprávět..
Co se stane když se zamilujete do upíra ? Do upíra kterému záleží jen na krvi ? Myslíte, že se změní ? A že to dopadne dobře .. ?
Rebecca se toužebně podívala na Davida. Ten dopil a ulízl si ze rtů krev.
''Já.. chtěla jsem se zeptat.. proč si nikdy nevezmeš mojí krev ? ''
Zvedl se a odešel- aniž by jí odpověděl. Je tak naivní. Ale roztomilá.. jak se do mě mohla tak bezhlavě a naivně zamilovat? Na mě není nic, co by mohla milovat. Zapřemýšlel David.
**
Mezitím Rebecca přemýšlela nad tím co dát Davidovi k valentýnu - a ten je už za týden. A ona pořád ani neví CO mu dát. Tak moc by mu chtěla udělat radost. Když ono je to s ním neskutečně těžké. Je to upír a co dát upírovi?
A pak ji to napadlo. Ano. To je přesně ono. To mu udělá radost.
Rebecca se nemohla dočkat valentýna. Až uvidí jeho radostný výraz.. celá se rozzářila jak na to pomyslela.
Bude to nejlepší den v jejím životě.
**
''Davide.. miluju tě.'' Řekla mu, když spolu leželi na gauči a dívali se na televizi. David se na ni jen podíval. Nic neřekl. Nemělo smysl jí lhát. A zase na druhou stranu.. je lepší mlčet než se pak dívat co s ní udělá pravda. To jí radši nechám žít v krásné iluzi.. pomyslel si.
Ale jí to, že jí neodpověděl, nevadilo. Myslela si, že se jen stydí to říct nahlas.. a tak si to zkrátka vysvětlovala.
Jak sám David řekl. Byla opravdu naivní.
**
Každý den se o něj starala. Každý den pro něj dělala, co jen mohla. Ale David si stejně o ní myslel pořád to samé. Každý den chodil na dlouhý lov- a to bylo jeho potěšení. Ne to že se o něj ona stará. A to že ho ona miluje. Jen lov. Lov. Lov. Lov. Nic jiného. Neměla ani šanci se mu zavděčit.
**
Když se takhle jednou vracel z lovu, zase na něj čekala. Zase se o něj starala.. jako vždycky.
''Zítra je valentýn. '' Řekla a usmívala se.
''Hmm. '' - jeho odpověď.
''Doufám, že se těšíš. Mám pro tebe překvapení. '' Řekla a zase se rozzářila.
''Hmm. To se opravdu těším. ''
A opravdu měl na co..
**
Když další den přišel domů, nikde nebyla. Trochu ho to překvapilo. Tohle asi není to překvapení.. pomyslel si.
Šel do obýváku. Seděla tam.
Okamžitě jak vešel ucítil tu nádhernou vůni..
.. a šel za ní.
Došel k ní. Špičáky se mu prodloužily.
Stoupla si. On se na ni podíval a praštil s ní o zeď. Přidržel si ji.. a kousl ji.
Tak takové to je když vás kousne upír.. pomyslela si Rebecca. Není to tak bolestivé jako se říká..
**
Pil její krev. Ona ho k sobě víc tiskla. Chtěla, aby pil její krev.
On stále pil a pil. Nebral ohledy na to, jestli jí ublíží.. viděl jen krev. Ne toho komu tu krev bere.
''Krásný valentýn .. ti přeju.. '' Řekla zesláble.
Až tehdy si uvědomil co dělá. Po zádech mu sjela bezvládná ruka. Vytáhl z ní tesáky a sáhl jí na krk. Žádný tep.
Smutně se na ni zadíval.
A takhle skončil.. s jejím bezvládným tělem v náručí.
Jak se to říká- nevíš co máš dokud to neztratíš..
''Taky smutnej konec.. ach jo! '' Opět Jess. Chudák holka.. to vyprávění s ní vždycky tak zacloumá..
''Amy , Melisso.. co vy chcete vyprávět ? '' Zeptala se Stella.
''Nevím jak Melissa, ale já ne. Nemám příběh, co bych řekla .. a přece nechceme aby se nám tu Jess uplakala k smrti.. '' Jak to dořekla začaly se všechny smát.
''Hele holky.. kdybyste měly možnost.. změnily byste něco na těch příbězích? '' Zeptala se Sally.
''No.. konkrétně já bych změnila konec svého příběhu. Ne jenom konec. I začátek. Damien by nezabil Melaniinu rodinu. '' Ozvala se Stella.
Pak následovalo několik dalších návrhů na změny v příbězích..
**
Katy si zívla a podívala se na hodinky.
''Je půl jedné ráno. Měly bychom jít spát..'' A znovu si zívla.
A tak všechny zalehly. A klidně usnuly.. netušíc co se některým z nich v noci stane..
**
Jess otevřela oči. Ach bože! Ona je venku.. v nějaké vesničce.. ? Moment. Tu vesničku zná. Ach bože. Je ve svém příběhu. Každou chvíli se tu objeví nevěsta.
**
Někdo kolem ní proběhl. Nedávala pozor a zakopla- a spadla. Někdo jí podal ruku. Ochotně ji přijala a podívala se tomu někomu do tváře.. ach bože! To je Agness. A ještě není utrápená.
''Ach.. máš špinavé oblečení. Jsi celá špinavá. Jak to ? Kde bydlíš? '' Zeptala se jí Agness.
''Já tu nikde nebydlím.. ''
Agness se zatvářila smutně.
''Ty nemáš domov? Tak zůstaneš se mnou. Pojď nejdřív si dáš pořádnou koupel.. a já ti mezitím seženu pěkné a čisté šaty.''
**
Jak Agness řekla tak taky udělala. Jess se u nich řádně vykoupala a dostala krásné a čisté šaty. Jess nikdy neměla šaty. A takové už vůbec ne. Ale když si je vzala a dívala se do zrcadla mezitím co jí Agness upravovala vlasy.. připadala si v těch šatech krásná. Byly to tylové šaty ve fialové barvě. Fialová se k ní hodila- k jejím tmavě hnědým vlasům a hnědým očím.
Agness jí přestala upravovat vlasy. Jess se na sebe znovu podívala- krásné šaty a k nim ten správný patřičný účes. Moc jí to slušelo.
''Takže Jessico.. líbí se ti šaty ? '' Zeptala se Agness a usmála se na ni.
Jess se k ní otočila a objala ji. Pak se na ni také usmála.
''Ano! Ty šaty jsou nádherné! Co nádherné.. dokonalé. Moc děkuju.. připadám si jako princezna.. ''
''Nemusíš děkovat.. nemáš zač. Moc ti to sluší. '' A opět jí věnovala úsměv.
**
O pár dní později z nich už byly nejlepší kamarádky. Trávily spolu spoustu času.. a Agness byla šťastná.
Proto musela Jess rychle vymyslet jak to udělat aby nedošlo k oné nešťastné události z jejího příběhu. A pak ji to napadlo.
''Už jsem ti říkala, že mám dar vidět do budoucna? ''
Agness se zasmála.
''Ne já to myslím vážně. Podívej. Jeho brzy potkáš. A on se do tebe zamiluje.''
A podala jí kresbu Jacoba. Chytrý plán- nechat ji zamilovat se do Jacoba ještě předtím než se tam dostane ten, co jí má zlomit srdce.
A k Jessině štěstí ten plán fungoval. Agness se do něj okamžitě zamilovala. Sice ho znala jen z kresby a z Jessiného vyprávění.. ale zamilovala se do něj. To bylo hlavní.
**
Když do městečka přijel Lord Thomas a chtěl si Agness vzít slušně ho odmítla- že její srdce patří jinému. A tak Lord Thomas poníženě odjel.. hihi dobře mu tak.
**
Asi týden po odjezdu Lorda Thomase se v zahradě ukázal Jacob.
''Zdravím.. nevíte kde bych našel.. - ''
A větu nedokončil. Uviděl Agness.
Jess se usmála. Opravila ten příběh- Agness je šťastná a Jacob žije. A nakonec se i vzali. Takže z Agness není nakonec smutná prokletá nevěsta.. ale ta nejšťastnější a nejzamilovanější nevěsta.
**
Stella otevřela oči. Na nos jí přistál motýl. A okolo ní vlála dlouhá stébla trávy.
Zvedla se. Houslistka.. ? Ach ano! Máme možnost napravit naše příběhy! Skvělé.
Teď jen stačí začít napravovat.
**
Vydala se rychle směrem k nedalekému domku. Byla si jistá, že tu ten domek už moc dlouho stát nebude.
A udělala, co musela.
**
Damien přišel k domku. Nikde nikdo. Hmm.
Pak uslyšel ladný zvuk houslí. Šel směrem, odkud ten zvuk přicházel.
A tam byla Melanie.
Stella se schovala do vysoké trávy a čekala, jestli se všechno bude od začátku dít jak se má. Dělo. Až na pár malých změn.
''Ty tamhle bydlíš ? '' Zeptal se Damien a ukázal na domek.
''Ano. Mimochodem .. jsem Melanie..''
A vítr si hrál s jejími vlasy stejně jako se stébly trávy a květinami co na louce rostly a tančily ve větru.
''Já jsem Damien..''
Ale ne. Vidím rozpaky a nejistotu? Že by to bylo na dobré cestě ?
''Moc krásně si hrála .. ''
''Ano .. ? ''
''Ano.. ''
Šla k němu blíž a usmála se na něj. A pak .. ano! Políbila ho. On vypadal nejdřív překvapeně a možná trochu vyděšeně.. ale pak ten výraz zmizel a nahradil ho zamilovaný výraz..
Stella se usmála. Jo! Vyšlo to..
**
''Pojď, představím tě mojí rodině.. chceš ?''¨
''Moc rád poznám tvou rodinu.'' Řekl a usmál se.
Áno! To je ono..
Damien se změnil. Melanie je naživu- a její rodina také. A všichni jsou spolu- a šťastní. Hlavně Melanie a Damien.. zvláště pak když Melanie učí Damiena hrát na housle..
**
Sally se probudila a nad hlavou měla růžový keř. Zahrada ? Zvedla se. Altánek. Altánek.. ?!
Okolo šla Isobell. Sally se sice schovala, ale k ničemu jí to nebylo. Isobell ji stejně zpozorovala. A okamžitě šla za ní.
''Copak tu děláš ? '' Zeptala se Isobell.
''Já.. no nemám kde bydlet.. tak jsem .. ''
''Ale to ne snad si nespala tady ? Pojď vezmu tě dovnitř a postarám se o tebe. ''
**
Jako se Agness postarala o Jess tak se postarala Isobell o Sally. Také jí dala šaty. Ale ty její byly zelené. Což se taky hodilo.. K jejím hnědým vlasům a zeleným očím.
''Moc děkuju ty šaty jsou překrásné.. ''
''Nemusíš děkovat. Já jsem ráda, že mi konečně někdo bude dělat společnost.. to já děkuju tobě.''
''Ne já děkuju vám. ''
''Snad mi nechceš vykat ? Říkej mi Bello.''
''Dobře Bello.''
**
I James si rychle zvykl na to, že teď Isobella nikdy není sama. Sally jí dělala vždy společnost- a evidentně jí to svědčilo.
**
Isobell Sally důvěřovala jako nikomu jinému. Když přišel den, kdy se měla potkat s Williamem Sally se dobře připravila. Věděla, že nesmí do děje zasáhnout příliž.. ale něco udělat musela.
Zatím co byla Isobell s Williamem v altánku se Sally postarala o to, aby James Isobell nehledal. Řekla jednomu z jeho přátel, že má nový zvláštní přístroj.. no a oni udělali své- ptali se a James celý šťastný, že se může před nimi vytahovat se svým kompasem na upíry úplně na Isobell zapomněl.
**
Ale po určité době se ji vydal hledat. Ale i to měla Sally vymyšlené. V čas je varovala a Isobell zmizela. Takže James viděl jen Williama, ne Williama s Isobell. A tak se vrátil dovnitř.
**
Další den ráno za Sally přišla Isobell do pokoje.
''Jdu se rozloučit.. odjíždím s Williamem. Prosím zabav Jamese tak aby nás nehledal. Abychom mohli odjet .. ''
Sally se usmála. Vyšlo jí to.
''Ovšem. Neboj se. A sbohem.. buďte spolu šťastní.. ''
**
Vanessa se probudila v luxusní posteli. Postel i s nebesy.. hmm. Rozhlédla se po pokoji. Ale to .. je přece z mého.. příběhu.
Okamžitě se zvedla a pádila dolů. Cestou vrazila do Aarona.
''Vanesso, dávej pozor.'' Řekl.
''Také ti přeju hezké ráno, Aarone. Měl by ses jít přichystat na dnešní maškarní ples. Adele by udělalo hroznou radost, kdybys tam šel.. a ona tě nemusela s Charlesem přemlouvat.''
Hihi.. jsem přirozený talent na herectví. Já vždycky věděla že se mám stát herečkou.. pomyslela si Vanessa.
Aaron se trošku zamračil.
''Dobrá. Máš pravdu. Kvůli Adele.''
''Nejen kvůli ní.. také kvůli sobě.. nakonec budeš rád, že jsi tam šel.. někoho tam potkáš. A dám ti radu. Až ji najdeš.. neopouštěj ji ani na krok.''
Jak to Vanessa dořekla, odešla dolů.
Aaron jen dál zamyšleně stál a tupě zíral na místo, kde Vanessa ještě před chvílí stála.
Co tím asi chtěla říct..?
**
Mezitím co se Vanessa s Adele parádily, Aaron stál před zrcadlem a reptal na to jak hloupá to je akce. Vanessa, která ho přes zeď při svém parádění slyšela, se jen tiše uchechtla.
**
Adele šťastně tančila a Vanessa nejistě pozorovala Aarona a čekala, až přijde Esther. Aaron se jí zdál.. až moc znuděný. Snad přijde dřív než se unudí k smrti.. pomyslela si Vanessa.
Aha! Už je tady.. pomyslela si když Esther vstoupila do sálu.
Vanessa si popoběhla k Aaronovi a pošeptala mu:
''Běž za ní. Na co čekáš? A nenech ji nikam jít.. jinak ji už neuvidíš.. a to bys přece nechtěl? ''
Aaron vyrazil za Esther..
**
Další den ráno seděly Adele a Vanessa v jídelně a pily ranní čaj.
Do místnosti přišel Aaron a Esther.
Pěkný pár.. pomyslela si Vanessa.
''Chtěli bychom vám něco říct. Budeme se brát.'' Řekl Aaron.
Nutno podotknout že se Adele začala samým štěstím a radostí dusit čajem.. ale jinak to bylo poklidné oznámení.
**
Katy otevřela oči a ospale se protáhla. Začala se rozhlížet po okolí.
Obývák?
Uuuu.. hrnek s.. krví?! Ach tak. Jsem ve svém vlastním příběhu..
''Katy. Chceš taky čerstvou krev?'' Ozvalo se z kuchyně.
A otázka s Katy pořádně škubla. Ona a krev..?!
''Jo.. proč ne..''
Do obýváku za ní přišla Rebecca. Podala jí hrnek a usmála se na ni. Vypadala jako sluníčko.. škoda že musí umřít.
Tedy.. vlastně by nemusela. Když se Katy povede jí zachránit.
''Díky.'' Řekla Katy a nejistě si z hrnku usrkla.
Hmm.. není to špatný. Být upír asi má svá pro.. pomyslela si Katy.
''Katy.. chtěla jsem se tě zeptat.. no víš.. příští týden je valentýn.. a já bych chtěla něco Davidovi dát.. ale nevím co.. neporadila bys mi? Jsi jeho sestra znáš ho lépe..''
Sestra.. snad se toho dá využít.
''Zatím nevím. Ale na něco přijdu. Nemusíš se bát.. řeknu ti to večer ano?''
''Dobře. Děkuju Katy.''
**
Katy neklidně pochodovala po pokoji z jedné strany na druhou. Jak má asi udělat to, aby se David do Rebeccy doopravdy zamiloval? A ještě ke všemu do valentýna?
A pak ji to napadlo.
**
''Pamatuj si ale.. že to možná není takové, jak sis myslela.. a měj také na paměti že.. no to je jedno. Určitě to vyjde.''
Řekla Katy a šla k sobě do pokoje.
David přišel domů a nikde nikdo. Vešel do obýváku a ucítil tu vůni..
''Copak to děláš?'' Zeptal se Rebeccy.
''Chci abys.. aby sis vzal mou krev.. a přeměnil mě. ''
''Ne.. to ne. Ani jedno.''
Sedl si k ní.
''Proč?''
Mlčky se jí podíval do očí.. a políbil ji.
Katy, která je špehovala klíčovou dírkou, byla neskutečně šťastná. Takže její rozmluva s Davidem fungovala.
Asi mu to všechno musel někdo říct.. aby to pochopil.
Ale díky tomu.. nic ani nikoho neztratil. Naopak někoho získal..
**
''Hola hola! Vstáváme! Honem děvčátka!'' Ozval se Stellin hlas.
''Měla jsem sen a mohla jsem napravit konec svého příběhu..-'' Řekla Sally.
''To my všechny co jsme vyprávěly. '' .. ''Nemám pravdu?''
Ozvala se znovu Stella.
''Takže všechno dopadlo dobře! Skvělý!'' Vykřikla radostí Jess.
Ano.. tyhle příběhy dopadly dobře.. ale co ty ostatní, co mají špatný konec..?
Každý konec a každý příběh se dá napravit. Stejně jako chyba.
Někdy však možnost nápravy existuje jen v našich snech.. a v naší fantasii.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa


Komentáře

1 m-ruselova m-ruselova | E-mail | Web | 5. dubna 2013 v 10:51 | Reagovat

páni, skvělá kapitola, úžasně se to čte :) moc se mi líbí tvůj styl psaní :)

2 assaultsecret assaultsecret | Web | 15. listopadu 2013 v 21:10 | Reagovat

nejvíc se mi líbí ten konec, ponaučení na konec .. wooow ! 3

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama