Legenda o mocném Maudu 1.díl - Sen

14. dubna 2013 v 15:56 | Nogard |  Legenda o mocném Maudu
Áhojčauahoj, tady Nogard! :) Takže… Jak jsem slíbil, a jak jste vy rozhodli, tady je můj příběh. Ale ještě než začneme, chtěl bych podělovat několika lidem. Za prvé bych chtěl poděkovat Clarush za možnost sem psát, dále bych chtěl poděkovat jak Wolfie tak Clarush (znovu) za podporu a nápady. Taky bych chtěl poděkovat vám všem, co jste mi pomohli při rozhodování o tom, co napíšu. A nakonec bych chtěl poděkovat každému, kdo si tento příběh přečte. Doufám, že se vám bude líbit. Ale teď už k příběhu. :)

Tma…
Nekonečná tma…
Člověk by si řekl, že taková tma by mohla pohltit nejednu duši…
Oheň…
Obrovský kruh ohně…
Plameny šlehající do výšek bohů…
Hlas…
Ten skřehotavý hlas volající jeho jméno…
Pojď ke mně… Pojď ke mně… Vzbuď v sobě hněv a naplň legendu…
Rick se vymrštil z postele. Srdce mu bušilo jako o závod. Byl zpocený a vystrašený. Zase ta noční můra. Pomyslel si. Tenhle týden už potřetí. Podíval se na hodiny. Byly tři hodiny ráno. No bezva… Neměl ani čtyři hodiny na to, aby se trochu vyspal, a pak musí vstávat do školy. Lehl si, a snažil se zapomenout na to, co se mu právě zdálo.
Rick, obyčejný patnáctiletý kluk, chodil do deváté třídy na základku, žil v normální rodině. Měl tmavé delší vlasy, hluboké zelené oči, normální stavba těla. Nebyl to zrovna největší silák, ale ani žádné tintítko. Zato byl ale dost vysoký. Měl skoro dva metry. Občas se mu někdo kvůli tomu posmíval. Ale většinou ho spíš ze srandy popichovali. Byl jedináček, rodiče měl rád. Nebyli nijak bohatí, prostě průměrná šťastná malá rodinka. I když… právě proto, že nebyli bohatí, jeho rodiče na něj měli velmi málo času, protože museli hodně pracovat. Rick se tak už od mala vychovával sám.
Ráno se Rick probudil pozdě. Potřebuju nějakej budík, kterej mě dokáže konečně probudit včas! Pomyslel si. Rychle vylezl z postele a začal se převlékat. Jak spěchal, zapoměl si vzít svačinu, kterou si včera připravil. Do školy došel - chci říct doběhl - po zvonění. Jediné štěstí bylo, že matikář chodil vždy později. Rychle zamířil ke své lavici, kde už seděl jeho jediný Opravdový kamarád Dan. "Ty vypadáš." Řekl Dan, když Ricka uviděl. "Proč? Jak jako vypadám?" Otázal se ho Rick. "No vypadáš jako bys celou noc nespal. A to fešný hnízdo na hlavě dodává těm kruhům pod očima šmrnc." Řekl, a zasmál se vzhledu svého kamaráda. "Poslední dobou takhle chodíš pořád. Děje se něco?" Otázal se Dan. "Ne, ne, nic se neděje… Teda vlastně… Poslední dobou se mi zdá často jeden takovej divnej sen. Jsem ve tmě, nic nevidím. Potom v kruhu okolo mě vyšlehnou obří plameny, takový divný… Nevím jak to popsat, je z nich prostě cejtit síla. A pak takovej divnej hlas začne šeptat moje jméno a něco jako: Pojď ke mně… Pojď ke mně… Vzbuď v sobě hněv a naplň legendu…" Dan vypadal trochu zmateně a rozrušeně z toho, co mu právě Rick vylíčil. "Kámo to je divný… A řekl jsi o tom někomu?" "Ne, Jen tobě… Komu si myslíš že bych to jako měl říct?" Otázal se trochu jízlivě Rick. "Rodiče nemaj čas."
Dan pokrčil rameny a řekl: "A co nějakej doktor? Když se ti ten sen pořád opakuje, třeba to něco znamená." "Jako že sem blázen?" Řekl Rick a pousmál se. "Ne ale třeba ti na to dá nějaký prášky." "Nechci žádný prášky. Ještě bych skončil jak nějakej závislák." V tom vešel do třídy učitel matematiky. Oba okamžitě ztichli.
Zbytek dne byl vcelku nezajímavý, Rick byl průměrný žák, možná trochu lepší než ostatní ve všem kromě matiky. Ta mu nikdy nešla. Ale kupodivu, snad všichni učitelé ho měli rádi. A to i přes to, že občas s Danem vyvedli nějakou tu vylomeninu.
Když byl čas oběda - na který se Rick celý den těšil nejvíc, vzhledem k tomu, že si zapomněl svačinu - , vyrazili spolu s Danem do jídelny. Školní jídelna nebyla přímo ve škole, byla cestou do kopce asi půl kilometru od školy. Rick a vlastně úplně všichni ze školy záviděli jiným školám, co měly jídelnu přímo v budově školy. Ale na druhou stranu, co věděl, tak v té jejich jídelně vařili nejlépe. No… někdy to tak zrovna nevypadalo. Jídelna byla jednopatrová, skládala se jen ze dvou velkých místností. Ta malá, to byla kuchyně a výdejna obědů. A ta veliká, to byla samotná jídelna. V jídelně byla spousta malých stolů pro čtyři osoby, jen po stranách byly dlouhé propojené stoly pro malé děti. Stěny byly vymalované na žluto.
Dnes měli sekanou. Rick měl takový hlad, že po tom, co si šel přidat, šel i po druhé. Ovšem, to byla chyba. Když šel ke stolu s plným talířem, omylem zavadil o nohu jedné ze židlí u jiného stolu, a vyklopil obsah talíře přímo na mikinu jeho spolužáka Danteho. Dante byl vysoký, a silný. Byl nejsilnější z celé třídy. Hromotluk bez mozku, jak mu Rick s oblibou říkal. Pořád okolo sebe měl bandu stejných tupců, jako byl on, co mu pomohlas každou levárnou. Dante pořád někoho šikanoval. Ricka ale přímo nenáviděl. Rick nevěděl proč, nikdy mu nic neudělal… Když na něj Rick hodil svůj oběd, Dante se rozzuřil. Rick věděl, že jediná věc, kterou nikdy nesmí udělat, je dát Dantemu záminku aby mu mohl ublížit. A přesně to teď udělal. "COS TO SAKRA UDĚLAL?!" Zařval Dante. "Za tohle tě zabiju!" A doprčic. Pomyslel si Rick. Snažil se zakrýt mírný strach. "Hele, byla to nehoda, promiň kámo, vážně sem to neudělal schválně. Zakop sem tady o tu ži…" Nestihl to doříct a rychle se vyhnul Danteho pěsti, která se mu mihla kolem hlavy. Ještě že měl tak rychlé reflexy, jinak by jistě ošklivě dostal. Dante se naštěstí vykašlal na Ricka a utekl pryč i se svou bandou kumpánů protože se mu přihlížející začali smát kvůli Rickovu obědu na mikině. Stihl jen zakřičet na Ricka: "jen se těš, tohle ti vrátím i s úroky!" Rick neváhal, kouknul na Dana, který stál u něj, a rychle odkráčeli pryč.
"Teda… To bylo šílený… Bejt trochu pomalejší, už bys jí dostal. Viděl sem to z blízka." Kroutil hlavou Dan. "To máš pravdu… Co myslíš, jakou pomstu na mě vymyslí?" Zasmál se Rick. "Z toho bych si nedělal srandu. Von tě fakt nemá rád. Abys neskončil jako invalida." Bylo vidět, že Dan je z toho trochu víc znepokojený než Rick. "Buď v klidu, já ho zvládnu. Hele já teď musim jít za dědou, něco mi chtěl. Nepůjdeš se mnou?" Zeptal se Rick. "Jo, proč ne? Stejně dnes nemám nic v plánu…" Řekl Dan. A tak šli k Rickovu dědečkovi.

Přečetli jste si první díl mého příběhu. Zaprvé bych vám chtěl poděkovat, že jste to vůbec přečetli, a zároveň bych se chtěl omluvit, že se tam skoro nic neudálo. Mohu vám ovšem slíbit, že další část bude přímo nacpaná úžasnými věcmi. Tedy pokud se bude líbit :) Samozřejmě budu rád za každý komentář. Nebojte se okomentovat třeba i kriticky a nebojte se zeptat na cokoliv :) Další part bude podle toho, jak se bude líbit tento :)

Tak někdy příště Váš Nogard ;)
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Calla*=)*Blue Calla*=)*Blue | E-mail | Web | 14. dubna 2013 v 16:59 | Reagovat

I když tady nebyla skoro žádná akce, tak i přes to mě to bavilo. Jde vidět, že máš dobrý styl psaní. :) Jen tak dál. ;)

2 Nogard Nogard | Web | 14. dubna 2013 v 17:06 | Reagovat

[1]: Díky :) pokračování nejspíš bude do konce nového týdne :)

3 Calla*=)*Blue Calla*=)*Blue | E-mail | Web | 14. dubna 2013 v 17:13 | Reagovat

[2]: Tak to se těším. :)

4 Ewiline Ewiline | Web | 14. dubna 2013 v 19:55 | Reagovat

Wow... nečekala jsem to tak brzo... :D
Každopádně přeju hodně štěstí při psaní - jde ti to! :D

5 Nogard Nogard | Web | 14. dubna 2013 v 20:05 | Reagovat

[4]: Díky moc!! :) Jsem vážně rád, že se to líbí :) Už jsem začal pracovat na druhém dílu :)

6 Yukari Yukari | Web | 14. dubna 2013 v 20:15 | Reagovat

teda to je uzasny doufam ze bude pokracko ;)))**

7 Nogard Nogard | Web | 14. dubna 2013 v 20:16 | Reagovat

Musim říct že tu skáču po pokoji radostí že se vám to tak líbí :D

8 Scriptie*13* Scriptie*13* | Web | 14. dubna 2013 v 20:46 | Reagovat

[7]: Tak neudělej díru do stropu. :D
No... No... Je to úža! Líbí se mi tvůj styl psaní, i když... Vlastně nic. Vůbec nevadí, že se tam nic neděje. U mě se něco děje asi až v pátých kapitolách, takže...
Každopádně, už aby tu byla druhá kapitola. Co nejdřív. Jinak budu kousat. :-D  :-D  :-D

9 Nogard Nogard | Web | 14. dubna 2013 v 20:47 | Reagovat

Druhá část už je ve výrobě ;)

10 Jane Jane | Web | 14. dubna 2013 v 20:54 | Reagovat

1. kapitolka a už je to tak super!!!

11 damia-made damia-made | 14. dubna 2013 v 20:59 | Reagovat

Velmi ezké :-)

12 Angela Angela | E-mail | Web | 15. dubna 2013 v 18:47 | Reagovat

Krása! Moc se mi líbí tvůj styl psaní. :) Těším se na další kapitolu. :D

13 Veronica Skeleton Veronica Skeleton | E-mail | Web | 15. dubna 2013 v 19:01 | Reagovat

Moc pěkné :) jen tak dál :)

14 Nogard Nogard | Web | 15. dubna 2013 v 20:17 | Reagovat

Tak druhý díl bude nejspíš mezi středou a pátkem... Přesněji vám to říci nedokážu :)

15 adelaidebooks adelaidebooks | Web | 17. dubna 2013 v 18:07 | Reagovat

Páni :D napsané v takové rychlosti :D já sama píšu několik příběhů najednou, takže mi to kapánek trvá :D Jinak - budu číst dál, je to opravdu hezké a zajímavé :)

16 Livv Livv | Web | 17. dubna 2013 v 18:34 | Reagovat

Tohle se mi moc líbí :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama