Legenda o mocném Maudu 5.díl - Zkouška

27. dubna 2013 v 22:21 | Nogard |  Legenda o mocném Maudu
Áhojčauahoj :D tady opět Nogard, a mám tu pro vás 5.díl (!!!) LoMM. Mimochodem, chtěl bych se vám moc omluvit, že to tak trvalo, ale mám i jiné povinnosti… (pitomá škola :D) Ale už je to tu, tak se do toho rovnou pustíme, ne?

Když Rick otevřel znovu oči, ocitl se zpět u dědy doma, svíčky okolo něj už dohořely. Co to bylo? Tázal se sám sebe Rick. V tom se ze dveří vynořil jeho děda. "Výborně, už jsi zpět mezi lidmi." Řekl, a zasmál se. "Co se to se mnou stalo? Kde jsem to byl?" Otázal se zmateně Rick. Pamatoval si dokonale, co se stalo, ale nemohl tomu uvěřit. "Byl jsi ve svém nitru. Uvnitř sebe sama. Osvobodil jsi svůj vnitřní oheň. Teď může oficiálně začít tvůj výcvik." Rick nevěřícně koukal na dědu. "Necítím, že by se něco změnilo." Děda se na něj zamyšleně podíval. "Víš co? Oblékni se, dej si čaj, a pak uvidíme." Rick tedy udělal, jak mu děda řekl.
Seděli tam, a převládalo trapné ticho. "A jak to teď bude vypadat?" Zeptal se Rick. "Teď, začne výcvik. Vlastně by jsme mohli rovnou začít. Ale ne tady. Pojď, půjdeme spolu na místo, kde budeme mít klid."
Děda s Rickem se vypravili směrem od města. Hranice města byly z jedné strany obklopeny velikým lesem, o němž se tradovaly různé zajímavé, a často děsivé povídky. Říkalo se, že každý, kdo zašel hlouběji do lesa, nebo se nedržel na silnici, se ztratil, nebo se vrátil šílený a zraněný. Děda ho vedl přímo k lesu. To se mi nelíbí, snad nejdem tam, kam si myslim, že jdem. "Cítím tvé obavy, ano jdeme do Saltus potentem Matilldis, neboli jak ho znáš ty, do Matildina lesa. Ale nemáš se čeho bát. Nezapomeň, kdo jsi, a co dokážeš." Rick znervózněl, i když ho dědova slova trochu uklidnila. Alespoň to vim jasně, a nemusim se užírat, jestli se obávám správně.
Když došli na kraj lesa, děda Ricka zastavil. "Tady začne tvůj výcvik. Musíš si vzít tohle." Děda vytáhl z kapsy černý šátek. "Nasaď si to na oči tak, abys nic neviděl. Je to zkouška, kterou musíš projít." Rick teď byl už úplně vystrašený. "Ale… Co když se mi něco stane?" Otázal se vystrašeně. "Připomeň si, kdo jsi. A neboj, já tě budu vést, a až budeme na místě, sundáš si to, a já ti řeknu, co musíš udělat." Nečekal na odpověď, nasadil Rickovi šátek, chytil ho za ruku a vyryzil.
Šli dost dlouho, alespoň to tak Rickovi přišlo. Nakonec, po pár zakopnutích a několika nárazech do stromu se zastavili. "Dobrá, takže uprostřed lesa je kopec, na němž je palouk. Tvůj úkol je dostat se tam, a já tam budu čekat. Les je plný nástrah, tak si dej pozor. A pokud se tam nedostaneš do dvou dnů, jsi ztracen. Můžeš si sundat šátek." Rick si ho sundal, a rozhlédl se. Byl hluboko v lese, ale děda zmizel. Kde je? Před chvílí se mnou ještě mluvil! Rick byl vystrašený, byla tma, a on byl uprostřed temného lesa. Vysoké, mohutné stromy jako by se nakláněly nad něj a chystaly se sklapnout past. Všude po zemi se plazily mechem porostlé kořeny, a přísahal by, že ho něco sleduje z každého keře, kterých bylo kolem spousty. V dálce uslyšel zavytí. Alespoň je to všude rovina, tak se kopec bude hledat snadno. Ale kterým směrem…? Rick se chvíli rozhlížel, pak ho napadlo, že zavře oči, a zkusí se soustředit. Chvíli tam stál, a nic. Pak, ale jakoby něco ucítil směrem vpravo. Neváhal, a vydal se vpravo. Šel rychle, měl pocit, že ho někdo sleduje. Pořád zrychloval, až běžel. Běžel rychle, rychleji než kdykoliv předtím. V tom zavadil o kořen, zavrávoral, ale ještě chvíli běžel, snažil se to vyrovnat. Ale marně. "Dopr…!" Zakřičel, těsně se vyhnul stromu, ale spadl na obličej, a jak běžel rychle, ještě kousek sklouzl po obličeji. Rychle se vymrštil a otočil se kolem dokola. Nikde nikdo. Pořád ten samej les. "Jau, můj ksicht, KUR….!" Rick tam ještě chvíli nadával, ale nakonec se očistil, a zase vyrazil. Udělal pár kroků, a zase se zastavil. Rozhlédl se. Tentokrát si byl jistý, že okolo je něco v nepořádku. Před sebou uslyšel zašustění. Uslyšel opět to zavytí, tentokrát bylo ale kousek od něj. Vlci. Pomyslel si. A měl pravdu. Okolo něj se v kruhu vynořilo jedenáct vlků. Měli krvežíznivý pohled, vrčeli na Ricka, a cenili ostré zuby. Rick byl obklíčen. Ale on se jen pousmál. Bylo to tu zase. Ten mocný pocit, ale tentokrát to bylo silnější. Jedenáct. Pomyslel si. "Zahráváte si s nesprávným. Být vámi, odklusal bych pryč." Vlci ale sborově zaštěkali, a pak ten, ke kterému byl Rick otočen zády, vyrazil. Skočil po Rickovi, ten se ale rychle sehnul, a chytil vlka za přední nohy. Švihnul s ním o zem, a jednou ranou pěstí ho dorazil. Deset. Narovnal se, pak vyrazili dva, Z každé strany jeden. Opět po něm skočili, Rick se však napřáhl, a oba najednou srazil k zemi pěstí. Nezabilo je to, ale jeden s kňučením začal utíkat. Ten druhý nebyl úprku schopen, Rick ho tam nechal ležet. Osm. Hromově zařval, ale místo lidského křiku vydal řev, který by vydal možná tak nějaký tygr, nebo lev. Celé tělo mu zalil pocit síly, jako by každý sval měl prasknout. Pak, se začal proměňovat. Kůže mu zčervenala, a objevila se srst. Svaly ho začaly šimrat, zvětšovaly se a sílily, zuby se začaly prodlužovat. Ze zadní části mu vyrostl ocas, na jehož konci byl ostrý bodec. Oči se změnily ze zelených na ohnivé, a zorničky se zúžily, jako kočičí. Na prstech se mu objevily ostré drápy. Nohy mu zesílily, měl pocit, že by dokázal vysočit klidně několik metrů vysoko. Trvalo to asi dvacet vteřin, a z Ricka se stalo ono obrovské monstrum. Rick cítil obrovský příval síly do celého těla. Stál tam, zrychleně dýchal, a rozhlížel se kolem sebe svýma ohnivýma očima. Vlci dostali strach. Ale místo toho, aby se dali na úprk, zaútočili na Ricka. Ten ale jen napřáhl ruce, a z dlaní mu vyrazily plameny. Spálil na uhel tři vlky, ostatní stačili utéct. Pět. Přestal šlehat oheň, a skočil směrem ke dvěma vlkům, kteří se chystali znovu zaútočit. Sekl po nich drápy, oba je okamžitě zabil. Tři. Prudce se otočil na poslední tři vlky, kteří stáli vedle sebe. Rick se zadíval do očí tomu prostřednímu, zaměřil na něj svou sílu skrz oči. Zabij své druhy! Vyslal k němu myslí zprávu. Vlk byl plně v jeho moci. Zaútočil na vlka vpravo, prokousl mu krk. Ten se se zasténáním skácel k zemi mrtvý. Dva. Ovládnutý vlk se chystal zaútočit i na posledního vlka, ten ale zareagoval rychleji a vyhnul se. Následoval souboj dvou vlků. Ten zhypnotizovaný skočil po tom druhém, kousnul ho do zadní nohy. Ten druhý však shodil zhypnotizovaného na zem, a chystal se ho zakousnout. Tím ale nastavil vlastní krk, a Rickův vlk neváhal, a zakousnul ho dřív, než to stihl ten druhý. Rick celou dobu, co se dva vlci bili, přihlížel. Zbyl jen Rickův vlk. Uteč! Vyslal opět příkaz, a vlk se dal na útěk. Přestal ho ovládat, a nechal ho zmizet z dohledu. Nula. Za sebou usyčel tiché zakňučení. Byl to ten vlk, co ho Rick nezabil, jen zranil. Došel k vlkovi, klekl si k němu. "Omlouvám se ti za utrpení, jež jsem ti, a tvým druhům způsobil. Můžeš být hrdý, zemřel jsi v boji, jako hrdina. Dovol mi ukončit tvé trápení, příteli." Zašeptal směrem k vlkovi. Ten, jako by rozuměl tomu, co mu Rick řekl, nastavil hruď, aby mu mohl Rick zasadit poslední ránu. Rick nastavil dráp, a rychlým škubnutím ruky vlka probodl. Ten ještě naposledy zakňučel, a zemřel.

Konec… mno, tenhle díl mi dal zatím nejvíc zabrat, popisování mi totiž tolik nejde. Vím přesně, jak to mám v hlavě, ale dělá mi problém to pak dostat na papír… Ale snad se vám to líbilo, a já doufám, že další díl bude snazší a rychlejší na napsání. Ale pro teď se s vámi loučím,
Váš Nogard ;)
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Clarush* Clarush* | Web | 27. dubna 2013 v 22:28 | Reagovat

No co k tomu říct.. ? Snad jen.. pokračování :D Super jako vždy :-D

2 Karollečká Karollečká | E-mail | Web | 28. dubna 2013 v 10:44 | Reagovat

Čaoky, moc pěkný blog! Chtěla bych tě mezi své AFFS, vezmeš mě mezi ně taky? :-) Mrkni na můj blog a též zanechej komentář, pokud máš zájem :3

3 chemical_angel chemical_angel | Web | 28. dubna 2013 v 12:04 | Reagovat

zaujímavé....som zvedavá na pokračovanie :)

4 Renda♥ Renda♥ | Web | 28. dubna 2013 v 14:02 | Reagovat

hezké

5 Terry♥ Terry♥ | Web | 28. dubna 2013 v 14:58 | Reagovat

Honem další díl...jsem napjatá :-D je to dokonalé!

6 Nogard Nogard | Web | 28. dubna 2013 v 15:21 | Reagovat

Děkuju všem, kterým se to líbí, a Karollečká, toto je bohužel mimo mě, o tyto věci se stará Clarush, já toto nezvládám a nerozumim tomu :-D já jen píšu příběhy ;)

7 Veronica Skeleton Veronica Skeleton | E-mail | Web | 28. dubna 2013 v 21:39 | Reagovat

velmi zajímavé... jsem zvědavá jak to dopne :)

8 Casion Casion | Web | 29. dubna 2013 v 15:54 | Reagovat

Dobré, dej pokračuje zaujímavo :-D

9 Jane Jane | Web | 29. dubna 2013 v 17:42 | Reagovat

Moc napínavé!!!
Chci pokračování!!! Já chci vědět jak to dopadne...Porosíím!!! :D

10 Scriptie*13* Scriptie*13* | Web | 29. dubna 2013 v 21:22 | Reagovat

Žjova! To bylo kruťácký. :D Strašně se mi líbil ten zápas s vlky. Musím ale poznamenat, že ten jeho děda je divný. xD Nic ve zlém, ale já si nemůžu pomoct.
A ta proměna... ta byla taky hustá. To chci taky umět. Nebylo by to špatný. :/ No nic, těším se na další díl. :)

11 ×$ierra× ×$ierra× | Web | 30. dubna 2013 v 13:43 | Reagovat

Tak to je luxusní.. hezky se mi to četlo :) :) jen tak dál.. :)

12 Nogard Nogard | Web | 30. dubna 2013 v 16:32 | Reagovat

Díky díky... :D pokračování bude snad brzy :)

13 Nogard Nogard | Web | 1. května 2013 v 16:23 | Reagovat

[10]: Mimochodem, jeho děda... myšleno jak?? jestli jako že je takovej divnej a tajemnej to je účel, jestli jako divnej že je špatně napsanej tak je to moje chyba :D

14 Scriptie*13* Scriptie*13* | Web | 1. května 2013 v 19:12 | Reagovat

[13]: Promiň, že jsem neodpověděla dřív. :D
Není divnej špatně, prostě pocit. Těžko se to vysvětluje. Prostě něco na způsob tajemnosti, jaks' řekl, a strohosti, ale zároveň vypadá tak dědečkovsky. :D Myslím si, že tu bude hrát docela důležitou roli.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama