Love?

6. dubna 2013 v 19:41 | Clarush* |  Jednodílné
Tak zase něco kratšího - jednodílného. Snad se bude líbit :)

Láska je krásná..
ale jen tehdy..

Když nezabíjí.


**

''Jonathane. No ták.. jsi tam? '' Anna zamávala Jonathanovi před obličejem.

Jonathan stále zíral na druhý konec chodby.

''Jonathane! Sakra posloucháš mě? Kam to furt zíráš..?!''

Jonathan se konečně na Annu podíval.

''Promiň já jen.. - ale nic. Promiň.''

Anna se an Jonathana podívala kysele. Vrazila mu do ruky sáček se svačinou
a obešla ho.

Jak zmizela z chodby začal Jonathan znovu zírat na druhý konec chodby.

''Nazdar Jonathane. A jéje. Snad ses nám do někoho nezakoukal..?''
''Nazdar Troyi. No.. asi máš pravdu.''
''Jako v čem?''
''Asi jsem se zamiloval.''
''Hoho, hohohoho! A která je ta šťastná?''

Jonathan se znovu otočil směrem k druhému konci chodby a ukázal na jednu
z holek.

Dlouhé černé vlasy.. temně hnědé oči které se ztrácely v temně černých stínech.
Černé tričko.. černý batoh.. ostnitý náramek.. pořezané ruce.. potrhané kalhoty..

Taylah.

''No to snad nemyslíš vážně..?! Tobě se líbí šílená gotička?!''
''Troyi. Ty to vůbec nechápeš. To že je gotička je snad její věc ne? A podle mě jí to
i sluší. A vůbec.. ty ji znáš že o ní říkáš že je šílená?''

Troy si povzdychl. Beznadějný případ ten Jonathan..

''Jo jasně.. máš pravdu.''

**

''Ahoj. Můžu si přisednout?''

Taylah se na něj podívala překvapeně.

''No..he jestli o to stojíš?''
''Jo.''

Jonathan si k Taylah přisedl.

''Co to kreslíš?'' Zeptal se.
''Ale to.. prostě fantasie. Znáš to.. nebo ne?''
''Jasně že to znám.. kreslíš moc hezky. Dost.. realisticky.''

Poslední slovo nenápadně zdůraznil - na jejích kresbách nebylo pranic normálního.
Opravdu šlo o fantasii - trošku šílenou fantasii.

Samé mrtvoly.. krev.. ale všechno krásně propracované. Do posledního detailu.

''Takže.. co posloucháš za muziku? Slyšel jsem pěkný žvásty ale JB to asi nebude co?''
''Ne to opravdu ne. Poslouchám rock, methal. '' .. ''Ty?''
''Taky.''
''Super! Jsi snad jedinej na škole co poslouchá to co já!''

Taylin tvrďácký výraz povolil - což se Jonathanovi vážně hodilo.. tak dlouho se mu líbí..

''Co si myslíš o M. Mansonovi?''
''Je to umělec. '' Odpověděla Taylah bez mrknutí.
'' Rozumíš tý matice? Já jsem v tom úplně ztracená.. a nikdo mi nechce pomoct.. protože
no ty víš proč. Nepomohl bys mi ty?''
''Jasně. Kdy?''
''To bys vážně udělal? To by bylo super. Máš čas po škole?''
''Jo.''
''Super. Tak po škole u nás. Potom tě hodím domů.''

**

Taylah otevřela dveře na kterých bylo snad milion různých papírů - jak už její kresby, tak
nápisy typu:

Zákaz vstupu
Tvrdá hudba
Neotravovat.. a tak.

Když Jonathan vešel do jejího pokoje nestačil se divit. Asi na těch povídačkách něco je.
Pokoj vymalovaný černě - všude plakáty rockových a methalových skupin, její kresby..

Jedno jediné starodávně vypadající zrcadlo se stříbrným a zdobným rámem.
Za rámem byly zastrkané různé fotky. Jak zvířat tak asi.. rodinné fotky.

''Tak co na tý matice nechápeš?''
''Všechno.''
''Snadný vysvětlení. Tak jo podívej nejdřív si vezmeš..-''

**

Po hodině marného vtloukání matematiky do Tayiné hlavinky si už jen povídali a
poslouchali muziku. Docela si začali rozumnět..

''Hele a co je tohle?'' Řekl Jonathan a natáhl se na stůl pro knížečku se sametově černým obalem.

Než stihla Taylah něco říct tak už ji držel a četl.

Jonathan ztuhl.

Najednou cítil jak se mu v tvářích proudí žilami horká krev.
Srdce mu začalo bušit tak rychle že to snad musela slyšet i Taylah.

Vyděšeně se na ni podíval.

''Ty.. ty jsi opravdu divná! Bože! Je to pravda? Je to pravda?!''

Taylah se tvářila zaskočeně..

''Ano..''
''Bože.. zamiloval jsem se do.. ach jo!'' Začal chodit neklidně po pokoji.
''Za.. zamiloval?'' Zeptala se Taylah překvapeně.
''Ano! Zamiloval!''
''Neděláš.. dobře..''
''Já vím. Ale pochop.. citům neporučíš!''

Taylah zakroutila hlavou.

''Nemůžeme být spolu.. víš že.. jsem jiná.. a nebyl by to vůbec dobrý nápad..-''

Jonathan se podíval na hodinky, pak na Taylah.

''Možná.. musím jít. Ahoj.''

Než Taylah stihla něco říct byl pryč.

''Ahoj..''
Řekla si tichounce sama pro sebe.. a tupě zírala na místo kde ještě před malou chvílí stál.

**

''Ahoj.''

Taylah se otočila.

''Jonathane. Říkala jsem ti že je to špatný nápad. Pochop to. Já NEJSEM JAKO OSTATNÍ.''
''Já vím. A možná i to se mi na tobě líbí.''
''To je sice možný..-'' a zabouchla skříňku ''ale tohle neskončí dobře pokud si nedáš pozor.''
Otočila se k němu zády a dala se na odchod. Pak se ještě zastavila a otočila se zpět a povídá:

''Zapomeň na mě. Přinesla bych ti jen neštěstí.''

A znovu se otočila zády a odešla.
''A jistou smrt..'' Řekla si v duchu.

**

Večer si Taylah kreslila svoje ''fantasy obrázky'' a poslouchala ''umělce''.
Pak jí přišla SMS.

''Pojd do parku musim ti neco rict. Jonathan''

Vzdychla si odložila tužku a vypla hudbu.

**

Přišla do parku a vyhlížela Jonathana. Pak si všimla že na jedné z laviček někdo sedí.
Tak se k té lavičce vydala.

Jak přišla blíž podlomila se jí kolena a ona se hořce rozplakala.

Na lavičce seděl mrtvý Jonathan. V ruce měl vzkaz.

''Tvé tajemství je u mě v bezpečí. A nejsme tak rozdílní jak sis myslela.
I já někoho zabil..''
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa


Komentáře

1 Ewiline Ewiline | Web | 6. dubna 2013 v 20:26 | Reagovat

Já se na konci rozbrečela jako žába!! - teda až potom co jsem si to projela ještě jednou... :D moc hezky píšeš!!
P.S. Co si myslela tím "Spřáteluješ?"?

2 Ewiline Ewiline | Web | 6. dubna 2013 v 20:52 | Reagovat

Samozřejmě!! :D moc ráda Clar! :D

3 AluStaiřinečka AluStaiřinečka | Web | 6. dubna 2013 v 21:01 | Reagovat

No, mas to ale zajimave sklony, musim se ale priznat, ze me ten konec fakt prekvapil :) Moc pekne, Klarush ;D

4 Jane Jane | Web | 6. dubna 2013 v 21:12 | Reagovat

Ten konec..Smutný ale nádherný :)

5 Veronica Skeleton Veronica Skeleton | E-mail | Web | 6. dubna 2013 v 21:21 | Reagovat

Moc povedený.. vehnaly se mi slzy do očí... hlavně na konci :/

6 Angela Angela | E-mail | Web | 8. dubna 2013 v 16:57 | Reagovat

Wow! Moc se ti to podařilo. Je to sice smutné, ale nádherné... :)

7 Annie Potterová Annie Potterová | 8. září 2013 v 22:49 | Reagovat

Dokonalost!!

8 Lucienne Lucienne | E-mail | Web | 18. listopadu 2013 v 16:54 | Reagovat

Wooow. :O Tak teď jenom sedím a zírám. :D Fakt hodně dobrý... Je to krásný, ač děsně tragický. Moc se ti to povedlo :)

9 Juliet Juliet | 21. prosince 2013 v 21:18 | Reagovat

Ježíší Kristé! On se zasebevraždil? Tak to bylo dooost brutální! :D Já si říkala celou dobu takový klasický příběh, ale ten konec mě dostal! :D Máš u mě 5 hvězdiček za překvápko! :D :) PS Jen malá poznámka: nepíše se metal bez H? ;)

10 Clara Black Clara Black | Web | 21. prosince 2013 v 23:10 | Reagovat

[9]: To mě těší :-D A jo, píše, ale tohle je taková moje zvláštní forma humoru :D Onehdy jsem tuhle chybku udělala při psaní jiné povídky a od té doby píšu výhradně METHAL a ne METAL :-D :-D

11 Hermi Hermi | 28. května 2014 v 15:59 | Reagovat

Pane bože! To je tak...úžasný! A smutný... Neuvěřitelný...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama