Forgotten /3

9. května 2013 v 18:22 | Clarush* |  Forgotten
Pokračování Forgotten.. snad se vám bude líbit :) Víc toho nemám.. psala jsem to včera večer.. a vzhledem k tomu že se na mě znovu navalily docela blbý problémy.. nejsem schopná k tomu ještě něco dopsat.. tak se omlouvám





Celeste seděla na okenním parapetu a pozorovala bouřku, která venku řádila. Byla okouzlená tím, jak se ta temná mračna prozářila světlem, když se objevil blesk. Další záblesk světla. Celeste si zakryla oči. Mami.. tati.. neopouštějte mě!
Odkryla si oči. Neklidně se rozhlédla kolem sebe - naše staré auto? Pohlédla dopředu. Mami! Tati!
Seděla s nimi v autě. Venku řádila příšerná bouřka. Do očí se jí vedraly první slzy.
''Mami.. ? '' Celestiina matka se na Celeste otočila a usmála se. Když si ale všimla, že Celeste pláče zatvářila se starostlivě.
''Proč pláčeš Celeste.. ? Stalo se něco?'' Celeste se na svou matku dívala skrz slzy v očích nebyla schopná přes všechny vzlyky vydat ani hlásku. Celestina matka se pousmála a povídá:
''Jsem tvoje matka, nemusíš se mi přece bát cokoli říct. Jsem tu pro tebe a vždycky budu.. to přeci víš.'' Jak to dořekla vzala Celeste za ruku.
Celeste se podívala na svého otce, který řídil. Vypadal šťastně.. a neustále si něco prozpěvoval. Znovu se podívala na matku, která eviděntně čekala, až se jí svěří se svým trápením. Celeste sebrala všechny svoje poslední síly..
''Nechci o vás přijít.. nechci abyste mě znovu opustili..-'' Na víc se nezmohla. Celou dobu jí po tvářích tekly slzy. Její matka jí je otřela a znovu se na ni pousmála.
''Ty nás přeci nikdy neztratíš. Vždy budeme s tebou.'' A pohladila Celeste po vlasech. Celeste se ještě jednou podívala na otce a pak stihla jen vykřiknout.
''Pozor!!''
Bylo pozdě. Její otec strhl auto na stranu, aby se nesrazili s protijedoucím autem.. probourali svodidla.. a auto spadlo do vody. Hladina temné vody jako by je pohltila.. Celeste se snažila za každou cenu najít způsob, jak se dostat ven. Jak dostat rodiče ven.. ale dveře i okna byla zaseknutá. Chytila oba rodiče za ruce a naposledy se jim podívala do očí. Mám vás tolik ráda.. zavřela oči.

**

Celeste si sedla po dlouhé době k pracovnímu stolu a zapla počítač. Na stole měla fotku, kde byly všichni, když jí bylo pět let a měla narozeniny. Smutně se na fotku podívala.. a vrátila se k počítači. Otevřela poslední soubor co napsala. Jak ho přečetla, okamžitě ho smazala. Nic není a už nikdy nebude jako dřív. Pomyslela si, když začala psát.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Angela Angela | Web | 9. května 2013 v 19:39 | Reagovat

Nevadí, že je to krátké, opět se ti to moc povedlo. :-)

2 Tewie Tewie | Web | 9. května 2013 v 19:44 | Reagovat

Smutný příběh. Přečetla jsem ho jedním dechem. Vážně dobré :)

3 Scriptie*13* Scriptie*13* | Web | 9. května 2013 v 19:57 | Reagovat

To bylo zvláštní, ale nic to nezměnilo na dojmu. Právě naopak - je to ještě zajímavější. Myslím, že se vyřešilo, co se s Celestinými rodiči stalo. Ale co to psala? :-D

4 cambera cambera | Web | 9. května 2013 v 20:28 | Reagovat

To je tak krásné, dojemné, smutné a poutavé. Opravdu se ti to povedlo.

5 proby proby | Web | 9. května 2013 v 23:31 | Reagovat

Je to sice to první, co jsem četla, asi bych teda měla od první kapitoly :D Ale moc se Ti to povedlo, palec nahoru :)

A taky děkuju za komentář u mě na blogu pod básničkou ;) :)

6 S-night S-night | Web | 10. května 2013 v 12:56 | Reagovat

Je tu krásné! Když ze začátku pozorovala tu bouřku... to se nelekala blesků? (Ne! To jsem si nemohla odpustit!

7 Clarush* Clarush* | Web | 10. května 2013 v 15:09 | Reagovat

Nelekala se.. víš některý lidi, když jsou hluboce zamyšlení a nebo je v danou chvíli něco trápí tak některé věci prostě vypustí - a ignorují je :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama