Bez citu 2/2 (Přepsaná verze Numb)

31. července 2013 v 11:36 | Clarush* |  Bez citu
Tak a teď druhá část Bez citu :D První část najdete hned pod projektem, který je pod tímto článkem :D



7 … 6 ... 5 ...4 ... 3 ... 2 ... 1,5 ... 1 ... 0!
Zazvonilo. Marisol si rychle vzala věci a zamířila ze školy. Dnes se mají znovu s Paulem sejít na schodech, aby potom šli společně omrknout nová cd v nedalekém obchodě. Marisol se tak moc těšila. A navíc chtěla Paulovi koupit taky nějaké cd za to, co pro ni včera udělal. Lépe řečeno za to, jak ztrapnil Katherine. Tenhle kousek si prostě zasloužil být oceněn.
''Ale, ale koho pak to tu máme?'' Ozval se za ní jí bohužel známý hlas. Marisol protočila oči a s povzdechem se otočila.
''Co chceš Katherine?'' Řekla otráveně Marisol, protože na Katherine neměla náladu a navíc pospíchala za Paulem, který už měl dávno po škole a už na ni určitě dávno čekal.
''Drž hubu, ty krávo! Teď budu mluvit já. Jenom JÁ.'' Řekla rozzuřeně Katherine a Marisol vytušila, co bude pravděpodobně následovat. Vlastně to netušila. Ona to věděla.
Zavřela oči.
Moc dobře věděla, co přijde.
Údery.
******

Marisol ležela na posteli a snažila se rozhýbat pravou ruku. Ta to asi už nerozdejchá, pomyslela si, když zjistila, že nemůže ani pokrčit prsty, aniž by nemusela zatnout zuby bolestí. Vzala si do ruky zrcátko a pohlédla na sebe.
Tohle jsem já. Pomlácená, unavená, nešťastná… Marisol. Pomyslela si, když viděla svou tvář, které bude docela dlouho trvat, než bude opět vypadat normálně a ne po jakémsi zápasu. Podívala se na přelepený nos. Natržený ret. Škrábance po celém obličeji. Natržené obočí. Odložila zrcátko. Takhle se Katherine nikdy předtím nechovala. Musela být hodně rozzuřená. Neměli jsme se do ní navážet, pomyslela si.
V kapse jí začal brnět mobil, tak ho vytáhla. Paul?
''Paule?'' Řekla, když přijala hovor od Paula.
''Přijď na naše místo za školou. Hned prosím.'' Ozvalo se z telefonu.
''Dobře…''
*******
Marisol dorazila na jejich místo za školou. Bylo to původně místo, kde se nechávala kola, ale když se přišlo na to, že polovina kol už nestojí na svém místě u stojanu, přestala se sem kola dávat a lidé sem přestali chodit. To byl důvod, proč se tu někdy Paul s Marisol scházeli. Neradi potkávali lidi - a hlavně Katherine a KCG.
Marisol se rozhlédla kolem, a zahlédla Paula, jak do něčeho bije. Popošla blíž a všimla si, že Paul drží v ruce cihlu a tou cihlou něco bije. Paul se ohnul a vzal si tyč…?! A znovu do něčeho začal bít. Marisol sebrala veškeré své odhodlání a došla až k němu. Okamžitě toho zalitovala, protože Paul nebil něco, ale někoho.
''Paule?'' Řekla nejistě Marisol a položila mu zdravou ruku na rameno. Co to sakra dělá?! Pomyslela si neklidně Marisol, když pozorovala, jak Paul do někoho bije železnou tyčí.
Po chvíli se na ni Paul otočil a Marisol spatřila drobné kapičky krve, které mu ulpěly na tváři. Za špatného pouličního osvětlení se ty kapičky leskly temnými odlesky. Marisol o krok ustoupila zděšením. Pane bože! Co to vyvádí?!
''Pojď. Na-'' Řekl Paul a podal jí tyč, která byla na jednom konci od krve. Marisol nevěděla, jestli má utéct, začít křičet nebo se opatrně zeptat, o co tu vlastně jde. Byla už téměř rozhodnutá pro první možnost, ale poté si všimnula, že na zemi leží jí povědomá osoba.
''Co s tím mám…-'' Řekla instinktivně, ale poté jí došlo, kdo tam na zemi leží. Byla to Katherine. Jen tak tam ležela, s tváří od krve, vedle ní ležela cihla od krve a jak u ní Marisol stála, odkapávala na ní její vlastní krev z tyče, kterou Marisol držela.
''Uhoď ji tou tyčí.'' Řekl vážně Paul a pohlédl na Marisol, která stále držela v ruce železnou tyč, ze které pomalu odkapávala ještě stále teplá krev, která se po dopadu na Katherininu tvář měnila v tmavou slzu, stékající po její pomlácené tváři.
''Cože?!'' Vyhrkla ze sebe Marisol, na půl vyděšeně a na půl překvapeně. Paul si povzdechl a vzal ji za zdravou ruku, kterou železnou tyč držela.
''Prostě ji uhoď. Takhle-'' Řekl a vší silou Katherine praštil. Teď měla Marisol na ruce krvavý otisk… Netušila, jestli ji ta krev víc děsí nebo fascinuje. Ale byla to opravdu krev. Katherinina krev. Krev té osoby, která jí tolik ubližovala.
''No ták. Ona si to ZASLOUŽÍ Marisol. Ubližovala ti mnohem déle a zaslouží si, abys jí to oplatila.'' Řekl povzbudivě Paul, protože chtěl, aby to Marisol udělala. Chtěl, aby Marisol Katherine bila tak, jako to dělal on. Chtěl, aby se osvobodila.
Marisol vyděšeně pohlédla na Paula, ale neviděla v jeho očích nic jiného než odhodlání a touhu. Touhu po pomstě. I ona sama ji v sobě měla, ale nechtěla být stejná jako Katherine… ale Paul chtěl, aby to udělala. Vydechla, napřáhla se a vší silou Katherine praštila tyčí do hlavy.
A cítila se… líp.
Znovu se napřáhla a udeřila. A znovu. A znovu. Začala do Katherine bít zcela automaticky, aniž by si to uvědomovala. Jediné co v tu chvíli cítila, byla úleva a volnost. Svoboda. Žádný strach. Cítila se lehčí, jako by se zbavila něčeho, co ji velice trápilo a tížilo. Jako by měla na srdci velký balvan, který právě zmizel, a ona byla svobodná.
Ozval se ošklivý zvuk křupnutí, ale Marisol ho jen ignorovala ho. Bila Katherine dál a ignorovala celý svět. Tohle chtěla vždy udělat. Dát jí pořádnou nakládačku. Takovou nakládačku, že už by se jí nebála, ale Katherine by byla tou, která by se bála. Povedlo se jí to. Dala jí nakládačku - a to takovou, že na to už doopravdy do smrti nezapomene. Už se nebude Katherine nikdy bát. Ví, že ji taky dostala.
Marisol konečně přestala Katherine bít, odložila tyč a vrhla na Paula tázavý pohled. ''Co teď? Necháme ji tu? Nebo ji odneseme někam, kde ji někdo najde a vezme domů?''
''Odnesu ji. Půjdeš se mnou?''
Kývla.
********

''Co chceš dělat tady-'' Řekla Marisol a zastavila se uprostřed věty, protože Paul hodil Katherine do jezera. Marisol jen vyděšeně pozorovala, jak se za Katherine uzavírá hladina jezera. Bože, co to s Paulem je?! Pomyslela si, protože takhle Paula opravdu neznala.
''Bože ne! Ona se utopí a bude to na nás…-'' Řekla zoufale Marisol a rozeběhla se směrem k jezeru, ale Paul ji zastavil a otočil k sobě.
''Marisol. Ona už byla mrtvá, když jsi přišla.'' Řekl až příliš klidně. Jako by to vůbec nic neznamenalo a byl to jen krutý žert, ale zdálo se, že nebyl, protože by ji jinak nehodil do jezera. A ta krev… cihla, tyč…
''Cože?!'' Řekla nevěřícně Marisol, protože to nemohla být pravda. Katherine nemohla být mrtvá. Nemohla být… a kdo by ji zabil? Kdo?! Zauvažovala a ztuhla, protože ji jedna odpověď napadla, ale nebyla schopná uznat, že by to mohla být pravda.
''Ale kdo-'' A znovu se zastavila, protože tu nebyla jiná možnost. Musela si to přiznat. Ale ona nebyla tou, která by měla uznat pravdu. To Paul jí měl co vysvětlovat.
''Já. Já ji zabil. Musel jsem. Ubližovala ti a udělal jsem to PRO TEBE. Aby ti už nikdo neubližoval. Doufal jsem, že když si s ní promluvím tak, že dostane rozum, ale ne. Chtěla mě praštit tou tyčí- ale byl jsem rychlejší…'' Řekl Paul, na chvíli se odmlčel a pozoroval Marisol. Díval se jí přímo do očí, aby odhadl, na co právě myslí, ale výjimečně to nedokázal. V jejích očích viděl jen rozruch a smíšené pocity - nic konkrétního.
''Marisol… já vím, že-'' Začal Paul, ale větu nedořekl, protože ho Marisol objala. To ho dočista odzbrojilo. Možná, že ho bude nenávidět, ale on věděl, že to tak pro ni bylo nejlepší. A je na ní, jestli se přes tohle vše dokáže přenést nebo ne. On jí s tím dokáže pomoct. Nechal by se pro ni klidně upálit. Udělal by pro ni absolutně cokoliv, protože byli opravdoví nejlepší přátelé.
''Moc díky, je to hrozný, ale cítím se… líp. Klidněji.'' Řekla tiše Marisol a neubránila se slzám, protože netušila, kam až je Paul kvůli ní schopný zajít.
''To jsem rád.'' Řekl Paul zcela upřímně, protože když byla šťastná Marisol, byl šťastný i on. To samé platilo i o smutku. Sdílel s ní jak to dobré, tak to špatné.
''Jsi ten nejlepší kamarád.'' Řekla Marisol a otřela si slzy, které jí stékaly po tvářích.
''Víš Marisol, to už opravdoví přátelé dělají. Pomáhají si. A někdy pro druhé zabíjí...''
Váš názor na novější verzy? :D
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa


Komentáře

1 Lexi Perennis Van der Lux Lexi Perennis Van der Lux | 31. července 2013 v 11:59 | Reagovat

Kokos, tá posledná veta... :D Dostalo ma to :3

2 Clarush* Clarush* | Web | 31. července 2013 v 12:01 | Reagovat

[1]: No ta poslední věta je na tom to nejlepší :D (Podle mě) :D

3 Milča Milča | Web | 31. července 2013 v 12:02 | Reagovat

Soucítím s Paulem :D
Kdyby někdo ubližoval mým kamarádům, asi bych mu taky rozmlátila ciferník :D...ale zabít člověka bych asi nedokázala..:)

4 Clarush* Clarush* | Web | 31. července 2013 v 12:21 | Reagovat

[3]: Hezky řečeno :D

5 Kath(Horalka) Kath(Horalka) | E-mail | Web | 1. srpna 2013 v 9:16 | Reagovat

Tak to je mazecké!!! Vážně dokonalé!! ;) Zabít pro nejlepšího přítele, to je krásné :)

6 adelaidebooks adelaidebooks | Web | 1. srpna 2013 v 10:13 | Reagovat

Hm... škoda, že to ještě nepokračuje :D

7 Clarush* Clarush* | Web | 1. srpna 2013 v 10:27 | Reagovat

[5]: Jsem ráda, že se líbí :)

[6]: No.. už takhle je to tak dlouhý, že to čte minimum lidí :D Většina se radši mrkne na krátký projekt, než na tuhle povídku, takže můžu být ráda, že si ji vůbec někdo přečetl :D

8 adelaidebooks adelaidebooks | Web | 1. srpna 2013 v 10:42 | Reagovat

[7]:  Já bych to četla :D

9 Sisi / Siska Sisi / Siska | Web | 11. srpna 2013 v 8:03 | Reagovat

3..2...1. jdeme na to! =D

10 Nessa Nessa | 13. srpna 2013 v 22:19 | Reagovat

No Clarusko..:P..tak to se ti povedlo..tahle verze je mnohem lepší než ta předchozí..:3..jen tak dáál..:D

11 Clarush* Clarush* | Web | 13. srpna 2013 v 22:23 | Reagovat

[8]: Jsi zlatáá :D

[9]: Let's go! :D

[10]: Clarushka ti velice děkuje a Koště ti vzkazuje, že tě má rádo, Bořku :) :D

12 Nessa Nessa | 13. srpna 2013 v 22:25 | Reagovat

Koště moje...Bořek tě má taky rád...:D..:3

13 Clarush* Clarush* | Web | 13. srpna 2013 v 22:26 | Reagovat

[12]: Ale koště tě vyloženě miluje! Už nedokáže dál skrývat své city, které k tobě chová! ♥ :D (ostatní nás ignorujte xD)

14 Nessa Nessa | 13. srpna 2013 v 22:29 | Reagovat

Bořek tě také velmi miluje! ♥..Jsi jenom moje..:D

15 Clarush* Clarush* | Web | 13. srpna 2013 v 22:31 | Reagovat

[14]: Kostě samou radostí zametlo před domem ♥

16 Nessa Nessa | 13. srpna 2013 v 22:32 | Reagovat

a Bořek postavil postel...♥

17 Clarush* Clarush* | Web | 13. srpna 2013 v 22:33 | Reagovat

[16]: Postaví Bořek svému milovanému Koštěti komoru na košťata? ♥

18 Nessa Nessa | 13. srpna 2013 v 22:34 | Reagovat

No jasně..co by pro svoje Koště neudělal?..♥

19 Clarush* Clarush* | Web | 13. srpna 2013 v 22:35 | Reagovat

[18]: Tak Koště by rádo krásnou komoru na košťata. Malou a útulnou. Se zelenýma tapetama a poličkou, kde budou Kingovky, aby si mělo Koště co číst, až bude v komoře pro košťata ♥

20 Nessa Nessa | 13. srpna 2013 v 22:37 | Reagovat

Jak si moje Koště přeje..♥..ale chvilku to potrvá..přece musím sehnat ty Kingovky..:P

21 Sillia Sillia | Web | 19. října 2013 v 14:28 | Reagovat

Pěkné, jenom když jsem to pak dočítala říkala jsem si, že je škoda, že tu Katherin nedorazila Marisol, bylo by to více kruté ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama