Hladové hry /1

15. července 2013 v 17:14 | Clarush* |  Hladové hry
Pamatujete, jak jsem vám sem psala, že hraju Hunger Games? Tak když jsem začala hrát - napoprvé jsem vyhrála. A tady je příběh postavy, se kterou jsem vyhrála. Jinak kdybyste měli zájem taky hrát - tak klikněte na ikonku :)



Jessica seděla na pohovce, tupě zírajíc na jednu ze svých kreseb. Napila se vína, zavřela oči a nechala se únášet starými vzpomínkami, které jí dovedly k šílenství...

**

''Takže Jessico... 45. Hladové hry skončily - a musíme se shodnout na tom, že finále bylo mimořádně napínavé. Jaké jsi měla pocity?'' Jess otevřela oči a rozhlédla se kolem sebe. Tolik lidí... ''No, bylo to zvláštní. Původně jsem si myslela, že nepřežiju ani jeden den a nakonec jsem vyhrála. Nejhorší bylo to, když jsme s Callou zabily Selly a Rexxannu - potom už bylo jasné, že jedna z nás... nepřežije. Ani jedna z nás nechtěla zemřít - a ani zabít tu druhou... ale bylo jasné, že jedna z nás zemřít musí - a já opravdu zemřít nechtěla.'' Řekla a snažila se tvářit se co nejsilněji a nejodvážněji, jak to jen šlo. Nechtěla ukázat svou slabost, kterou prokázala ke konci her těsně před tím, než Callu zabila. Nechtěla, aby si ji lidé pamatovali jako zabijáka, co se rozbrečel při rozhovoru. Ale ona svých činů opravdu litovala...
''Nakonec jsi zbyla jen ty a tvoje spojenkyně Calla. Jak si dospěla k závěru, že musí zemřít ona a ne ty?'' Jessica ztuhla. Před očima se jí znovu vybavila ta chvíle, kdy se rozhodla, že ona nebude tou, která zemře. Byla to ta chvíle, kdy se po Calle poprvé ohnala a začala se omlouvat. Zabila Callu se slzami v očích. ''Hodně jsem nad tím přemýšlela ještě před tím, než jsme zbyly jen my dvě. Obě jsme se toho s Callou obávaly - ale zároveň jsme s tou možností musely počítat. Původně jsem si myslela, že zemřu já, pokud zůstaneme poslední dvě já a Calla - ale potom...'' Na chvíli se odmlčí a přemýšlí. Poté se znovu otočí směrem k lidem, co ji pozorují. ''Měla jsem takový zvláštní pocit. Uvědomila jsem si, že po těch všech vraždách nechci skončit stejně jako ti, co jsem zabila. A pak už jsem byla rozhodnutá, že zemřít nechci.'' Konečně dořekla, co říct chtěla. Nebo spíš odpověděla na otázku. Stále nemohla uvěřit tomu, že se takhle rozhodla...
''Čemu se teď budeš věnovat?'' Jessica se pousmála. ''Chci pomáhat budoucím splátcům. Neříkám, že je budu poučovat o tom, jak správně uříznout hlavu, aby krev stříkala metr vysoko - ale chci jim předat zkušenosti, které jsem v aréně získala. Chci jim poradit, aby v aréně přežili alespoň pár dní, když už by nevyhráli. Protože mám takový pocit, že je mou povinností předat ty zkušenosti dál.'' Řekla rozhodně a usmála se. Byla si jistá, že jí mentorování přinese vytoužený klid, protože bude dělat dobrou věc - bude pomáhat.
''Je něco, co bys chtěla říct obyvatelům Capitolu a celému Panemu?'' Jessica chvíli přemýšlela. Je toho hodně, co bych chtěla říct... ''Ano je... díky. Díky, že jste se dívali. A promiňte. Nevydala jsem ze sebe všechno.'' Řekla klidným hlasem a znovu se pousmála.
''Těšíš se na svou práci mentora?'' Jessica se opět jen pousmála. Mentorování byla její naděje. Její zkušenosti by totiž mohly někomu pomoct k výhře. ''Ano, jak už jsem řekla - chci alespoň nějak poradit. Kdo by měl splátcům radit, když ne mentoři? Ti snad vědí nejlépe jak přežít. Jenom doufám, že si budoucí splátci vezmou naše rady k srdci.''
''Uvědomuješ si, že se teď s celou rodinou přestěhujete do nového obrovského domu?'' Jessica se jen usmála. Tím bylo myšleno, že se s matkou přestěhujeme do nového obřího domu, nemám velkou rodinu, pomysela si Jessica. ''Ano... je to neskutečná změna. Před tím, než jsem byla vybrána při losování jsme s matkou žily v maličkém zchátralém domku. Ale změna je život.'' Řekla a zavzpomínala na jejich starý domek. Měla blízko k lesům, kde tehdy lovila...
''Čekala si, že vyhraješ?'' Jessica zpozorněla. ''Vůbec jsem to nečekala. Jak jsem říkala - původně jsem si myslela, že nepřežiju ani jeden den. Myslela jsem si, že vyhraje buď Melanie, Hera nebo Hanna. To byly snad ty největší hrozby - a abych pravdu řekla, byla jsem dost překvapená, když jsem zjistila, že Melanie nežije. Všechno se seběhlo dost rychle... ale zároveň dost pomalu na to, aby si člověk stihl udělat nepřátele.'' Řekla a vzpomněla si na tu chvíli, kdy vylezla z vchodu dolů a následoval boj s Melanie. Nikdy nezapomene na tu bolest, která jí pulzovala celým tělem po tom boji, když ji dole našla Calla. Ale byla to jejich vlastní hloupost, že zranily Heru a Hannu.
''Přijdeš nás sem ještě někdy navštívit?'' Nasadila oslnivý úsměv. ''Myslím, že asi ano.''
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Rexxanna Rexxanna | Web | 15. července 2013 v 17:28 | Reagovat

Nádhera :DDD Ten zbožný okamžik :DDD
Jak ráda na to spomínám :DD Ale paráda velmi velmi krásné :DD

2 Nogard Nogard | Web | 15. července 2013 v 17:57 | Reagovat

Ach joo... To jsem chtěl udělat já... :D

3 Kenzi Kenzi | Web | 15. července 2013 v 18:04 | Reagovat

:O Super! Úžasně to je napsané! :)

4 Milča Milča | Web | 15. července 2013 v 18:17 | Reagovat

Wow...připadá mi to jako by HG doopravdy existovaly :-D

5 Clarush* Clarush* | Web | 15. července 2013 v 18:36 | Reagovat

[1]: O tobě se tam bude taky ještě mluvit :D

[2]: Napíšeš to, jak to vidí Trei :D A navíc to tvoje bude úúúplně jiný :D Jessin svět černobílej :D

[4]: To mě taky, když to hraju :D Ale je zajímavý sepisovat to, co se tam stalo jako povídku :D

6 Hera Wood Hera Wood | 15. července 2013 v 18:38 | Reagovat

Je to dokonalo-dokonalé!
SOm rada že si spomenula Heru :DDD

7 Hera Wood Hera Wood | 15. července 2013 v 18:38 | Reagovat

Je to dokonalo-dokonalé!
SOm rada že si spomenula Heru :D

8 Clarush* Clarush* | Web | 15. července 2013 v 18:41 | Reagovat

[6]: Na ní se nedá zapomenout :D To vaše trio bylo hrůzostrašný :D

9 Fia Felis en Niger Fia Felis en Niger | E-mail | Web | 15. července 2013 v 22:12 | Reagovat

Super dokonalé :D Ako vždy. Už som prečítala pár kapitôl z Já a Mistr a je to krása :D Fakt.

10 Angela Angela | Web | 16. července 2013 v 9:45 | Reagovat

Wow! Je to úžasné! Prostě dokonalé... :D

11 Clarush* Clarush* | Web | 16. července 2013 v 11:20 | Reagovat

[9]: Jsem ráda že se ti líbí :D

[10]: Moje vzpomínky z RPG Hunger Games předělaný jako povídka :D

12 Casion Casion | Web | 16. července 2013 v 11:26 | Reagovat

Zaujímavý nápad, HG mám rada, hlavné prvý diel série, ale aj tie ostatné sú good :D Čo sa týka poviedky zatiaľ to vyzerá dobre :D

13 Ewiline Ewiline | E-mail | Web | 20. července 2013 v 21:06 | Reagovat

Teď jsem si k tomu konečně sedla... upřímně jsem ráda, že jsem to nenechala na příští týden!! Já jsem vlastně nečetla ani Hunger Games :/ Ale tohle je libový!! :D :-D Du na další ;)

14 Kath(Horalka) Kath(Horalka) | E-mail | Web | 22. července 2013 v 12:22 | Reagovat

Je to úžasně napsané!! Píšeš vážně moc dobře!! ;)

15 Clarush* Clarush* | Web | 22. července 2013 v 12:38 | Reagovat

[14]: Děkuju :)

16 Darkness ღ Darkness ღ | Web | 5. září 2013 v 16:11 | Reagovat

Opravdu nádherně píšeš a Hunger Games úplně žeru :3 :D

17 Neimã Neimã | Web | 4. listopadu 2013 v 16:58 | Reagovat

to je super!!!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama