Hladové hry /4

16. července 2013 v 20:25 | Clarush* |  Hladové hry
Tááákže, další část Hladových her. Hezké počtení :)




Kara s Jessicou vešly do jídelny. ''Cítíš tu vůni perníčků?'' Zeptala se Kara Jessicy a zasmála se. Jessica byla více než ráda, že se s ní Kara baví, protože potom neměla čas na pití a na ubližování. Celá jídelna byla prostorná a luxusně zařízená - a to byla samozřejmost, protože jsou přeci v Capitolu. Jessicu už ale luxus nijak neohromoval. Jediné, co ji zde ohromovalo byl alkohol a zahrada. Ale když poprvé nastoupila do vlaku, který je měl odvézt do Capitolu - tehdy ohromená byla. To ještě netušila, že vyhraje, stane se mentorkou a tenhle luxus ještě uvidí. Jessica se znovu odpoutala od svých myšlenek a odpověděla. ''No...'' A ušklíbla se. Kara byla její kamarádka a díky ní se z jejího černého a depresivního světa někdy stával svět, kam se dostalo světlo a nové barvy. Takže se díky Kařině dobrotě v Jessičině světě vytrácela jednotvárnost a nějaké to zlo.
Kara se rozhlížela po jídelně a hledala perníčky. Když je našla nabídla Jessice. ''Vezmi si.'' Jessica si vzala perníček a s chutí se do něj zakousla. To byla u ní zvláštnost - Jessica obvykle víc pije a krvácí, než jí. ''Díky.'' Řekla a pousmála se. Pro Jessicu je úsměv něco automatického - jenže dost často falešného, protože se usmívá i když by se nejradějí šla zabít. Jedna z věcí, co se naučila před arénou - falešný úsměv. I když vám je mizerně, nesmíte to na sobě nechat znát, protože chcete sponzory a oblibu u lidí. No a uplakané oči a utrápený výraz vám opravdu oblibu nezajistí.
''Nemáš za co.'' Odpověděla Kara Jessice, také se usmála a vzala si perníček, do kterého se ihned zakousla. Jessica se znovu pousmála. Připadala si téměř šťastná, když se s ní Kara bavila. ''Díky, že se se mnou bavíš.'' Řekne Kaře. Jessica byla opravdu ráda, když ji všichni neignorovali - a Kara byla jednou z těch co ji neignorovali. ''Já jsem ráda, že ty se se mnou bavíš a jsi moje mentorka, ale už jsem unavená, když tak zítra?'' Řekla Kara a podívala se na Jessicu. ''Zítra.'' Řekla Jessica klidným hlasem. Zítra...
Jessica se vrátila do zahrady na své obvyklé místo. Ani si neuvědomila, že už je večer. Ale přeci se s Karou tak dlouho nebavily nebo ano? Možná. Zalezla za keře a lehla si na zem. Nechce se jí vracet se na ubytovnu. Nerada totiž vidí to, že se spolu vyvolení baví a už uzavírají nejenom spojenectví - ale i přátelství, zatím co ona přátele nemá. Jistě - teď je její kamarádkou Kara, ale co bude po hrách? Pravděpodobnost, že Kara vyhraje je mizivá... Ale... Kara není jedinou vyvolenou, která se s ní baví. Jessica si vzpomněla na Isabell, která ji minule doslova šokovala. Za tu dobu, co si ubližuje - ale pro ni je to trestání, si nikdo nevšiml toho, že to dělá. Nebo si toho někdo všiml, ale ignoruje to stejně, jako ji samotnou, ale Isabell ne. Ona si toho všimla. A nejenom to. Jste v pořádku? Nepotřebujete to převázat? To Jessice zaznělo v hlavě. Instinktivně zvedla levou ruku a pohlédla na obvaz, kterým ji měla zavázanou. Byl místy od krve. Isabell byla na ni také hodná, ale Jessica netoužila po novém obvazu. Nechtěla ruku převázat. Její starý obvaz byl od krve a to se jí moc líbilo. Připomínalo jí to fakt, že za chyby se platí. Odpoutala se od myšlenek ohledně střepů, krve a bolesti a soustředila se na jednu určitou vzpomínku. Na vzpomínku, když sledovala rozhovor vítěze 47.her, kterým byl Trei. Připadalo jí to, jako by tam skutečně byla a znovu rozhovor sledovala...
''Finále 47. Her bylo skutečně napínavé. Co sis myslel, když jste se spolu s Elyon Seahawk rozhodli spáchat sebevraždu?'' Trei chvíli přemýšlel a probodával očima moderátora. ''Nejdřív jsem měl smíšené pocity, ale pak jsem poznal, že ona je ta pravá. Bylo by mi jedno, jestli bychom oba umřeli, nebo oba přežili. Hlavně, že bychom byli spolu. To se ale nestalo.'' Stále se na moderátora díval vražedným pohledem. To oni mohli za to, že už nemůžou s Elyon být spolu. ''Chybí ti Elyon a skutečně jsi ji miloval tak, jak si se nám snažil ukázat?'' Podíval se na moderátora ještě vražedněji. ''Myslíte si, že jsem to na všechny hrál? Nejradši bych se za ní vydal na věčnost, ale neudělám to, protože by si to nepřála.'' Sáhl si do kapsy, ujišťoval se, že tam pořád je to, co tam má být. ''Místo toho se budu soustředit na mentorování, budu radit těm, co měli tu smůlu jako já, a dostali se do Her.''
''Čemu se budeš věnovat, když Hry už skončily?'' Trei mlčel, přemýšlel o odpovědi. Samotný totiž o této otázce doposud nepřemýšlel. ''Nevím, ale zřejmě se budu zotavovat z Her, a připravovat se na mentorování.''

''Co říkal tvůj kraj, když zjistili, že mají dalšího vítěze?'' Při téhle otázce se Jessica zašklebí. Já osobně měla radost, ale jak tak koukám tak asi přehnanou, pomyslela si Jessica a vzpomínala dál.
Treie tato otázka překvapila, zatím se totiž o tohle nestaral. ''Nevím, předpokládám, že jsou šťastní… Alespoň někdo…'' Poslední větu si spíš zašeptal pro sebe. ''Čí smrti, kromě Elyon, nejvíc lituješ?'' Nad touto otázkou příliš nepřemýšlel. ''Aless. Ona byla první člověk, který mě přijal.'' Jessica si pohrávala s obvazem a snažila se vzpomenout si na tu splátkyni, kterou Trei zmínil. Jistě! Černé vlasy, šedomodré oči. Sebevražda v katakombách. Měla sekeru, pomyslí si a dál vzpomíná na rozhovor.
Treie nenapadlo ho, jak by vyjádřil, že měl Aless rád lépe, tak radši mlčel. ''Těšíš se na mentorování?'' Opět chvíle ticha, než přišla odpověď. ''Je to něco nového, nevím, jak to bude vlastně vypadat, ale vím, že není důvod těšit se na smrt spousty lidí, co za nic nemohou. Jediné, na co se těším, je, že budu mít šanci někomu poradit něco, co ho třeba zachrání.''
Jessica zavřela oči a nechala se vtáhnout do světa nočních můr, které ji ve spánku provázely už od té doby, co vyšla z arény...


Doufám, že jste si hezky početli a musím poděkovat Nogardovi za spolupráci, protože bez něj by tu nebyl ten rozhovor. :D Takže díííky Nogarde :D
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa


Komentáře

1 Nogard Nogard | Web | 16. července 2013 v 20:30 | Reagovat

Ale nemáš zač :DD akorát jsem to našel v historii a poslal ti to :D to je fakt práce hodná metálu..... :D

2 Clarush* Clarush* | Web | 16. července 2013 v 20:35 | Reagovat

[1]: To byla velice namáhavá práce a proto sis zasloužil poděkování :D

3 Nogard Nogard | Web | 16. července 2013 v 20:39 | Reagovat

[2]: Úplně :DDDD

4 Milča Milča | Web | 17. července 2013 v 8:13 | Reagovat

Upřímně....začínám být na tomhle závislá :-D

5 Thea Thea | 17. července 2013 v 10:36 | Reagovat

Ja toto milujem! Rýchlo ďaľší diel! :DD

6 Clarush* Clarush* | Web | 17. července 2013 v 10:40 | Reagovat

[4]: :D

[5]: Dobře dobře :D Dnes bude :D

7 Kath(Horalka) Kath(Horalka) | E-mail | Web | 22. července 2013 v 14:00 | Reagovat

Je to moc hezky napsané :)

8 Angela Angela | E-mail | Web | 26. července 2013 v 20:04 | Reagovat

Super! Je to úžasné! :D

9 Ewiline Ewiline | E-mail | Web | 27. července 2013 v 21:47 | Reagovat

Asi jako Milča .D Začínám být závislá

10 Clarush* Clarush* | Web | 27. července 2013 v 21:58 | Reagovat

[9]: Tím hůř, momentálně se na HG neděje nic moc zajímavého :D

11 Ewiline Ewiline | E-mail | Web | 28. července 2013 v 12:20 | Reagovat

[10]: Mě to přijde zajímavý pořád :-P

12 Yamanna-san & Annällis-san Yamanna-san & Annällis-san | Web | 4. listopadu 2013 v 18:26 | Reagovat

To je super!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama