Hladové hry /2

15. července 2013 v 19:30 | Clarush* |  Hladové hry

Jessica seděla na zábradlí mostu a pozorovala klidnou vodní hladinu. Moc dobře si uvědomovala, že je dnes losování. Vítr si pohrávál s jejími rudými kadeřemi vlasů a s obvazem, co svírala v ruce. Bylo chladné ráno, ale Jessica už nemohla dál spát, i když bylo poměrně brzy. Není divu, že Jessica už nemohla spát. Od té doby, co se dostala z arény ji trápily noční můry. Každou noc musela znovu prožívat boj o život v aréně. Každou noc musela udělat ty samé chyby co udělala. A každé ráno si své chyby vyčítala a trestala se za ně.
Povzdychla si a pustila obvaz, který potom vítr unášel po mostě a nakonec jej pustil nad vodní hladinou. Jessica se za ním podívala a pozorovala, jak mizí pod vodní hladinou a voda se zbarvuje do červena, protože byl zakrvácený. Když už jí obvaz zmizel z dohledu zahleděla se do dáli a přemýšlelala nad tím, koho asi dnes vyberou. Zajímalo ji koho bude mít tenhle ročník na starost. Při minulých hrách měla na starost Bethalii, které bylo pouhých dvanáct let a její smrt Jessicu velice zasáhla. Její smrt jí zasáhla stejně, jako jí zasáhl fakt, že zabila Callu.
Znovu si povzdychla a vytáhla rozepla si řetízek, co měla na krku. Na řetízku měla zvláštní přívěsek - střep. Střep v klícce, aby ho mohla mít na řetízku. Chvíli střep okouzleně pozorovala a vzpomínala na to, jak Calla rozbila okno a sbírala střepy, které následně použila jako zbraň - střílela je z praku. Tuhle vzpomínku zahnala dřív, než se jí stihly do očí vehnat slzy. Vzala přívěsek a z klícky, která byla ze stříbrného drátku, vytáhla střep. Chvíli si s ním pohrávala v rukách... a potom ho pevně sevřela a řízla se do zápěstí. Z rány se jí okamžitě začala řinout krev a Jessica ji s úlevou pozorovala. Tohle byla pro ni krutá daň za vítězství - ubližovala si a pila.

**

Jessica automaticky nastoupila do vlaku a usadila se na svém obvyklém místě, kde sedí už třetí ročník her. Potom si uvědomila, že jí něco schází a tak se zvedla a chňapla lahev s rumem a znovu si sedla na své místo, odkud mohla pozorovat nové vyvolené. Připadalo jí smutné, že ani nemá možnost je pořádně poznat a oni hned zemřou... ale co? Ona s tím nic nenadělá. Maximálně může dát svým svěřencům pár rad a požádat je, aby neudělali stejné chyby jako ona. Jako třeba: ''Nenechte si zabíjení stoupnout do hlavy. Vím, že to pro někoho z vás možná bude krásný pocit, až uvidíte tu stříkající krev a ucítíte jí na jazyku, v krku, na tváři a všude možně, ale nenechte to zajít příliš daleko, protože tahle cesta je slepou uličkou.'' Tahle myšlenka jí neustále kolovala hlavou, když měla před sebou nějakého svého svěřence, ale nikdy se neodvážila to takhle někomu říct. Nechtěla, aby si o ní lidé mysleli, že je blázen, ale problém byl v tom, že ona možná blázen byla. Neměla přátele a její matka ji nenáviděla za to, co předvedla při hrách v aréně. Její matka se nedokázala smířit s faktem, že v sobě její dcera našla temnou stránku, která toužila žít a lačnila po krvi. Pravdou je, že Jessica před hrami nebyla nijak zlá ani nijak toužící po bolesti. Byla jen velice uzavřená a nekomunikovala s lidmi. Tehdy netoužila mít přátele, ale to se po hrách změnilo. Calla se stala její kamarádkou, ale Jessica ji zabila, aby přežila. Selly a Rexxanna byly také její kamarádky - ale ty s Callou zabily, protože musely. S Callou provedly spoustu zlých a odporných věcí - spíš vražd, ale ona přežila. Proto musela platit.
V pamětích lidí pravděpodobně zůstala jako brutální vražedkyně, co se na konci her zhroutila a v slzách zabila svou jedinou kamarádku a poslední spojenkyni Callu. Ale Jessica po hrách nebyla vražedkyně, ale osamnělá bytost, hledající někoho, s kým by se mohla bavit. Pravdou je, že nebyla jedinou mentorkou, ale ostatní mentoři měli své starosti a svoje vzpomínky, se kterými se museli vyrovnávat. Dokonce ani nebyla jedinou mentorkou za dvanáctý kraj, odkud pocházela. Při minulých hrách totiž vyhrál její bývalý svěřenec, který je teď také mentorem - Trei. Jessica doufala, že vyhraje, protože se jí zdálo, že by bylo dobré, aby vyhrál někdo ze stejného kraje jako je ona, protože by si mohli rozumnět a Jessica by konečně mohla mít někoho, s kým by se mohla v průběhu her bavit, místo toho, aby pila schovaná za keřem v zahradě. Ale jak se to říká? Hry berou a dávají. V případě Jessicy Ayleen hry dávaly v 45.hrách - Calla. A také v 45.hrách braly - úmrtí Cally. Trei byl pro Jessicu takovým velkým otazníkem. Když byl v aréně poslala mu luk... ale víc toho pro něj neudělala - další z důvodů, proč se Jessica nemá ráda. Nezmůže se na víc než sponzorský dar. Aréna, kde byl Trei nebyla bůh ví, jak hezká a ani průběh samotných her nebyl příliš záživný. Samé sebevraždy a konec her byl pro Jessicu dalším důvodem, proč zastávat svůj názor, že: ''Hry jsou takovým lepidlem, které spojuje kraje dohromady. Bolest je tím nejlepším lepidlem - a hry jsou bolesti plné.'' Jessica netoužila po tom, aby ji měli lidé rádi. Chtěla jen někoho s kým by se mohla bavit - kamarádku nebo kamaráda. Sem tam se bavila s Mystery - se splátkyní, která vyhrála 46.ročník, kde zemřela Bethalia - a tehdy, když zemřela, měla Jessica jedno ze svých nejprobrečenějších chvil.
Z jejího přemýšlení ji vytrhl fakt, že zahlédla známou osobu jménem Trei. Zvedla se a šla za ním.
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Milča Milča | Web | 15. července 2013 v 20:04 | Reagovat

Wow...to je úplně jiný pohled na HG než od S.Collinsový :D

2 Fia Felis en Niger Fia Felis en Niger | E-mail | Web | 15. července 2013 v 22:13 | Reagovat

Súhlasím s Milčou :D

3 neznámá neznámá | 16. července 2013 v 7:01 | Reagovat

jj a navíc je to hezký i smutný zároveň :D

4 Angela Angela | Web | 16. července 2013 v 9:54 | Reagovat

Jak to jen děláš, že píšeš tak dokonale? :D Jesiccy je mi docela líto... Ryhle napiš další část, těším se! :D

5 Clarush* Clarush* | Web | 16. července 2013 v 11:22 | Reagovat

[1]: Protože to píše K.Vávrová :D A protože mám na Hunger Games trochu jiný pohled :D

[4]: Nevím jak to dělám :D Jessica nakonec neskončí špatně... myslím :D stále hraju a teď to s ní vypadá dost dobře :D Jen se k tomu musím ''dopsat'' a neboj, už jdu psát další část :D

6 Casion Casion | Web | 16. července 2013 v 11:28 | Reagovat

Je to skutočne originálny, veľmi zaujímavý pohľad na svet HG, akoby inými očami :D

7 Calla*=)*Blue Calla*=)*Blue | 16. července 2013 v 11:41 | Reagovat

Prostě krása.. Jsem ráda že jsi nezapoměla na Callu.. Já na Jess taky myslím :D A je to vážně krásný i když smutný.. :( :D

8 Clarush* Clarush* | Web | 16. července 2013 v 12:46 | Reagovat

[6]: Když to hraješ tak je to opravdu trochu jiný než když to čteš nebo se na to díváš :D

[7]: Jess nikdy na Callu nezapomene, protože to byla její jediná kamarádka :( Ale na co nikdy nezapomenu já jsou ty autíčka :D červená je hezčí :D

9 Calla*=)*Blue Calla*=)*Blue | 16. července 2013 v 18:29 | Reagovat

[8]:  No.. tak to se zapomenout nedá.. :D

10 Nogard Nogard | Web | 16. července 2013 v 18:38 | Reagovat

Jůůů už tam je i Trei :DDD

11 Clarush* Clarush* | Web | 16. července 2013 v 18:42 | Reagovat

[10]: Ten tam bude ještě nevím kolikrát :D

12 Nogard Nogard | Web | 16. července 2013 v 18:49 | Reagovat

[11]: :DD néé to tamto tam nemusíš psát :DD

13 Clarush* Clarush* | Web | 16. července 2013 v 18:55 | Reagovat

[12]: Neboj zahradní příhodu tam taky napíšu :D

14 Kath(Horalka) Kath(Horalka) | E-mail | Web | 22. července 2013 v 13:24 | Reagovat

Moc hezky napsané :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama