Já a Mistr 10.kapitola

7. srpna 2013 v 19:12 | Clarush* |  Já a Mistr

Clara zdrceně dosedla na zem a snažila se zabránit smutku, aby ji ovládl. Liz si přeci zasloužila zemřít. Nebo ne? Co když si zemřít nezasloužila a ty jsi teď jen ubohá vražedkyně? Clařin vnitřní hlas měl možná pravdu. A možná taky ne, pomyslela si Clara, protože si nedokázala připustit to, že by si Liz smrt nezasloužila. Ach ano, ona si tu smrt zasloužila, potvrdila si v duchu Clara svůj čin. A jak krásně teď voní! Clara praštila rukou do zdi. Na zdi zůstal krvavý otisk její dlaně a stékalo z něj několik kapiček krve, které za sebou nechávaly tenkou červenou cestičku.
Ozvalo se žalostné zavrzání a známý zvuk, který znamenal, že je blízko. Že jde za ní. Otřela si slzy, o kterých do teď ani nevěděla a pomalu vzhlédla. Nemýlila se. Opravdu tam stál. Stál před ní v celé své hrůzné kráse. Najednou si Clara zatoužila dát facku. On není krásný. Je to vrah. Vrah, který si pohrává s mým životem, napomenula se v duchu Clara.
''Claro.'' Pronesl Stephen klidným a vlídným hlasem, jako by tu před chviličkou vůbec nedošlo k vraždě. Clara se na něj nedokázala už podívat. Jedna její část po tom toužila - spatřit jeho oči a znovu odhadovat jejich barvu, aniž by na tu pravou barvu přišla, ale ta druhá část vzdorovala představě, že by se na něj měla podívat. Druhá část viděla Stephena jako odpornou zrůdu, která mučí a zabíjí lidi. Vlastně ani neznala důvod.
''Claro...'' Zopakoval tiše Stephen a vztáhl k ní ruku. Clara netušila, jestli by bylo lepší ho ignorovat, urazit mu tu ruku nebo jestli ho má nechat být. Nakonec se rozhodla nechat ho být, protože neměla ani sílu mu dát najevo, že ho tu nechce. Neměla sílu vůbec na nic. Sotva se zmohla na odpověď.
''Ano...?'' Řekla tiše, aniž by se na Stephena podívala. Nechtěla se dívat do očí vrahovi.
''Je mi to líto.'' Řekl Stephen. Clara nevěděla, jestli to myslí upřímně, ale ve finále jí to vlastně bylo jedno. Rychle se zvedla a strčila do něj. Rychle popadla kladivo a chystala se ho udeřit. Ale místo toho, aby ho udeřila zůstala jen stát. Ruku napřaženou - připravenou k úderu. Rychle a nepravidelně oddychovala a nedokázala odtrhnout pohled od jeho očí.
''Claro...'' Zašeptal Stephen, ale jeho hlas ke Claře přicházel z veliké dálky. Vlastně si ani nebyla jistá, jestli vůbec promluvil. Možná mu její jméno jen uvízlo na rtech v podobě nevyřčených slov.
Clara nasucho polkla. Tohle už jednou zažila. Ten pohled do jeho očí... byl opravdu hypnotizující. Jako kletba. Opravdu se tak cítila. Jako by ji začaroval a ona se mu musela bez ustání dívat do očí.
''Stephene...'' Pronesla Clara tiše a konečně odtrhla pohled od jeho očí. Stále pevně držela rukojeť kladiva, připravená k úderu. Stephen ji mlčky pozoroval. Clara nevěděla, co od něj má čekat. Mohl by ji zabít... ale to zatím neudělal. Možná by jí zlámal všechny kosti v těle, ale ani to neudělal. Třeba jen vyčkává na vhodnou chvíli. Nebo ji zkouší...
''Četla jsi dopis?'' Zeptal se jí Stephen tiše a ona k němu znovu vzhlédla.
''Ne... nestihla jsem to. A pak jsem se probudila tady.'' Odpověděla mu Clara stejně tiše, jako se jí on zeptal.
''To vysvětluje tvou nenávist ke mně.'' Odpověděl Stephen - opět tiše. Clara na něj nechápavě pohlédla. Co tím chce říct? A vůbec! Nesmím se nechat ovlivnit. To on může za to, že tu jsem, pomyslela si Clara a pevně stiskla rukojeť kladiva, které ještě stále držela v ruce. Asi by měla využít situace a opravdu ho praštit. A poté utéct. Neutekla bys daleko. Znovu se ozval její vnitřní hlas. Clara nad tím zapřemýšlela. Určitě to tu má střežené. A nenechal by tě jen tak utéct. Co ty víš, na co narazíš při útěku, který se ti teď zdá dobrým řešením... Ano. To je pravda. Útěk není nejlepším řešením. Znovu pohlédla na Stephena. Bylo těžké snažit se v něm nespatřit toho cizince, kterého náhodou potkala a líbil se jí. Netušila, jestli to na ni jen hrál nebo jestli se potkali opravdu náhodou, ale toužila to vědět. Také toužila vědět, jestli je doopravdy takový, jaký se zdál být před tím, než zjistila jeho tajemství, ale to se nikdy nedozví. Stephen jí nedá možnost zjistit o něm víc. Už takhle toho ví moc a je pro něj nepohodlným svědkem.
''Odlož to kladivo.'' Řekl Stephen klidným, vlídným hlasem a podíval se Claře přímo do očí, jako by ji k tomu chtěl s pomocí očního kontaktu donutit. Clara sklopila řasy a pomalu sklonila ruku s kladivem.
''Skvěle. Teď ho odlož.'' Pronesl Stephen a jeho hlas zněl, jako by mluvil ze spánku. Uvolnila stisk na rukojeti kladiva a to jí vyklouzlo z ruky. S hlasitým bouchnutím spadlo kladivo na zem. Clara se za tím kladivem na chvíli otočila, aby zjistila, jak daleko od ní je, ale Stephen ji jemně chytil za bradu a otočil jí hlavu zpět k sobě. Znovu se mu dívala do očí. Sice neochotně, ale dívala. Po krátké chvíli se neochota vytratila a ona byla ráda, že se mu znovu může dívat do očí a opět odhadovat jejich barvu. I on se jí díval do očí a ani jeden z nich nedokázal odtrhnout pohled.
Ale Clara nechtěla, aby ji Stephen znovu ovládl. Ne teď. Vlastně už nikdy. Ona se odsud musí dostat a v tom jí on nepomůže. On chce, aby tu byla. Možná si dokonce přeje, aby tu zemřela. Při téhle myšlence se Claře stáhne žaludek. Kdyby zemřela... jak by zemřela? Zabil by ji on? Nebo by ji zabil někdo, koho se on později chystá zabít? A kdyby zemřela, co by se s ní dělo později? Nechal by její tělo ležet v té místnosti, kde by zemřela? Dovolil by krysám, aby jí rozhryzaly rty a vyžraly oči? Aby si z ní udělaly zásoby? Dovolil by jejímu tělu, aby se pomalu rozkládalo v místnosti, kam už nikdy nevkročí žádná lidská bytost? Možná by její tělo opravdu nechal ležet v místnosti, kde by zemřela. V lepším případě by tam nebyly krysy, aby se do ní prokousaly a následně pobíhaly po místnosti s jejími vnitřnostmi v tlamičkách. Možná by ji radši spálil a kosti někam ukryl. Nebo by ji hodil do černého plastového pytle a odnesl do lesa, kde by ji zakopal - a to opět v lepším případě. Kdyby pytel nebyl dostatečně pevný a roztrhl se... mohl by ji rozsekat na kusy a dát do několika pytlů, aby měl jistotu, že se už žádný pytel neprotrhne. Navíc - kdyby ji hledala policie, měl by výhodu - každou část těla by mohl skrýt někam jinam a policisté by hledali neskutečně dlouho, než by našli zetlelé části těla jakési mladé ženy.
Clara se pokusila zahnat všechny morbidní myšlenky, které se jí draly hlavou a pohlédla na Stephena.



Tak co? :D Piště názory do komentů :) Předchozí kapitola - zde.
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Lexi Perennis Van der Lux Lexi Perennis Van der Lux | E-mail | Web | 7. srpna 2013 v 19:57 | Reagovat

Som trochu zmätená.. Tá jednorázovka, to bolo čo, potom? :D

2 Leome Leome | Web | 7. srpna 2013 v 19:58 | Reagovat

Povídka "Já a Mistr" se mi z tvých bloggových povídek líbí asi nejvíce :-).
Tenhle díl se ti moc povedl - jako vždy! :D

3 Clarush* Clarush* | Web | 7. srpna 2013 v 20:23 | Reagovat

[1]: Ta jednorázovka (Konečné řešení) se odehrává až potom :D Až po skončení téhle kapitolovky :D Já vím, je v tom trochu zmatek :D

[2]: To jsem ráda :D Vlastně.. Já a Mistr mám asi taky nejradši, protože mám ráda ty postavy :D

4 Scriptie*13* Scriptie*13* | Web | 7. srpna 2013 v 20:57 | Reagovat

Z Clařiných úvah o tom, co by s ní Stephen (nebo ten, kdo ji zavraždí) udělal po smrti, se mi teda docela zvedal žaludek. Huh... Nechtěla bych skončit s krysami. Bleh. Napsala jsi to tak dopodrobna, až se mi z té představy udělalo zle (jako z představy těch krys, ne toho, že jsi to napsala tak dobře. xD)
Kapitola je skvělá - přestože vůbec nerozumím, co je, sakra, Stephen zač - a musím říct, že se výrazně zlepšuješ. :-D

5 Clarush* Clarush* | Web | 8. srpna 2013 v 0:06 | Reagovat

[4]: Ooo :3 To tak krásně zahřálo u srdíčka :D Mě se ta kapitola zdála strašně přeslazená, tak jsem ji potom doplnila hořkými a temnými úvahami :D

6 Milča Milča | Web | 8. srpna 2013 v 5:29 | Reagovat

Náhodou... :D
Já bych (tedy kdybych měla zabít kamarádku *občas je tomu Ewil blízko*) se asi pak musela zabít taky :D

7 Lillen A. Blake Lillen A. Blake | Web | 8. srpna 2013 v 11:35 | Reagovat

Jejámiho! :D Já už su zase napnutá jak struna. Omlouvám se za ten klackovitý tón, ale..

Chci pokračování! A ihned! :DDD

Zajímalo by mě, co bylo v tom dopise, který si Clara nestihla přečíst.

8 Clarush* Clarush* | Web | 8. srpna 2013 v 14:04 | Reagovat

[6]: Tak to já asi taky.. :D

[7]: Už je :D A to, co bylo v dopise se samozřejmě dozvíte, ale až na to přijde řada :D

9 Sisi / Siska Sisi / Siska | Web | 11. srpna 2013 v 8:32 | Reagovat

vím, že přeskakuju, ale nemůžu si pomoct! =D =D =D je to suepr povídka!

10 ariven ariven | Web | 14. srpna 2013 v 23:54 | Reagovat

Tak jsem si řekla, že si od tebe taky něco přečtu a po tom tvém rozhovoru u Eloran bylo "Mistr a já" jasná volba! A nelituju. Rozhodně nelituju, protože se mi ta povídka vážně líbí. A ty nechutnosti o krysách a vnitřnostech se mi taky docela líbí (a teď si o mně všichni budou myslet, že jsem úchylná)... Ne, vážně, nápad celé povídky je super, postavy jsou taky fajn, jen první kapitola s tou holčičkou mnou lehce otřásla :D

11 Leome Leome | E-mail | Web | 27. srpna 2013 v 17:11 | Reagovat

Stejně si myslím, že je Clara krutá... Zabít svoji jedinou kamarádku kvůli tomu, že bila pár malých dětí - to by dneska moc lidí nebylo, kdyby jsme zabíleji všechny, kdo někdy, někoho bili... Každopádně se mi to moc líbí :-).

12 Charbon Charbon | E-mail | Web | 31. srpna 2013 v 13:19 | Reagovat

Čím dál brutálnější :D Nejradši bych chtěla, aby mé tělo hodili do moře. Možná by mé tělo někdo objevil a jestli ne, tak bych tam prostě jen tak byla s rybkama xD

13 Clara Black Clara Black | Web | 31. srpna 2013 v 13:41 | Reagovat

[9]: To nic :D

[10]: Jéééé :D To mě neskutečně těší :)

[11]: No, Clara se snaží dělat to, co si myslí, že udělat má :D

[12]: Áno! :D Stupeň brutality... jsem čím dál výš! :D A tělo hodit do moře? Proč ne :D Ale mysli na tu sůl a hladový rybičky :D Určitě by se tam našla dobrá duše, která by splnila Krysí poslání xD

14 Violett Violett | Web | 29. prosince 2013 v 20:23 | Reagovat

Konečně jsem si opět přečetla, tuhle tvojí povídku :D Moc ráda si jí čtu... nějak mě pak inspiruješ :D Jinak máš to krásně napsané, jako ostatní tvé kapitolky :D

15 Abigail Abigail | Web | 13. února 2014 v 17:24 | Reagovat

Super kapitola =) tahle povídka je drastická a krvavá a přesto mě to k ní nějak táhne těším se až budu číst další kapitolky =)

16 Angela Angela | E-mail | Web | 25. února 2014 v 21:58 | Reagovat

Hodně by mě zajímalo, co v tom dopise bylo. Ale to se snad brzy dozvím. :D Ty Clařiny úvahy na konci jsou nechutně zajímavé. :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama