Krev 2/2

14. srpna 2013 v 8:47 | Clarush* |  Krev
Přidávám druhou část povídky Krev, aby tu nebyla jen ta první část. :) První část



***

''Iane. Podívej, jak je venku hrozné počasí. Jak jsi mohl nechat Marka venku samotného?! Je to ještě dítě!!!'' Křikla Marie na Iana, který si poklidně pročítal zprávy v novinách, aniž by věnoval pozornost počasí.
Ian se na Marii otočil, odložil noviny. Zvedl se z křesla a vyšel ven. Marie zkřížila ruce na prsou a zakroutila hlavou. Copak ti muži nemyslí na nic jiného, než na hloupý sport a zprávy? Copak pro ně děti nic neznamenají? No… pro mého muže asi ne, pomyslela si rozzlobeně Marie. Jak mohl nechat malé dítě venku samotné? A ještě za bouře?! Marie se přestala rozčilovat, sedla si na pohovku a vzala si svou oblíbenou knihu, kterou měla rozečtenou. Otevřela ji, vytáhla záložku a začala číst.
Z venku se ozval dětský křik a Marie okamžitě vzhlédla od knihy. Bez váhání ji zavřela, aniž by si založila stranu, na které skončila a vyběhla ven, do té příšerné bouře.

***

Temnou noční oblohu proťal blesk. Mraky se děsivě prozářily a stromy zlověstně šuměly. Kapky deště pleskaly o střechy domů, o listy stromů i rostlin… na cestách se tvořily kaluže…
Kap…
Kap…
Kap…
Marie stála venku před domem, vítr jí cuchal světlé kadeře vlasů a pohrával si s jejím volným svetrem. Marie se neustále zoufale rozhlížela, ale nikoho neviděla. Ani Iana, ani Marka. Ale byli někde venku a ona zaslechla dětský křik… někde tu musí být.
A pak se to stalo.
Něco proti ní letělo a ona to instinktivně chytila. Oblohu znovu proťal blesk a ona zahlédla, co to je a neubránila se výkřiku. Křičela do větru a upustila to.
Byla to Markova hlavička a ještě z ní odkapávala krev… Na Markově mrtvé tvářičce byl vidět vyděšený výraz a měl otevřenou pusu, takže musel před tím, než zemřel křičet. Slyšela jsem umírat svoje dítě… pomyslela si zoufale Marie a otočila se směrem k domu.
''Ahoj... MAMI.'' Marie ztuhla. Stála před ní její prvorozená dcera. Cassie. Ta, kterou milovala, dokud se nezbláznila a nebyla svým manželem donucena ji odvést do blázince. Cassie… pomyslela si o něco zoufaleji Marie a vztáhla ke Cassie ruku. Cassie jen uhnula.
''Cassie? Copak tu děláš?'' Řekla nejistým hlasem Marie a už se dokonce bála, že jí její hlas zradí a nebude moct mluvit, jak moc byla zděšená. Ona Cassie milovala, ale Cassie se změnila v někoho jiného. Ta dívka, která před ní stála, nebyla její milované děvčátko Cassie, ale někdo, kdo právě utekl z blázince.
''Přišla jsem domů.'' Řekla Cassie a na tváři se jí objevil hrůzný úšklebek. Marii se začala podlamovat kolena. Už ji chtěly zradit i vlastní nohy, ale věděla, že teď není nejlepší doba na to, dovolit svému tělo vypovědět službu. Sklouzla pohledem k dětské hlavičce a rozplakala se.
''Proč pláčeš, MAMINKO MOJE?'' Zeptala se citlivě Cassie a zatvářila se smutně, protože jí bylo matky opravdu líto. Doufala, že její návrat bude záležitostí, která bude provázena štěstím a slzami radosti, ne slzami smutku. ''Nejsi snad ráda, že se ti vrátila tvá jediná dcera?''
''Zabila… zabila jsi ho. Zabila jsi malého Marka.'' Marie ignorovala to, co Cassie řekla. Bylo jí jedno, co Cassie říká, protože ona byla tou, která zabila Marka. Jenom ona by byla schopná něco takového udělat. Jen ona, nikdo jiný.
''Tak on měl jméno?! Mark?! A co já?! To, co jste provedli mě, se nepočítá?!'' Vykřikla zlostí Cassie a záblesk světla ozářil její krví potřísněnou tvář. Vítr začal burácet. Déšť se změnil na liják. Bouře zesílila a blížila se blíž. Stejně jako Cassie ke své matce.
''Jsi vrah. To ty jsi zabila svého manžela a toho… Marka. To ty.'' Řekla Cassie s odporem své matce a pohlédla na ni, jako by byla nejodpornější bytostí, jakou kdy viděla.
''Ne já. Ty!'' Křikla Marie okamžitě na Cassie, protože věděla, že Cassie nemá pravdu.
''Kdyby ses chovala jako matka a ne jako pitomá husa, tak bys nikdy o nikoho nepřišla! Ale ty si všechny uvrhla do pekel! Jen svou hloupostí! Je to celé tvá vina! Můžeš za jejich smrt. A můžeš i za mojí! Ale já jsem svou smrt přežila…'' Řekla Cassie a poslední větu téměř šeptala, takže se její slova ztratila ve větru a šumění v korunách stromů.
''Cassie-'' Řekla Marie, ale Cassie jí nedovolila mluvit.
''Drž hubu ty huso!''

***

''Tak Cassie. Pověz nám svůj příběh. Co se stalo tobě?'' Řekla terapeutka na sezení mile a pousmála se na ni. Věděla, že Cassie není nijak výřečná a že s nikým nemluví, ale někdy začít musí a ona jí chtěla pomoct s prvním krokem.
Cassie se na ni podívala skrz pramen světlých vlasů, který jí zakrýval oči, a nepřítomně odpověděla:
''Zabila jsem matku a otce… a toho malýho zmrda… co měl být mnou… oni si to zasloužili. Ubližovali mi… poslali mě do blázince… zabila jsem je a je mi líp.'' Řekla Cassie, na chvíli se odmlčela a ignorovala vyděšené pohledy ostatních přítomných. ''Někteří lidé si prostě nezaslouží to, co mají natož svůj život.''

Názory pište do komentů :)
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa


Komentáře

1 Milča Milča | Web | 14. srpna 2013 v 9:26 | Reagovat

No jo, vražda ze žárlivosti :-D

2 Clarush* Clarush* | Web | 14. srpna 2013 v 9:28 | Reagovat

[1]: A taky částečná pomsta :D

3 Sisi / Siska Sisi / Siska | Web | 15. srpna 2013 v 6:34 | Reagovat

poslední citát se mi moc líbí... ;) hezký příběh. =D

4 Nessa Nessa | 16. srpna 2013 v 16:11 | Reagovat

Zdá se mi to lepší než to předchozí..moc se ti to povedlo Clarush..:P..:D

5 Denise Brooks Denise Brooks | Web | 25. srpna 2013 v 20:29 | Reagovat

Žárlivost.. no, teďkom ji vidím u sestřenky a jejího brášky, akorát tady to je teda v hrůznější podobě. Abych řekla pravdu, je to dost děsivý příběh.. Cassie se cítila tak ublížená, že bych jí i litovala, ale spíše lituju jejího zdraví.
Ovšem, perfektně napsáno! :-)

6 Clara Black Clara Black | Web | 25. srpna 2013 v 21:11 | Reagovat

[3]: Snažila jsem se, aby to mělo nějakej konec :D

[4]: To jsem ráda, Bořku :D

[5]: To jsem ráda :)

7 Sillia Sillia | Web | 21. října 2013 v 19:35 | Reagovat

Krásný příběh, dobře morbidní, čím déle projíždím blogy s povídkami a příběhy, tím víc kašlu na knížky, protože to, co většina dokáže napsat je dokonalé a toto do toho určitě patří.

8 Clara Black Clara Black | Web | 21. října 2013 v 20:09 | Reagovat

[7]: Tak to jsem moc ráda! :) Moc mě to těší :)

9 Georgina Georgina | Web | 26. listopadu 2013 v 16:18 | Reagovat

Wow! Při větě "Byla to Markova hlavička a ještě z ní odkapávala krev…" jsem koukala s otevřenou pusou. A vlastně po celý zbytek povídky. :D Je to úžasné, miluji tvoje povídky, i když v poslední době nemám čas na jejich čtení... :) Poslední citát je super. :)

10 ellnesin-blog ellnesin-blog | Web | 11. února 2014 v 17:46 | Reagovat

To je nĕco! Škoda, že je to tak krátké!!!

11 silluety silluety | Web | 27. února 2014 v 16:39 | Reagovat

Taky si myslím že je to škoda (jak je to krátký), ale teď je to uplně napínaví.. :O lepší než první cast. Je to prostě dokonalí :3 Mohl by se natočit o tom film.. bylo by to dokonalí :3

12 silluety silluety | Web | 27. února 2014 v 16:41 | Reagovat

Jen mám takovej dotaz.. tohle je poslední cast, kapitola, "knížka" prostě něco z toho? :O

13 Steff Steff | Web | 18. března 2014 v 16:24 | Reagovat

Tak tady si zase napíšu respekt já. Tahle povídka je moc dobrá!
Potřebuju delší dny abych vše stihla přečíst!:D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama