Slepě oddaný - část první

31. srpna 2013 v 15:12 | Clarush* |  Slepě oddaný
Tohle mě napadlo, když jsme seděly s kamarádkou na zastávce a viděly jsme, jak nějaký chlap bije svého psa na ulici. A tedy... nebylo to, že by ho chtěl napomenout za to, že něco provedl. A ještě ke všemu ho bil na chodníku u parku a okolo chodila spousta lidí - a ani mu to nebylo blbý! S kámoškou jsme toho měly dost, ale než jsme za ním stihly zajít, tak zmizel za rohem. (Hehe, dala bych mu na kokos, kdybych nebyla mrňavá a ještě ke všemu holka) Ale i za rohem bylo slyšet kňučení toho chudáčka pejska.... No lidi - co byste dělali vy? Já kdybych byla Clarou z Já a Mistr, tak bych takovým lidem udělala přesně to, co se stane v téhle povídce nebo bych umučila k smrti, protože je to prostě... odporný. Takový lidi bych... no asi víte, co bych s nima dělala Smějící se Jinak... vím, že to - že napíšu povídku, která je proti týrání zvířat a celkově proti nevhodnému, ošklivému a nepěknému chování k zvířatům, nepomůže nijak těm chudáčkům, které někdo týrá, ale možná to někomu pomůže uvědomit si, že lidé dokáží být opravdu odporní. My máme doma (andulku, na zahradě veverky, sousedi mají koně a občas se nám po zahradě prochází srnky) tři kocoury - a všichni se k nám dostali jen díky tomu, že je někdo vyhodil. Jak říkám... někteří lidé jsou odporní...
Áno, jsem taková kočičí máma :D (Máme to v rodině xD ) Ale nejsem jen kočkomil :D Já miluju zvířata :3 Máte doma taky nějaké mazlíčky? :)


Přidávám také několik stránek:


A teď povídka:
(PS: Je to jednorázovka, ale přidám ji po částech)


My

''Podívejte! Tamhle je útulek! Mohla bych se tam jít podívat?'' Vykřikla nadšením Andy a prosebně se na podívala na své rodiče. I přes to, že jí bylo už sedmnáct, se někdy chovala jako malé dítě. Hlavně, když se jednalo o zvířata. Andy milovala všechna zvířata - ať už psy, kočky, morčata, myšky, křečky, papoušky - ale nejenom zvířata, která se chovala jako domácí mazlíčci, ale také zvířata, která žila volně v přírodě. Tohle její rodiče moc dobře věděli, proto jí její matka návštěvu útulku dovolila. Navíc - alespoň jí to ulehčí celé stěhování. Andy se původně vůbec nechtělo se stěhovat a dost protestovala, ale jestli budou mít blízko domu útulek, bude nakonec moc ráda, že bude moct útulek navštěvovat.
''Díky mami.'' Řekla šťastně Andy a už přemýšlela nad tím, jak moc hezká bude návštěva útulku a co má sebou vzít, aby nepřišla s prázdnou.

''Ale vrať se včas na večeři!'' Zavolala ještě matka na Andy, která už běžela dolů ze schodů, celá natěšená. Hned, jak za sebou zavřela vchodové dveře, se rozeběhla směrem k útulku. Doufala, že tam nikomu nebude vadit. Nejraději by se do útulku sama nastěhovala, jen proto, aby se mohla starat o ta zvířátka a dodávat jim lásku, aby se i ti, kterým bylo ošklivě ubližováno, necítili zle a měli nový, lepší domov, kde je někdo má rád.

Andy proběhla ulicí až k útulku. Zastavila se před brankou, která vedla na dvorek, kde ležely dvě kočky. Jedna se líně převalovala a ta druhá mžourala na okolí. Andy prošla brankou a vydala se za těmi kočkami. Milovala všechna zvířata a kočky nebyly v žádném případě výjimkou.
Došla ke kočkám a jedna z nich se rychle zvedla a utekla. Druhá si jí nedůvěřivě prohlížela a vyčkávala, co Andy udělá. Andy se jen pousmála a pomaličku k té kočce natáhla ruku.
''Ahoj, neboj se mě. Neublížím ti. Čičí...'' Řekla Andy klidným, přívětivým hlasem, aby kočku uklidnila a ona se jí nebála. Kočka ještě chvíli jen stála a čekala, co ještě teď Andy udělá, ale nakonec k ní pomalu přišla blíž a začala se k ní lísat. Andy se jen spokojeně usmála.
''Co tu chcete?'' Ozvalo se za Andy. Andy sebou škubla, nechala kočku kočkou a otočila se. Stál za ní jakýsi můž s lahví piva v ruce. Asi majitel útulku, pomyslela si Andy a znovu nasadila úsměv.
''Dobrý den, já jsem Andy a zrovna jsem se přistěhovala a ráda bych se sem někdy podívala a třeba i něco donesla zvířatům, nebo vám s něčím pomohla. Mám zvířata moc ráda, takže kdyby vám to nevadilo...'' Řekla Andy a tázavě se na toho muže podívala. Větu zakončila nevinným výrazem na tváři.
''Koukejte vypadnout a nechte si svý řečičky na někoho jinýho. A tu kočku nechte bejt!'' Andy sebou trhla, když na ni tahle slova majitel útulku křikl. Mrzelo ji to, ale ještě nikdy se nesetkala s někým tak... hrubým. Navštívila už spoustu útulků, ale majitelé byli obvykle rádi za jakoukoliv pomoc nebo dobrou vůli.
''Neslyšela jste mě, slečno?! Řekl jsem ať vypadnete!'' Křikl na ni. Andy se smutně podívala na kočku, u které ještě stále byla. Kočka na ni hleděla svýma žlutozelenýma očima a Andy se na chvíli zdálo, jako by v jejích očích zahlédla smutek. Kdyby kočky dokázaly plakat stejně, jako to dokáží lidé, tak by Andy mohla přísahat, že tahle kočka nebyla daleko od pláče.
Andy se tedy zvedla, krátce pohlédla na majitele útulku a s mírným povzdychnutím se dala na odchod.
''Promiňte.'' Řekla nakonec, než odešla. Majitel útulku si ji jen přeměřil pohledem a zase odešel zpět do domu. Kočka vydala tiché mňouknutí a pár psů zaštěkalo. Andy pomalu odcházela a naslouchala jejich společnému zvířecímu pláči.


Andy došla domů. Sedla si na schody přede dveřmi a naslouchala zoufalému vytí psů. Jako by byli opravdu nešťastní. Copak to s nimi je? Pomyslela si Andy. Možná jsou jen smutní z toho, že si jich nikdo nevšímá, dodala si v duchu.
''Andy?'' Zaslechla Andy za sebou. Otočila se a pousmála se na matku, která za ní stála s koláčem na talířku.
''Jak to, že už jsi tu tak brzy?'' Zeptala se matka Andy a když zachytila Andyin zvláštní pohled na koláč, ušlíbla se.
''Zdá se, že naši noví sousedé mají rádi jablečný koláč. Ráda bych naše sousedy poznala a když mají rádi ten koláč, proč jim ho neupéct?'' Řekla matka s úsměvem. Když ale viděla, že Andy není moc do řeči, posadila se vedle ní na schody. Andy se musela na matku podívat. Měla krásné lehoučké žluté šaty. Na ramenou jí splývaly mírně zvlněné hnědé vlasy. A její hnědé oči ji pozorovaly, jako by ji chtěly uchránit před vším zlem a před vší bolestí. Andy se neubránila úsměvu. Máma je náš lidský anděl, pomyslela si.
''Majitel útulku mě vyhodil. Asi nemá rád lidi.'' Řekla nakonec Andy. Matka ji pohladila po vlasech a pousmála se. Její úsměv byl neskutečně pozitivní a uklidňující. Některé lidi kolem také nutil se usmát.
''Já si s ním promluvím, jestli chceš.''


Večer Andy ležela v posteli a přemýšlela nad tím, proč ji vlastně majitel útulku vyhnal. Možná jsem se mu nelíbila. Možná je nespolečenský. Nebo nemá rád děvčata. A nebo nechtěl, abych se věnovala jeho kočce, přemýšlela Andy.
Z venku se ozvalo dlouhé, žalostné zavytí. Andy se zvedla a vyklonila se z okna. Vytí za úplňku. V den, kdy jsme se přistěhovali do nového domu. Možná budu mít zítra víc štěstí, pomyslela si Andy a znovu se uložila do postele.
A tak usínala za svitu měsíce v úplňku a žalostného vytí psů v okolí.


Názory, připomínky, kritiku nebo dotazy - do komentářů


 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 *Jessienn *Jessienn | Web | 31. srpna 2013 v 17:29 | Reagovat

Úžasný ! Doufám, že takový úžasný příběh, který vymyslíš přidáš i na náš blog ! :D Bohužel jsem takového člověka, který týrá psa viděla :-( byl to žebrák, když nebyl nikdo u toho tak ho mlátil. Když tam byli lidi, tak se k němu měl, jako kdyby ho miloval :-(

2 Clara Black Clara Black | Web | 31. srpna 2013 v 17:31 | Reagovat

[1]: To doufám taky :D Tahle povídka mi ležela v rozepsanejch už od začátku prázdnin :D A chudák pes :/

3 Lillen A. Blake Lillen A. Blake | Web | 31. srpna 2013 v 18:00 | Reagovat

Ten majitel útulku je... divný. :D Ne li až zlý :) 3:-)

4 Ilon-Ká** Ilon-Ká** | Web | 31. srpna 2013 v 18:33 | Reagovat

Vypadá to velice zajímavě.. Moc se mi to líbí, taky jsem milovnice zvířat, i když asi ne tak vášnivá :D Už se těším co bude dál, a až se dozvím, proč ji ten hnusný chlap vyhodil :-)

5 Clara Black Clara Black | Web | 31. srpna 2013 v 18:41 | Reagovat

[3]: On je zlý muž xD

[4]: Já jsem neskutečný zvířatomil :D A dozvíš se to hned v další části :D

6 Scriptie*13* Scriptie*13* | Web | 31. srpna 2013 v 20:08 | Reagovat

Ty máš na zahradě srnky? *závist* To je nefér. :/
Taky nesnáším, když někdo bije ubohá zvířata. Jsou mnohdy lepší, než někteří lidi (viz majitel útulku.) Ale kapitola krásná, a velmi zajímavý nápad. Tohle bych asi opravdu nevymyslela. ;)
Mám dvě kočky a morče. :-D

7 Clara Black Clara Black | Web | 31. srpna 2013 v 20:17 | Reagovat

[6]: Áno, občas máme na zahradě srnky :D Bydlíme na vesnici kousek od potoka s lesíkem, tákže... :D A kočky a morče? :D A snášejí se dobře? :D

8 povidkyfans povidkyfans | Web | 31. srpna 2013 v 21:20 | Reagovat

my sme mali srnky a veveričky na školskom dvore :D
Ten chlap má útulok len kvôli peniazom alebo ho zdedil? :D

9 Clara Black Clara Black | Web | 31. srpna 2013 v 21:24 | Reagovat

[8]: Zdědil ho :D

10 Milča Milča | Web | 31. srpna 2013 v 21:43 | Reagovat

Nesnáším týrání zvířat a nedej Mistru (xD) bití!!! :O
Ty lidi bych nejradši rozčtvrtila :O
Tahle povídka mi vážně sevřela srdce :')

11 Clara Black Clara Black | Web | 31. srpna 2013 v 22:05 | Reagovat

[10]: Sevřela srdce? :D To zní tak... nepopsatelně :D

12 Violette de La Fountaine Violette de La Fountaine | Web | 1. září 2013 v 12:08 | Reagovat

já bohužel doma nemám zvíře, ale miluju kočičky :3 a jinak, vážně moc povedená povídka, strašně hezky píšeš :)

13 Clara Black Clara Black | Web | 1. září 2013 v 13:18 | Reagovat

[12]: Já taky miluju kočky :3 A děkuju :)

14 Knihofil18 Knihofil18 | 1. září 2013 v 13:57 | Reagovat

To bolo smutné, ale perfektne napísané. Poznám kamarátku, ktorá je zbláznená do psov. určite jej tvoju poviedku odporúčim. :)

15 Leome Leome | E-mail | Web | 1. září 2013 v 13:58 | Reagovat

Já jsem kvůli tomu, co udělal tenhle pán jednou vyloženě zbuzerovala jednu holku :D :D. Ta mlátila svého Jorkšíra koncem vodítka - tím kovovým! Řekla jsem jí ať toho nechá a vodítko jí obvázala kolem ruky, ale kdyby to byl někdo starší, asi bych si tolik nedovolila :D.
Jinak povídka se moc, moc povedla :-).

16 Leome Leome | E-mail | Web | 1. září 2013 v 14:03 | Reagovat

A omlouvám se za reklamu, ale kdyby někdo týrání viděl, prosím nahlašte to na tento odkaz: http://pes.help24.cz/nahlaseni-tyrani-zvirat.php.
Děkuji moc!

17 Clara Black Clara Black | Web | 1. září 2013 v 14:44 | Reagovat

[14]: A to ještě v té povídce nepřišlo to hlavní :D A jinak díky :)

[15]: Jsi můj člověk! :D A děkuju :)

[16]: Výjimečně povoleno, protože je to důležitý :D

18 Scriptie*13* Scriptie*13* | Web | 2. září 2013 v 13:46 | Reagovat

[7]: Překvapivě ano. Ony ty kočky o něm skoro ani neví, a celkem si, řekla bych, sedli. :-D

19 Xanya Xanya | Web | 2. září 2013 v 19:53 | Reagovat

Krásná zajímavá povídka :) Ten majitel je mi strašně nesympatický :( Chudáci zvířátka :(
Já mám doma taky tři kocoury :D

20 Allia Tride Allia Tride | E-mail | Web | 8. září 2013 v 15:31 | Reagovat

Mě to přijde hodně dobrý a zajímavý. Těším se na další část! :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama