10 days challenge - Den pátý - Šest věcí, o kterých si přeješ, abys je nikdy nebyl býval udělal.

27. září 2013 v 10:21 | Clara Black |  10 days challenge

1. Přeju si abych nikdy nežila. Abych se prostě nenarodila. Neexistovala. Sice to není tak úplně věc, kterou jsem udělala záměrně a teď toho lituju, ale i tak. Přeju si, abych neexistovala.

2. Přeju si, abych neříkala tátovi, že mi na něm záleží a že ho mám ráda. Připadám si jako hlupačka. Copak mi to nemohlo dojít dřív, že mě táta prostě nesnáší?

3. Přeju si, abych se nikdy nezačala bavit s nejmenovanou osobou. Přináší mi to víc ''utrpení'' než ''radosti'' a neustále jsem já ta špatná a omlouvám se za chyby, které jsem neudělala.

4. Přeju si, abych nikdy nezačala s... řezáním. Ano, přesně tak. Přeju si, abych s tím zkrátka nikdy nezačala, je to hrozná věc, který se nedá lehce zbavit.

5. Přeju si, abych nikdy nezačala být tak háklivá a vznětlivá, protože v domě, kde bydlím se vždycky najde nějaký ''rejpal'', kterému se zachce si do mě rýpnout a já si to samozřejmě nenechám líbit...

6. Přeju si, abych onehdy neomítla tu nabídku, kterou jsem dostala na prvním stupni na základní škole. Kdybych tenktát vyměnila svojí koloběžku za panenku, kterou mi nejmenovaná osoba nabídla za koloběžku, tak by mě možná o několik let později nešikanovala, protože bychom se spolu bavily.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Kate Kate | Web | 27. září 2013 v 15:35 | Reagovat

To neříkej, že nechceš žít! :) Nikdy nevíš, co se může stát. ;)
Já si přeji něco podobného, jako je 3. :) Ale opravdu jen podobného. ;)
Chci, abych se nikdy nezamilovala do určité osoby a neskočila jí pak na špek, mohlo by být všechno jinak. :) Mohlo by to být stále takové, jako dřív, protože teď mi to chybí. ;) :/ Když se s ním musím bavit, taky mi to přináší mi to víc ''utrpení'' než ''radosti''. ;)

2 Snapeova Snapeova | Web | 27. září 2013 v 15:59 | Reagovat

Mysli na to, že jednou bude líp až třeba budeš bylet sama a tak a určitě doporučuju psychologa, jestli k žádnému nechodíš. Mohl by pomoct třeba s tím řezáním, protože to vůbec není dobrý.
Já zas řeším problémy jídlem, taky blbý no :/

3 Clara Black Clara Black | Web | 27. září 2013 v 16:08 | Reagovat

[1]: Bohužel to říct musím. Kdybys viděla situaci, která u nás věčně vládne... nebaví mě poslouchat to, že jsem nehorázně špatná ve všech ohledech. Jsem zkrátka.. špatná :/ A to, co si přeješ ty, to znám moc dobře a mrzí měto, že to takhle máš :/ Stalo se mi to už hodně krát, ale teď mě momentálně trápí jiné věci...

[2]: Nechodím k psychologovi, protože snad ani žádný poblíž není. A nevím, jestli by mi pomohl s řezáním... já si uvědomuju, že je to špatný, ale nedokážu s tím přestat. Někdy mi stačí třeba dva dny nejíst, když mám nějaký problém - a pak to pomine aniž bych se řízla, ale jindy to zkrátka nejde. A řešení problémů jídlem znám taky, dřív jsem to tak taky dělala... a taky je to blbý :/

4 Eliza Eliza | Web | 27. září 2013 v 16:56 | Reagovat

Spoustu lidí by strašně mrzelo, kdybys neexistovala. Podle mě jsi úžasná holka a jsem strašně ráda, že jsem tě poznala, i když jen přes net. Kdybych mohla, dojedu do tvý školy a namlátím tam huby všem, kteří tě šikanují a to myslím naprosto vážně, protože to nesnáším.
Trojku naprosto chápu, zažila jsem to taky. Občas to odvane čas, ale občas se z toho člověk musí dostat sám, pokud chce. U mě to byl ten čas, takže doufám, že i u tebe se to podaří, pokud si to přeješ.
Se čtyřkou souhlasím taky. Je to závislost a zbavuje se jí snad ještě hůř než všech ostatních.
Šestka je blbost. Pokud má někdo v povaze šikanu, nemůže bejt dobrej kamarád. I když to může být peklo a nevím, možná asi je...
Zkrátka a dobře, je spousta lidí, kteří tě mají rádi a kteří si vždycky rádi vyslechnou tvoje problémy a pomůžou ti. Já jsem tu kdykoliv pro tebe a mám tě ráda, ať to přes ten net zní jakkoliv absurdně. Je to pravda.

5 Clara Black Clara Black | Web | 27. září 2013 v 17:00 | Reagovat

[4]: Kdybych neexistovala, tak by svět netušil, že by mohla existovat nějaká bytost s přezdívkou Clara Black, nemyslíš? A k tý šikaně... no jasně, ale třeba by šikanovala někoho jinýho, tak jsem to myslela. Ne že bych to někomu přála... A já vím, díky.

6 Lillen A. Blake Lillen A. Blake | Web | 27. září 2013 v 20:19 | Reagovat

Tohle, co píšeš, mě neskutečně bolí... opravdu... sama taky nemám kdovíjak růžovou situaci, ale je hrozný zjistit a uvědomit si, že jsou lidi, co jsou na tom mnohem, mnohem hůř.

Já vím, že dávat rady, je naprosto k ničemu, ale já si na to přesto troufnu.

Za prvé - jo, taky jsem si už několikrát přála umřít, ale moje úvahy vždycky skončily s tím, že nemám na to si něco udělat, něco, co by mě označilo na celý život - i když mívám sebedestruktivní sklony, jsem-li v depce.
Na to, že bys ráda neexistovala, můžu říct jen tolik - já jsem nesmírně ráda, že existuješ, a že jsem tě potkala.

Ad2 - tys mu to řekla, já za jednu z nejhorších věcí v tom svém považuju to, že jsem mu to říct nestihla. Na tom není nic špatného, žes mu to řekla. Řeklas mu to a hotovo, nic z toho pro tebe nesmí plynout. Žádné povinnosti, výčitky, ani nic takového.
Láska je cit, který neovlivníš. Ale každý z nás má svobodnou vůli, neznamená to, že před ním musíš klonit hřbet, atp. Ty nemůžeš za to, že si někdo nezaslouží slyšet, že ho má někdo rád. Ale tak to prostě je.

Taky si přeju, abych nezačala dělat jisté věci... a je to jako moje osobní droga. Štve mě to... nejspíš nikdy nebudu dost silná na to, abych s tím přestala - a štve mě to, neboť to uráží někoho, kdo miluje mě a koho miluju já.

Taky jsem byla vznětlivá. Než jsem pochopila,  že to nikam nevede, nic to nezmění, a tím, že vybuchnu, ubližuju akorát sama sobě - buď se cítím provinile, že jsem křičela a nebo se cítím ještě hůř, když mi někdo vmete do tváře, že jsem hysterka, že bych zasloužila jisté nepěkné věci a totálně mě "ztentuje" jak malého fracka na hanbě.

Po jistém "hezoučkém" incidentu - ono jich vlastně bylo víc, jsem si uvědomila, že to byla poslední kapka a vztahy mi definitivně zamrzly. "Never more" řekl by havran od Poea.

Jinak já své depky a stresy řeším tak, že se upínám k tomu, že brzo budu plout životem sama, budu si dělat co chci a jak chci, nikdo mi do toho nebude kecat a budu pryč z dosahu psychického vydírání...

"Never more."

Přeju ti jen hodně síly. Dělej cokoli, cokoli, co tě baví, a dělá tě šťastnou.
Cokoli, co tě naplňuje.
A bojuj s tím, s čím chceš bojovat.
Kde je vůle, tam přicházejí úspěchy.

Doufám, že se to všechno brzy zlepší, nebo najdeš cestu, jak se s tím poprat.

7 Lillen A. Blake Lillen A. Blake | Web | 27. září 2013 v 20:20 | Reagovat

Páni... tak dlouhej koment jsem snad ještě nenapsala - a určitě bych ho nenapsala kvůli někomu, kdo nemá právo žít a kdo neměl nikdy existovat ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama