Krev a prach /1

9. září 2013 v 12:46 | Clara Black |  Prolitá krev
Náhodou jsem dostala chuť do přepsání té kratičké části povídky Krev a pach. Tuhle povídku mám z nějakého důvodu neskutečně ráda... a ani nevím proč. Vlastně... měla to být trilogie povídek, proto je to v rubrice Prolitá krev. No... možná, že až Krev a prach dopíšu (pokud k tomu někdy dojde), tak se pustím do těch zbývajících dvou dílů, abych z toho vážně udělala trilogii. Jinak - vím, že v mám v plánu napsanou další kapitolu Já a Mistr, ale nejde mi to. Prostě... mi to nejde napsat. Proto jsem musela přejít k jiné povídce, u které mi nebude překážet můj momentální stav, ve kterém se nacházím. Snad se vám Krev a prach bude líbit.


Kelly stála bezmocně obklopená tmou. Neviděla ani metr před sebe. Tma, která ji obklopovala se zdála být hustá a neprostupná, téměř jako temnota. Kelly natáhla ruku, aby se ujistila, že to je opravdu tma, ne nějaká tekutina, kterou by mohla být místnost také vyplněna.
Tma.
Jediné, co slyšela, bylo to, jak venku fouká vítr, lomcujíc se stařičkými stromy, za doprovodu občasného zaskřípání prken. Párkrát se ozvalo i bouchnutí okenic. Jak okenice bouchly o stěnu, Kelly sebou trhla. Tohle místo se jí nelíbilo už když ho zahlédla z lesa, ale neměla na výběr. Musela se někam skrýt.
Zablýsklo se a místnost na krátkou chvíli prozářilo světlo blesku. Kelly rychle očima přelétla celou místnost, aby měla alespoň hrubou představu o tom, kde vlastně je. Jediné, co věděla bylo to, že je v jakési dřevěné chatě - nebo možná domě. Samotná chata vypadala, jako by ji po spoustu let nikdo nenavštvívil. Z venčí byla porostlá popínavými rostlinami, jako je břečťan nebo psí víno. V tom spěchu si nestihla všimnout, která rostlina to vlastně je. Jen přiběhla dovnitř a vítr zabouchl dveře, takže přišla o možnost prohlédnout si, kam se vlastně skryla.
Když blesk prozářil místnost a Kelly se rozhlédla, utvrdilo ji to jen v tom, co si už dávno myslela. Tohle místo je opuštěné. Už několik let. Je to opuštěné místo, které příroda pomalu pohlcuje, pomyslela si Kelly, když spatřila zaprášený nábytek a všude spoustu pavučin.
Prkna vrzala, jak Kelly přešlapovala na místě. Prosím, ať už ta bouřka skončí, pomyslela si zoufale Kelly. Nerada si to přiznávala, ale to místo jí nahánělo strach. Ten pach, který připomínal železo... Železo? Ty hrozné skřípavé zvuky, jako když někdo opravdu skřípe zuby... Skřípe zuby? To vrzání, které se ozývá i přes to, že se Kelly už ani nepohla... Ta podlaha sama od sebe vrže? Okenice bouchají, ale vítr už nefouká... Už nefouká vítr, ale okenice bouchají?
Další záblesk.
To houpací křeslo, pokryté pavučinami, které se samo houpe... Ono se to křeslo samo houpe?!
Jak blesk znovu prozářil místnost, Kelly si všimla toho, jak se houpací křeslo samo houpe. Ale s tím, jak se vytratilo světlo z místnosti už nic zase neviděla. Neviděla nic jiného, než tmu. Černočernou tmu, která ji obklopovala, jako by přes ni někdo přehodil černý plášť.
Další záblesk, následovaný Kellyiným výkřikem a žalostným zavrzáním.


**

''Myslíš že je to dobrý nápad? Podívej se na ty mraky na obloze!'' Zabručela Ellie. Měla dost toho, jak se Kevin choval. Prostě si přišel, vytáhl ji z domu a řekl jí, že si zajdou na takovou pěknou procházku do lesa. Romantika, jo? Leda ve snu, pomyslela si Ellie kysele. Kevin o sobě tvrdil, že je to romantik, ale spíš vypadal na lehce šíleného alkoholika, který má sklony k neustálému lhaní, aby si připadal jako lepší člověk.
''No tak. Je to jen procházka lesem, maximálně trošku zmokneme.'' Řekl Kevin a bezstarostně mávl rukou. Zahřmělo a z nebe se spustil hrozný liják. Ellie cosi naštvaně zabručela, ale Kevin ji přes další zahřmění neslyšel.
Chytl Ellie za ruku a oba se rozeběhli. Tomu říkám romantická procházka! Už s ním nikdy nejdu do lesa. Nikdy, pomyslela si Ellie, když společně s Kevinem běželi lesem a zakopávali o větve napadané na zemi.
Nohy se jim zachytávaly do ostružiní a větvičky drobných stromků je škrábaly do tvářích, jako by to nebyly větvičky, ale ostny.
Na mýtině se zastavili. Oba byli poškrábaní, od bláta a ještě ke všemu promoklí na kost. Kevin se rozhlédl kolem a na obloze se opět objevil blesk, následovaný hlasitým zahřměním. Ellie se přitiskla ke Kevinovi a pohlédla na něj. Snažila se z jeho očí vyčíst alespoň něco, co by ji uklidnilo. Kevin stále očima kmital mezi stromy, hledajíc nějaké místo, které by se dalo využít jako úkryt.
S dalším zábleskem si Kevin všiml, že je v lese nějaká chata. Opět vzal Ellie za ruku a s dalším zahřměním už znovu běželi lesem.
Ellie byla rozrušená. Nemohla se zbavit pocitu, jako by je bouřka a ten liják pronásledovali, ale to byla samozřejmě hloupost, protože bouřky přece nepronásledují lidi ani zvířata. Ellie na chvíli zpomalila a nechala svou ruku vyklouznout z Kevinova sevření. Zastavila se a skrz koruny stromů pohlédla na oblohu. Obloha byla jasně modrá, bez jediného mráčku. Ellie zírala na oblohu a kapky vody jí pleskaly o tvář. Jak je to možný?
Ozvalo se další zahřmění a Ellie sebou trhla. Kevin ji znovu chytil za ruku a dal se do pohybu. Ellie se neochotně také dala do pohybu, ale stále se snažila udržet svůj pohled na obloze, kterou jí z části zakrývaly koruny stromů.
Kevin se zastavil a Ellie do něj málem vrazila, protože nedávala pozor na cestu, protože pozorovala oblohu.
''Co to je?'' Zeptala se Ellie, když stáli před stařičkou chatkou, která byla z části porostlá břečťanem. Kevin stiskl Elliinu ruku a udělal krok vpřed. Ellie se na Kevina tázavě podívala, protože se jí ta chatka ani v nejmenším nelíbila. Navíc - mohla někomu patřit a vejít někomu do chatky, kde možná i bydlí je... neslušné. I za daných okolností, ve kterých se momentálně s Kevinem nacházeli.
''Nemůžeme tam jen tak vtrhnout, Kevine. Někdo tam třeba bydlí... a navíc je to ošklivá stavba, bůh ví, jestli by nespadla, až tam vejdeme.'' Pronesla Ellie nesouhlasně, protože se Kevin evidentně chtěl skrýt tam. Kevin jen zavrtěl hlavou a blesk mu ozářil tvář. Ellie sebou trhla, když se ozval hlasitý hrom a rozhodně se vydala směrem k chatce. Kevin se neubránil úšklebku, který se mu dral na rty a otevřel dveře chatky.


Poznámky, připomínky, dotazy a kritiku pište do komentářů

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Kačíí Kačíí | Web | 9. září 2013 v 15:28 | Reagovat

Tak to je nádhera jsem zvědavá co se stane dál .D :D :-)

2 Clara Black Clara Black | Web | 9. září 2013 v 15:44 | Reagovat

[1]: To jsem ráda, hned, jak budu moct, tak přidám další

3 Calla Calla | Web | 9. září 2013 v 15:59 | Reagovat

Wow.. vypadá to dost zajímavě.. Jsem zvědavá na pokračování.. Jenom doufám, že ji Kevin nic neudělá :D

4 Clara Black Clara Black | Web | 9. září 2013 v 16:11 | Reagovat

[3]: Kevin? Ten ne, neboj

5 Kessi Kessi | Web | 6. června 2014 v 12:42 | Reagovat

To zní zajímavě :D Já být jí tak zdrhnu když bych viděla že prší bez mraků a on ji táhne jako šílenec s nějakým divným úmyslem :D Zrovna hledám povídku, které s e začnu věnovat. Tato vypadá dobře, ale jdu se kouknout ještě na Mistra.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama