Halloween 2013 - Noc splněných přání

31. října 2013 v 11:14 | Clara Black




Táááákže! Za prvé - Halloweenské povídky tu budou každý rok. A každý rok bude jiná povídka :) Nevím, jestli od každého pisatele na blogu, ale ode mě určitě, to můžu zaručit :)
Pro tenhle rok tu pro vás mám povídku, která se jmenuje Noc splněných přání. Sice to zní hezky, že by se vám splnilo jedno vaše přání - při padající hvězdě, a navíc na Halloween, ale... vždy se najde nějaké ALE, ne? :) Jinak - těch uvozovek si nevšímejte, psala jsem to výjimečně ve Wordu, proto to vypadá tak, jak to vypadá. Každá uvozovka jiná... :D Krom toho - tohle je také povídka, kterou jsem také psala do sborníku Klubu pisálků :)
No, nezbývá mi nic jiného, než doufat, že se vám Noc splněných přání bude líbit, hezké počtení - a krásný Halloween! :)


Annie seděla na okenním parapetu a zasněně hleděla ven z okna. Ten pohled jí připomínal takový pohyblivý obraz - barevné listí poletovalo všude kolem, jak si s ním vítr hrál, lidé procházeli ulicí a někteří si drželi kapuci, aby jim ji vítr nestáhl dozadu, jiným zase vítr cloumal se šálou. Bylo to zvláštní.
,,Podzim…'' Špitla si pro sebe Annie, jako by tomu nemohla uvěřit. A že tomu vážně nemohla uvěřit. Byl podzim a lidé se už oblékali, jako by byla zima. Jako by očekávali, že každou chvílí to barevné listí vystřídají čisté bílé vločky, které brzy pokryjí zem bílou vrstvou, jako když matka přikryje své dítě peřinou.
Ale všechno to mělo svůj charakteristický půvab, který žádné jiné roční období nabídnout nemůže. A ať už si o podzimu ostatní lidé myslí cokoliv, já ho budu míst stejně ráda, pomyslela si Annie a na tváři se jí objevil nepatrný úsměv. Na tom vlezle chladném počasí, větru a dešti zkrátka něco bylo. Osobité kouzlo. A tomu kouzlu Annie okamžitě propadla. Navíc je podzim více, než vhodný ke čtení knih, dodala si v duchu Annie a rychle očima přeletěla po pokoji. Všeho všudy měla v pokoji kolem dvaceti knih, které čekaly na její pozornost, ale té se hned nedočkají. Annie se znovu zahleděla ven z okna a pozorovala svou oblíbenou scenérii, které se nemohla nabažit.
,,Annie?'' Annie sebou trhla a pootočila hlavu.
,,Same? Co tu děláš?'' Zeptala se trochu udiveně. Vůbec nečekala, že bude mít návštěvu. Zvlášť, když venku řádí studený vítr a celkově je hrozné počasí.
,,Přišel jsem se za tebou podívat. Na, přinesl jsem ti čaj.'' Annie si vděčně vzala od Sama čaj a nasála vůni, která se linula z hrnku. Řasy se jí mírně zatřepotaly, když na tváři ucítila teplo, které z hrnku stoupalo. Sam si sedl vedle ní na parapet a mírně se na ni usmál.
,,Já věděl, že ti přijde k duhu.'' Annie se jen mlčky usmála. Nemělo smysl tohle nějak komentovat, protože Sam stejně dopředu věděl, co by mu řekla. Proto jen upila trochu čaje a vychutnávala si ten pocit, jak se jí útroby díky čaji zahřály. Spokojeně vydechla a otočila se na Sama.
,,Tak co? Kdopak tě poslal?'' Sam jen protočil oči, ale pak se krátce zasmál, jako by Annie řekla něco nesmyslného, vtipného.
,,Neposlal mě nikdo, Annie. Přišel jsem sám, víš?'' Annie nesouhlasně zavrtěla hlavou. Sam se jen pousmál a ukázal ven z okna.
,,Dnes v noci mají padat hvězdy, víš o tom?'' Prohodil jen tak mezi řečí, ignorujíc její nesouhlas vůči tomu, co předtím řekl. Annie pohlédla ven z okna na temná mračna.
,,Vážně?'' Sam ji opatrně pohladil po tváři a pousmál se.
,,Vážně, Annie. Viděla jsi někdy padat hvězdu?'' Zeptal se. Annie okamžitě zavrtěla hlavou. Hvězdu nikdy padat neviděla, ani když byla malá. Nikdy se jí taková krásná chvíle nenaskytla.
,,Tak až dnes nějakou uvidíš padat, jakože nějakou určitě padat uvidíš, tak si něco přej. Vždycky jsme to tak s mámou dělávali. Máma někdy tvrdila, že když si něco přeješ, když padá hvězda, tak že se to i splní...''
,,Zní to krásně.''
***

Annie seděla doma před zrcadlem a pozorovala svůj odraz. Vypadám jako upíří nevěsta? Snad ano, pomyslela si. Jenom by to chtělo vypadat temněji, napověděl jí vnitřní hlas. Annie sáhla po černé tužce na oči a rudé rtěnce.
,,Mnohem lepší,'' řekla si pro sebe nahlas a mrkla na svůj odraz v zrcadle. Tahle noc bude moje, já to vím! Cítím, že si tenhle Halloween moc užiju. A navíc jsem převlečená za upíří nevěstu, pomyslela si Annie nadšeně.
,,A uvidím padat hvězdu!'' S těmito slovy se Annie zvedla ze židle, načechrala si vlasy a směle se vydala ke dveřím, připravená čelit oslavám Halloweenu a všemu, co k nim patří.

***

Večer byl chladný, ale ne nehostinný. Obloha byla temná, hvězdy pohasly. Nebo to je jen klamné zdání? Pomyslela si zasněně Annie, když se pomalu procházela parkem, který byl pokrytý černou tmou a protkaný jemnými paprsky světla bledého měsíce, který byl jako jediný na obloze jasný a zářivý.
Annie se posadila na jednu z laviček a zahleděla se nahoru - na temnou oblohu. Pročpak? Nenapadlo tě to, že… pomyslela si zoufale. Nikde nikdo nebyl, tím si byla jistá. Opět jim naletěla. Znovu se nechala vlákat do pasti, aby se jí zase mohli ostatní lidé z města smát, jak je hloupá, když jim věří. Ale možná není hloupá. Možná je jen lehce naivní a moc dobrá.
Annie si tiše povzdychla a potlačovala slzy. Nebyla jim dobrá k ničemu jinému, než k tomu, aby se jí posmívali. Byla jejich obětním beránkem, který ochotně uvěřil, že se mu nechystají proříznout hrdlo. Annie se se slzami v očích znovu podívala k nebi, jako by toužila po tom, aby jí splnilo přání.
Obloha byla stále temná, jen měsíc zářil, jako bledá hvězda, která nemá nikoho, komu by se podobala. Zvedl se mírný vítr, který s přirozenou lehkostí načechral Annie vlasy, které už také téměř ztrácely sílu, jako samotná Annie.
,,Jsi hloupá, když si myslíš, že se lidé změnili,'' pronesla tiše Annie, ale pak ztuhla. Oblohu rozťalo drobné světlo.
,,Hvězda!'' Vykřikla nadšeně Annie. Po tvářích jí ještě stále tekly slzy, ale nevšímala si jich. Viděla hvězdu, to je to hlavní. A to nejkrásnější.
,,Přeju si…'' začala Annie a nevědomky se zvedla z lavičky.
,,Přeju si…'' zopakovala a zavřela oči.
,,Přeju si, aby se všem lidem splnilo jedno přání,'' špitla Annie. Připadalo jí správné přát si něco takového. Ona přeci není jako ostatní - neposmívá se nikomu, nelže… a nedává lidem falešnou naději. Proč? Proč ty, Same? Pomyslela si zoufale. Sam byl jejím údajně nejlepším kamarádem, ale teď to vypadalo, že i on změnil stranu. Pokud na té straně nebyl celou dobu, pomyslela si zoufale Annie a hořce se rozplakala.
***

Sam seděl na kapotě jednoho z mnoha aut na kopci, a popíjel pivo. Okolo hrála velice hlasitá hudba, která mu div netrhala uši. Ostatní lidé na oslavě byli už buď opilí, nebo zfetovaní.
Sam odložil prázdnou lahev od piva a slezl z kapoty.
,,Same!'' Ignorujíc volání, které jistě přišlo od jednoho z jeho opilých přátel, došel Sam až ke srázu, kde se zastavil. Najednou mu hlavu zaplnily temné myšlenky. Co kdybych skočil? Co kdybych spadl? Hledal by mě někdo? Vrhl by se někdo za mnou? Slyšel by mě někdo křičet, než bych dopadl a zlobil si vaz? Nechali by mě tam dole ležet, než mě příroda pozře? Zatřepal hlavou, jako by se snažil tyhle chmurné myšlenky z hlavy vytřepat. Je Halloween, ale pro ostatní je to jen záminka k tomu, aby se ožrali, zfetovali nebo se s někým nezávazně vyspali, pomyslel si nabručeně. Ale o tomhle Halloween není.
Vytáhl si mobil a podíval se na svůj odraz v displeji. Dracula. Jsem dnes Dracula, ale ještě jsem neochutnal ničí krev, pomyslel si pobaveně a otočil se směrem k zbytku osazenstva. Ne, nejsem jako oni, pomyslel si a v duchu se napomenul.
Jsem lepší, nemám věčné nutkání, které je vede k opíjení se, obtěžování okolí, posmívání se slabším - to nejsem já. Tak co tu dělám? Kdo jsem? Napadlo ho.
***
,,Annie? Tak jaký byl Halloween?'' Zeptala se Anniina matka Annie při snídani. Annie se domů vrátila ihned poté, co viděla padat hvězdu. Od té doby nevyšla ven z pokoje - až do téhle chvíle.
,,Hrůza...'' Špitla Annie a natáhla se pro jeden lívanec, protože jí už dobrou hodinu kručelo v břiše, jak měla hlad.
,,To je mi líto, miláčku. Ale víš, co se stalo mě? Zavolal mi šéf, že mě... povyšuje!'' Zašvitořila matka nadšeně, a Annie se upřímně usmála. Měla z matky radost, protože po povýšení toužila už několik let, jen stále nepřicházelo. Od té doby, co Annie zemřel otec, na tom s matkou nebyly zrovna nejlépe.
Po snídani Annie vyběhla nahoru do pokoje, kde se svalila na postel a přemýšlela o včerejší noci. Kam se poděl Sam? Copak nechtěl strávit Halloween společně? Jsme nejlepší kamarádi, pomyslela si smutně Annie. Asi už ne, ozval se v její hlavě krutě upřímný hlásek.
,,Annie!'' Annie okamžitě vyskočila z postele, když její matka vykřikla její jméno. Rychle seběhla schody dolů a doběhla k matce, která stála s vyděšeným výrazem u dveří. Ruce se jí klepaly.
,,Mami?'' Pronesla tázavě Annie. Matka mlčky otevřela dveře.
,,Ahoj, Annie. Šťastný Halloween!'' Pronesl Sam, stojící ve dveřích. Za jeho zády bylo zpustošené město a v obou rukách držel za vlasy hlavy těch, co se jí posmívali.

,,Splnil jsem ti tvá nejtajnější přání, lásko.''
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Scriptie*13* Scriptie*13* | Web | 31. října 2013 v 14:53 | Reagovat

C-c-c-cože? On-to on! Počkej, cože? On... vyvraždil skoro celé město... jen kvůli tomu, že si to Annie přála? A ona si to doopravdy přála? To snad ne... Nebo jo? Ale... ale... proto ji tam nechal stát? Jelikož měl na práci pozabíjet lidi, kteří se jí smáli? o.O
Jsem... nadšená a zmatená. Tahle povídka byla opravdu úžasná, jsem moc ráda, že jsi ji sem zveřejnila.

2 scl-stories scl-stories | Web | 31. října 2013 v 15:28 | Reagovat

Je to vážne úžasné, vôbec som nečakala takýto koniec a to spravilo túto poviedku skvelou!. Naozaj skvelé :3.

3 Ewiline Ewiline | E-mail | Web | 31. října 2013 v 16:25 | Reagovat

Aha :-D Tak to od něj bylo velice velkorysé ;) :-D
Přiznám se, že ze začátku mi to připadalo na tebe takové jemné... a čekala jsem co se stane ;) No dočkala jsem se :-D
Asi jsem se uhodila od hlavy... :D Ale líbí se mi to i z té zabijácké stránky :-D ( i když to vlastně u mistra taky, ale tam se mi klepou nohy když mluvíš o krvi :D)

4 Nemesis Moriko Nemesis Moriko | E-mail | Web | 31. října 2013 v 16:38 | Reagovat

B-O-Ž-Í
:DDD

5 Clara Black Clara Black | Web | 31. října 2013 v 18:08 | Reagovat

[1]: Splnil jí přání, to je sladký, ne? :-D :-D :-D

[2]: Díky, to mě těší :)

[3]: Že jo? :-D A mě to připadalo takový.... moc sladký a pozitivní... a proto ten konec :D :-D

[4]: To jsem ráda :-D

6 Chris Chris | Web | 31. října 2013 v 19:05 | Reagovat

Překvapivý a velmi romantický konec, musím uznat:D
Vážně jsem něco takového nečekala, ale při větě: 'Ať se všem lidem splní jedno přání' jsem už tušila že to nebude tak skvělé jak to zní:D
Vážně se ti to povedlo:)

7 Clara Black Clara Black | Web | 31. října 2013 v 19:08 | Reagovat

[6]: :D No, právě o to mi šlo, aby to nebylo tak, jak to vypadá :D

8 Lillen A. Blake Lillen A. Blake | Web | 31. října 2013 v 19:10 | Reagovat

Krvák! :D Tý jo, nechtěla bych, abys mě někdy soudila :D Bála bych se, že bych skončila... na špalku. :)

Ale formou, obsahem... se mi to líbí.
Dávám 5 hvězdiček :)

9 Ilon-Ká** Ilon-Ká** | Web | 1. listopadu 2013 v 22:02 | Reagovat

Ten konec! To snad nemyslíš vážně. A to jsem si myslela, že je to první povídka, co u tebe neskončí podobným style. Tohle jsem opravdu nečekala, ale je to krásné, svým strašidelným způsobem. A jestli budu mít kvůli tobě noční můry, tak tě taky takhle vystraším! :-)

10 Sisi / Siska Sisi / Siska | Web | 3. listopadu 2013 v 8:50 | Reagovat

kde furt ty nápady bereš? já někdy nevím, jestli jsi ty jeden člověk nebo se o to jméno s někým dělíš.. jsi geniální... :-D hmm... skrytá přání by měla zůstat skrytá.. :-D :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama