Já a Mistr 27. kapitola 2/2

10. října 2013 v 21:28 | Clara Black |  Já a Mistr
Moc se omlouvám za zmatek, který jsem vyvolala v předchozí části (bylo to neúmyslně) - ale teď vám to snad nějak vyjasním :) Není to nijak dlouhé, je to druhá část téhle kapitoly :)


Jonathan trochu zatřepal s deštníkem a vešel do domu. Z deštníku ještě stále kapala voda, jak venku pršelo, ale jeho to nezajímalo. Ignoroval Abigailin podivný pozdrav, deštník položil u dveří a vydal se rovnou do dílny.

''You fell away, what more can I say? The feelings evolved, I won't let it out...'' Jonathan se zastavil na chodbě a zaposlouchal se do hudby, která k němu přicházela z dílny. Znal ta slova. Okamžitě poznal, kdo je zpívá. Tvář se mu stáhla do bolestivé grimasy.
''Why won't you die? Your blood in mine... We'll be fine... Then your body will be mine...*'' Jonathan se tiše přiblížil ke dveřím dílny. Tušil, kdo je uvnitř, ale nedokázal sebrat odvahu k tomu, aby vešel.
''Tak chcípni už kurva!'' Jonathan tiše vydechl. Těžce se mu to přiznávalo, ale měl z ní strach. Její proměna byla více, než neskutečná. A děsivá. Nepřítomně polkl a vešel do dílny, kde stále hrála ta samá píseň.
''Claro?''
Nic. Co si to namlouváš? Nemusíš se jí bát. Ani neví, že tu s ní jsi. Ani tě neslyšela. Jonathan ignoroval vnitřní hlas a došel ke Claře. Ta se prudce otočila a na tváři se jí objevil překvapený, ale radostný výraz. Jonathan udiveně pozvedl jedno obočí.
''Jonathane!'' Objala ho. Jonathan jen udiveně zamrkal. Co se to s ní děje? Není těhotná? Tahle myšlenka v něm vyvolala příliš podivných a nepříjemných otázek, proto ji raději zahnal. Možná je pod práškama, napadlo ho.
''Taky tě rád vidím, Claro.'' Řekl jí nakonec, aby nevypadal vykolejeně. Clara se na něj šibalsky ušklíbla a protáhla se. Jonathanův pohled se zastavil na její levé noze.
''Copak, Jonathane? Nebo snad... Kornie?'' Jonathan ztišil hudbu a vytáhl Claře nohavici.
''Co to-'' Clara ho jedním pohledem umlčela a objala ho kolem ramen, zatím co on jen zíral a hledal ta správná slova, kterými by vyjádřil údiv, který ho právě přepadl.
''Je krásná, že? Vyrobil mi ji Seth. Dalo mu to práci, ale stálo to za to. Už nemám tu ošklivou dřevěnou protézu! Mám novou - železnou. A ani není těžká, hele-'' Řekla Clara a zvedla nohu - tedy protézu, jako by to byla noha.
''Claro já...'' Clara se na něj jen pousmála a položila mu ukazováček na rty, čímž ho opět umlčela. Jonathan v duchu zaklel a pozoroval, jak jí v hnědozelených očích jiskří.
''Pšššt. Klid, ano? Všechno je v pořádku. Jsem ráda, že jsi se vrátil. Chyběl jsi mi, víš? Neměla jsem tu nikoho...'' Clara se odmlčela a zahleděla se Jonathanovi do očí. Jonathan přesně věděl, co chce říct. Nikoho, koho jsem znala před zkouškou, dodal si v duchu Jonathan.
''...nikoho, komu můžu naprosto věřit.'' Pronesla nakonec Clara. Jonathan se musel pro sebe usmát. Věděl, že by to nahlas doopravdy neřekla. Ne tady a ne v tuhle chvíli. Ne v domě Mistra.
Když si všiml, jak se na něj dívá, tak si uvědomil, jak moc ji lituje. Pomaličku se k ní naklonil a políbil ji na čelo. Clara zavřela oči a mlčky ho objala.
''Zachránil jsi mi život, Jonathane.'' Pronesla tiše, s hlavou na jeho hrudi. Jonathan se zhluboka nadechl a tiše vydechl. Clara nepřítomně vzdychla.
''Ne, já ti nezachránil život, Claro. To Kornie... a ta pila.'' Clara sebou mírně cukla, ale nepustila ho. V tom objetí se pro ni skrývalo tajemné bezpečí, které jí mohl nabídnout jen on. Jen Jonathan, nikdo jiný.
''Ale to ty jsi Kornie, Jonathane.'' Špitla, pustila ho a pohlédla mu do očí.
''Já vím, Claro. Ale někdy se mi všechno zdá jiné. Občas mívám pocit, že nejsem Kornie, ale že je Kornie pouze mojí součástí, která se vynořuje jen tehdy, když je to potřeba. Kornie je mi spíš bratrem, nebo mým druhým já, necítím se být stejný jako on.'' Clara sklopila řasy a znovu ho objala.
''Chápu tě.''
''Já vím, Claro. Já vím.'' Špitl Jonathan a snažil se nemyslet na to, jak moc jí ublížil. To, co udělal, nemohl v žádném případě odčinit. Ani Dale by to nedokázal napravit, pomyslel si zoufale Jonathan, když pomalu nahmatal Clařinu kovovou protézu, kterou měla místo nohy, kterou jí osobně uřízl.


Klasika - názory, kritiku, dotazy, připomínky - všechno pište do komentů :)
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Catherine B. Gold Catherine B. Gold | E-mail | Web | 11. října 2013 v 7:06 | Reagovat

Wow. Moc pěkné. Dočetla jsem i předchozí díly a je to super.

2 Clara Black Clara Black | Web | 11. října 2013 v 14:59 | Reagovat

[1]: Tak to jsem ráda :)

3 Scriptie*13* Scriptie*13* | Web | 11. října 2013 v 18:12 | Reagovat

Jé, konečně se mi něco vyjasnilo. Díky moc. Fakt moc hezky napsaný.
Jinak, ani se nedivím, že - podle Jonathanových slov - se Clara změnila. Já bych se asi taky dost změnila.
Těším se na další!!!

4 Clara Black Clara Black | Web | 11. října 2013 v 18:44 | Reagovat

[3]: Tak to jsem ráda, že se ti něco vyjasnilo :) Další bude snad do týdne :D

5 Sisi / Siska Sisi / Siska | Web | 20. října 2013 v 15:55 | Reagovat

!!!! :-D :-D :-D :-D :-D :-D ÚŽASNÝ! nemám slov... :-D

6 Clara Black Clara Black | Web | 20. října 2013 v 16:36 | Reagovat

[5]: Tak to jsem ráda :D

7 pelvartia pelvartia | 27. února 2014 v 10:35 | Reagovat

Teda,tak já jsem asi úplně blbá,ale pořád nefhápu proč vlastně chtěla uříznout tu nohu...? :D Jinak se mi hrozně líbí,jak píšeš,prostě ÚASNÝ :)

8 Clara Black Clara Black | Web | 27. února 2014 v 10:53 | Reagovat

[7]: Blbá nejsi, jen je to dost chaoticky napsané, chce to přepis :-D Nevím v které kapitole přesně, ale bylo tam zmíněno, že musí něco obětovat, takže obětovala nohu :D

9 Abigail Abigail | Web | 15. dubna 2014 v 19:10 | Reagovat

už se v tom zase začínám trochu orientovat, jen doufám, že to chápu správně, jinak pěkná kapitolka =)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama