Stigma

20. října 2013 v 12:34 | Kaisa |  Připravujeme
Většinu z vás asi bude pomalu zajímat, co si pro vás připravil někdo z těch nových. Sotva jsem zveřejnila profil, a pak ticho po pěšině... Kdo mou maličkost zná, tak ví, jak na tom jsem s přidáváním povídek, ale kdo ne, tak k jeho veliké nelibosti asi brzy pozná. Ale to je teď jedno, no ne? Připravila jsem si pro vás povídku, která se snad alespoň trochu uchytí a bude líbit, inu neslibuji vůbec nic. Sama totiž nevím, jak moc ulhaná jsem. A proč ulhaná?



(Za grafiku děkuji Nits)

Představme si dokonalý svět. Tedy... ne, to bych se vyjádřila špatně, chceme svět plný dokonalých lidí, co všechno umí, všechno znají a jsou jednoduše nádherní. Lákavá představa, nemyslíte? Začaly to popové hvězdičky, které se nedokázaly smířit s procesem stárnutí, chtěly nesmrtelnou slávu a krásu, kterou jim mohlo zajistit vlastně jednom jediné - speciálně vyvinutá vakcína využívající biologický materiál zvířat. A ono to zafungovalo. Jenže čím je toho více, tím menší je pak cena, takže za chvíli si každý nesl své očkování, protože to vlastně doposud nemělo žádné špatné účinky, jen samá pozitiva. Ale nikdo nevěděl, co se doopravdy stane...
Lidstvo geneticky zmutovalo a zůstalo jen málo těch, kteří nemají DNA zvířete - a s tím i spojenou "dokonalost". Poslední hrstka lidí se sdružila do tábora s přísnými podmínkami pro existenci - nikdo z těch oblud se nesmí dozvědět, že někdo takový ještě existuje. A právě v sídle lidí žije jedna přírodní odchylka, potomek mutanta a člověka - Rhy. Těžko si umíte představit, jak hrozný má život, kamarádů je málo, protože se jí každý bojí, její vysněný přítel s ní nemůže být, protože je blonďák, a ještě ke všemu slouží na výchovu armády vojáků, kteří se nakonec mají zmocnit celého pozůstalého území. Jenže jak ji mají chytit, když je nepolapitelná?
Jenže časy se mění a Rhy si bude přát, aby vše zůstalo u tohoto stereotypu, protože... A vlastně proč? Jak celý ten příběh ve skutečnosti je? A co zůstává lží? A co se ukrývá za pravdu?
Nemůžete věřit nikomu ničemu.
Ale vy věřit chcete.


Před startem jí zbývalo jen několik málo nádechů, během nichž se mohla pokusit uklidnit, ale zmocnilo se jí vzrušení z nastávajícího lovu, takže nechala své vylepšené smysly zkoumat okolí a netrpělivě očekávala zaznění gongu. Tohle se opakovalo den co den, neustále se její drazí spolužáci museli pokoušet chytit ji a alespoň na nepatrný okamžik zneškodnit, ale zatím se to za devatenáct let jejich výcviku nepovedlo. I jako malá dokázala uniknout bojeschopným lidičkám. Na druhou stranu musela uznat, že tohle není jejím pilným tréninkem, ale nevyžádaným dědictvím po jejím otci ze strany těch monster, co ovládla svět.
Nestěžovala si na to, vybudovala si dokonalý respekt mezi všemi obyvateli tohoto maličkého sídla a každý se bál postavit se jí přímo, ale na druhou stranu si někdy přála zapadnout mezi ostatní, smát se jejím vtipům a obdivovat nádhernou a hlavně blond Hills, pro její dokonalý vzhled by Ress vraždila, ale... V genech to neměla zabudované. Populace lidí s plavými vlasy vyhynula skoro před sto lety a od té doby je každý takový exemplář podroben jen důkladnému zkoumání a také výchově mezi vyšší vrstvou - a samozřejmě se dbá na případnou budoucnost, proto se mohou tito lidé křížit jen mezi sebou. A zase o důvod více, proč si Ress přála ji nenávidět, ale nedokázala to z jednoho prostého důvod - ta hloupá, mrštná a plavá mrcha totiž ztělesňovala všechno, co si kdy zrůda přála být. Prototyp člověka.
Mohla se vymlátit, mohla se snažit zvolit stejnou taktiku a dovolit svým spolubydlícím pocítit ten sladký pocit vítězství, ale alespoň tohle prvenství ji nikdo nemohl sebrat, byla nepolapitelná, neulovitelná, nenasytná po naplnění. Nikdy nikomu nijak vážně neublížila, ale tělo se jí poslední dobou vymykalo z kontroly čím dál tím více, každý pohyb musela několikrát promyslet a vůbec, když už ho chtěla provést, tak…
Závěrem snad chci říci jediné - snad se nějaký čtenář povídky najde a bude z ní to, co z ní chci mít. Ničemu, co jsem napsala, nevěřte. Stigma není pravda, Stigma je iluze, sen. Stigma je lež. A lhát se nemá, no ne?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Clara Black Clara Black | Web | 20. října 2013 v 13:02 | Reagovat

Pěkný :D Jsem ráda, že tu s námi píšeš, alespoň mám zase něco víc na čtení :D A jen takový typ - zkus příště text zarovnávat do bloku, líp to pak vypadá a líp se to čte :)

2 Calla Calla | Web | 20. října 2013 v 13:24 | Reagovat

Wow.. Zní to hodně zajímavě a hodně dobře! Už se těším až sem povídku začneš přidávat. Bude určitě super! :) :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama