Třináctka - 1.Kapitola

30. října 2013 v 17:29 | Skerry |  Třináctka
Zdravím, přináším sem první kapitolu.
Předem sorry za chyby (ano, za ně se budu hodně omlouvat jelokož mně se nějak ty chyby někdy schovávají..)
Snad se tedy bude líbit.


Někteří se ptají sami sebe na jednu otázku.
Jaké je to, narodit se po druhé a v jiném těle?
A však nikdo nezná na to odpověď. Nikdo si nepamatuje svůj minulý život aby se dalo porovnat jaký život byl lepší. Jestli předešlý nebo ten současný. Porovnat ty zážitky, smutky a deprese, neskutečný pocit že jste výjimečný. I když by se nějakým způsobem stalo, že má ten člověk své staré myšlenky, vzpomínky na předešlý život, tak to má své nevýhody. Nemůžete se jen tak bavit se starými přáteli, používat své staré jméno na které byl zvyklý.
Naštěstí něco takového neexistuje, tedy ne pro mě a stejné lidi jako jsem já. Já nikdy neumřu, nikdy se nedozvím pravdu o tom co se stane po smrti. Jestli existuje další život a za jak dlouho bych zase "oživla". Ani nikdy jsem to vědět nechtěla, jen šťastně umřít a pak nechat lenošit mé tělo a kosti v hrobce. Jen i to mi nestane, abych odešla do věčných končin, do ráje.
Proč to tu říkám? Proč? Ani já pořádně nevím co se mnou děje, vždy se cítím tak malátně jako bych si píchla nějakou drogu co mně pobláznila a já vidím a cítím to co bych neměla. Nebojte, nic si nepíchám, nejsem feťák. Nekouřím, nedroguji ani nepiji, tak že nemůžete říci že jsem pod nějakým tým to vlivem.
Nejsem člověk, nejsem zvíře. Fyzicky mi jen tak nemůžete ublížit, jen rozbít a zničit mou lidskou skořápku, ve které jsem poslední dobou zabydlená. I když si lítám z skořápky do jiné a pak zase jinam. Duše, čistá duše. Jsem vybraná stát se součástí kolektivu duší, které se vzdaly ničeho nic svého těla a bloumají po světě až přišly na způsob jak ovládnout cizí tělo. Duše, duše je vlastně co? Nikdo se jí nemůže dotknout ani jí vidět. Každý o tom jen mluví, ale nějaký důkaz jestli něco takového existuje na světě není. Tedy, normální lidé si to myslí.
Mé tělo jsem již dávno opustila, před několika lety nebo měsíci? Ztratila jsem v tom přehled. Od doby co opustila mé pravé tělo jsem vystřídala tolik těl až mě někdy z toho bolí hlava.
Právě teď sedím na svém oblíbeném rudém gauči, knihu na kolenech a pohodlně opřená o opěradlo gauče. Myšlenky mi lítají všude kolem, že ani nemohu dočíst pár stránek knihy u které mi zbývají jen deset, možná dvacet stránek přes čtyři sta stránek. Čtu jí tak den a půl? Docela ráda čtu, pak mám větší zásobu slovníku. Tedy říká se to a já pochybuji, že to u mě platí. Jelikož se mi zdá že mám stejnou zásobu jako před půl rokem.
Jednou rukou opustím místo, na kterém byla položena a vezmu do ní pramen vlasů co se uvolnil z drdolu a spadl mi do tváře. Zvednu pohled před sebe a zadívám se na protější zeď, jako by tam bylo něco zajímavé. Jakoby to nebyla jen bílá zeď, čistě bílá ale kouzelná s několika barvami. Nevím co mě tam tak zaujalo, jen tak se na to dívám jak nějaký blázen. Nakonec rukou zavřu tiše a opatrně knihu a nepouštím pohled ze zdi. Až po chvilce opustím pohledem zeď, Knihu položím na kulatý stoleček co je vedle gauče. Nohy pustím přes okraj až se dotknou podlahy. Začnu se protahovat až mi z toho sem tam zakřupou klouby. Nakonec se postavím, přejdu pomalým až slimáčím tempem k oknu, které otevřu dokořán. Do mého pokoje vnikne čerství, studený vzduch. Na to že mám na sobě černé tílko s bílým potiskem, rudé kalhotky a ponožky, tak mi není zima. Opřu se o parapet a vykouknu ven. Všude okolo je sníh a tma, pouliční lampy svítí jen slabě a některé i vůbec. Nevidím nic, jen možná tak nebe na kterém jsou hvězdy a měsíc, co svítí tak málo že ani neosvětlí ulice města a to je škoda. Víte, jaké to je vidět některé ulic tohoto města osvětlené jen měsícem? Neskutečně krásné, jen najít ty správné a pěkné ulice aby jste mohly zažít to kouzlo.
Z toho dívání z okna ven mi nějak začalo kručet v bříšku, ten zvuk snad slyšeli i na druhé straně města jak byl hlasitý. Mírně se usměji v náznaku že mně to pobavilo, hned na to se otočím na patě a začnu si to kráčet od okna ke žlutým dveřím co vedou do malé kuchyňky. Sice pohybuji že něco v lednici bude, jelikož všechno co tam bylo jsem buď snědlo nebo nebyla dlouho v obchodě.
Když jsem v kuchyni dívám se do všech skřínek jestli tam něco není, něco malého na zub. Nic, jen kakao a dva poslední rohlíky. Pak tedy přistoupím poslednímu bodu, lednici. Nadechnu se a rychlým pohybem ruky jí otevřu dokořán. Zaraduji se, když uvidím ve dveřích mléko. Vezmu ho, pak vytáhnu kakao i rohlíky. Udělám si dobré staré kakao s mlékem a rohlíčkem. Když už je hotovo, rychle a odfláknutě uklidím kuchyňku. Jídlo si položím na stolek co je v kuchyni, sednu si a pustím se do jídla. Jím ho pomalu, u toho těkám očima po místnosti jakoby se měla něco stát nebo objevit. Nikdy nevíte co se může objevit u vás doma a to nemyslím tím pavouky a všelijaký hmyz. Myslím něco nadpřirozeného ale zas ne upíry a vlkodlaky. Ti neexistují, to je jasné. Ne zemi vládnou jen lidé, zvířata a duše.
Mé myšlenky ale pak změní směr, k tomu co dnes budu dělat. Když se tak koukám na hodiny co visí nad dveřmi, tak toho moc dělat nejde. Je tolik hodin že bych jít spát, zítra mě čeká těžký den.
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 BarusHey BarusHey | Web | 30. října 2013 v 17:32 | Reagovat

Ahoj promiň, že tě otravuju, ale soutěžím o DVD Mily Kunis a strašně ráda bych vyhrála.. Mohla bych tě poprosit prosím o hlas?. Klidně to i oplatim :).. Stačí kliknout na web a jsem tam jako BarusHey.. Kdyžtak moc děkuju :)

2 Kačíí Kačíí | Web | 30. října 2013 v 18:21 | Reagovat

Začátek pěkně napsané, moc se mi líbí a jsem zvědavá jak to bude pokračovat :D :D

3 Kriste-n E. M. Kriste-n E. M. | Web | 30. října 2013 v 19:04 | Reagovat

[1]: Za tyhle komentáře by se mělo zavírat... :-D

4 Chris Chris | Web | 30. října 2013 v 21:34 | Reagovat

[1]:  Copak si lidi nedovedou najít kolonku 'REKLAMY' a ještě je to velkým písmem?

Jinak se mi první kapitola líbí, má to zajímavý nápad a jsem zvědavá co bude dál:)

5 Clara Black Clara Black | Web | 31. října 2013 v 10:01 | Reagovat

[1]: Jo, to teda otravuješ. V menu je kolonka REKLAMY, tak nedělej ignoratna a piš tam!!!!!!!!! A hlas ti nedáme, protože to píšeš sem! Jinak pěkná kapča a krásná signatura, Skerry :-D

6 Ewiline Ewiline | E-mail | Web | 31. října 2013 v 16:15 | Reagovat

Počkat... O_O Tohle neznám :-D

7 Skerry Skerry | 31. října 2013 v 18:19 | Reagovat

Děkuji všem? :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama