Hladové hry /17

23. listopadu 2013 v 0:01 | Clara Black |  Hladové hry
Po delší době další Hladové hry, které jsem teď nějak nemohla psát, protože jsem na HG RPG jeden ročník jaksi vynechala, tak z toho možná budete trochu zmatení :D Btw, snad mě nezabiješ, Elizo :D :D :D :D Ale mě to napadlo čistě náhodou, když jsem si projížděla povídky tady na blogu a když už jsem si ten váš rozhovor z nudy zapisovala... no, zkrátka mě prosím nezabíjej O:)





Jessica se pomalu dobelhala do vlaku. Vůbec netoužila po tom se znovu ocitnout v té situaci, kdy uvidí tolik lidí, kteří jsou předem odsouzení na smrt, ale neměla na výběr.
Celý minulý ročník se vzpamatovávala z toho, co se událo v 51. hrách, ale teď už se nemůže skrývat doma se svými zvířecími přáteli. Je mentorka, musí mentorovat, ne se skrývat před světem.
Pomalým, možná až zoufalým krokem došla k prázdnému místu a posadila se. Ayla ji stále pozorovala svým vlastním, neuvěřitelně roztomilým pohledem, který prosil o smilování se a darování piškotů. Jessica vytáhla z balíčku jeden piškot a podala ho Ayle, poté se ubrala do svých myšlenek.
Frederick procházel vlakem, až došel do jídelny. Zachvěl se, a posadil se na gauč. Okamžitě začal nervózně ťukat prsty na opěradle. Byl nějaký nervózní. Poslední dobou to s ním šlo z kopce. Byl pořád sám ve svém domě, s nikým se nevídá a jen zíral na Tamařino srdce. Nic jiného nedělal. Ani do lesa skoro nechodil. Skoro. Nepracoval. Povzdechl si sám nad sebou a ani nezareagoval na Jessičinu přítomnost.
Na chvíli přestal ťukat prsty, ale pak v tom zase pokračoval. Všiml si Jessicy, ale jen na ni kývl. Už to zase viděl před sebou. Tamaru v kaluži krve. A tu holku u bazénu. Umřela, ale jaký to má smysl? Jaký to všechno mělo smysl? Sedl si tak, že měl lokty na kolenou a snažil se držet neutrální výraz. Koukl na splátce kolem sebe. Všichni ty umřete. Udělají z vás loutky a umřete. Jen to ještě nevíte. Ne tak, jako já.
Jessica kývla na Fredericka a automaticky pohladila Aylu. Nějak si nebyla jistá, jestli za ním má jít, nebo ne. Těžko říct, jestli to byl dobrý nápad se za ním rovnou vydat, proto raději dál seděla a přemýšlela, s zatím co jí Ayla kradla piškoty z kapsy. Kde jsi? pomyslela si.
Frederick koukl na Isabell. Pamatoval si ji matně z Her, jako vítězku už ji dvakrát viděl ve vlaku. Její Hry byly snad až příliš brutální, nelíbilo se mu, že se nechala vést Capitolem. Ale po své vlastní aréně už rychle měnil názor na to, co je a co není morální pokud jde o přežití.
''Já jsem Frederick. Myslím, že oba víme, kdo je ten druhý.'' Pousmál se a sáhl po skleničce s nějakou modrou tekutinou, ale nepil, jen si s ní hrál v prstech. Koukl kolem.
''Zajímavá směska.'' poznamenal. Isabell tiše přikývla.
''Líbíš se mi. Nechceš-'' V polovině věty se zarazila. Uvědomila si, že nejsou hry a ona je mentorka. Je po všem, nepožádá ho o spojenectví. Zavřela pusu a mlčky se podívala do blba. Vzpomněla si na Annie a na její protézu, kterou strčila do hloubky skříně. Oči se jí zaleskly slzami a ocitla se duší někde jinde. V aréně.
Jessica po Isabell a Frederickovi blýskla pohledem, ale rychle se zase zadívala do země. Nepotřebovala vidět to, jak se ti dva baví. Vlastně to nechtěla vidět. Neměla Isabell ráda, ale už si ani nedokázala vybavit proč. Zabila jí snad ve Hrách nějakou její kamarádku? Nevěděla, nedokázala si vzpomenout. Ale rozhodně se jí to nelíbilo.
Frederick koukl na Isabell a přesně chápal, na co myslela. On si v duchu pořád přehrával, jak ho Connor poprosil o smrt. Jak chladnokrevně zabíjel v tý blbý koupelně. U bazénu ho ani nenapadlo, že to není on. Že Tamaru zabili kvůli Capitolu a z toho samého důvodu on zabíjel Megan. Bylo mu to jedno, udělali si z něj zvířátko na hraní. A tím se taky stal. Teď má mentorovat další capitolské hračky.
''Hry nelze vyhrát, jen přežít.'' zašeptal.
Jessica si pokrčila nohy a přitáhla si je k sobě, pak si na ně položila bradu. Najednou jí všechno připadalo jednoduše černé, jako dříve. Nic se nezměnilo, pomyslela si zoufale. Nic, vůbec nic.
Isabell po dlouhé chvíli Frederickova slova probrala do reálného světa. Tiše přikývla.
''Ale tohle je přesně to. Hry nikdo nevyhraje do té doby, dokud se proti tomu někdo nepostaví. A to je hlavní problém. Silná slova, žádné činy.'' Odhrnula si vlasy z čela a bouchla pěstí do stolu, aby svá slova ještě zdůraznila.
''Jo. Protože on vzdor pomůže.'' řekl Frederick a zavrtěl hlavou.
''Proč myslíš, že už jsou Hry tolik let, pořád? Protože kdokoliv se postavil proti Capitolu, vystrčil nos z řady, toho odrovnali.'' Znovu zavrtěl hlavou a povzdychl si.
''Zrovna ty bys měla vědět, o čem je řeč. Jednu takovou rebelii jsi zabila.'' Dívá se do blba a až po chvíli mu došlo, že to přehnal.
Jessica krátce vzhlédla, snažíc zachytit Isabellinu reakci, ale zase sklonila hlavu.
Isabell Fredericka zpražila pohledem.
''To říká ten, co zabil malé dvanáctileté dítě a nechal si naservírovat na talířku srdce svojí přítelkyně, přičemž líbal Jessicu Ayleen.'' zavrčela rozrušeně. Došlo jí, že to je to, co by si Kapitol přál, totiž hádky mezi vítězi. Přesto však chvilku mlčela a přemýšlela nad jeho slovy. Když si uvědomila, jak necitlivou věc řekla, vylekaně si položila ruku na pusu a zatvářila se smutně. ''Promiň, to... to ta moje drzost.'' řekla a nervózně se zasmála.
''Tohle Kapitol chce, a malé střípky mohou sestavit zrcadlo, i když ze strouhanky rohlík neuděláš, jestli víš, co tím myslím.'' řekne tajemně a zvedla obočí. Přesto se však pořád klepala a snažila se mu nedívat do očí.
Jessica seděla jak k sedadlu přimrazená. Ach ano, tak to přeci je. No jistě. Mělo jí to dojít dřív. Před 51. hrami, ne až teď. Najednou si připadala jako absolutně hloupá husa. Zoufale si povzdychla a pohladila Aylu, která opět žadonila o pamlsek. Byla vážně hloupá, že se takhle nechala pobláznit. Ale teď už znovu stejnou chybu neudělá. Nebude opakovat stejné chyby, jako udělala tenkrát v zahradě před tím, než Frederick šel do arény. Neudělá stejnou chybu, kterou udělala, když ho vybrali při losování. Už nebude chybovat.
Frederick sebou trochu cukl, když to uslyšel od někoho jiného, ale nakonec dělal, že se nic nestalo. Pokrčí rameny a škubl mu koutek úst.
''To je fakt, jsem odporná stvůra, co se tváří jako člověk. Ale řekni mi, že každý vítěz není takový. Včetně mě i tebe. Hry nikdy nevyhrál nikdo nevinný. Každý máme na rukou něčí krev.'' řekL a sklonil hlavu.
''Z toho, co máme v tuhle chvíli, což jsou psychické poruchy a banda vyděšených splátců, zrcadlo dohromady nedáme. I když má někdo z nás v Capitolu vliv, což já nebudu,'' ušklíbl se '',nemůže z toho vytřískat dost, dokud budeme dělat, co se od nás čeká.''
''To je pravda. Nikdo nevyhrál bez vraždy aspoň jednoho člověka. Nebo možná..? Ne, nevím.'' řekla Isabell, zamyslela se a opřela se o pohodlnou opěrku. Opět se zahloubala do svých myšlenek a existenci ostatních téměř nebrala v úvahu.
Jessica se krátce zadívala na Fredericka. Kde jsi? Pomyslela si znovu a zadívala se do země.
Frederick koukal na Isabell, jak se tváří trochu nepřítomně, poklepal jí na rameno a usmál se.
''Těšilo mě, Is.'' rozloučil se s ní a s povzdechem přešel k Jessice. Posadil se vedle ní.
''Ahoj. Dlouho... Jsem tě neviděl.'' začal a zkusil se na ni usmát. Jessica na něj upřela oči a chabě se pousmála. Celá atmosféra Her na ni dolehla v okamžiku, kdy vstoupila do vlaku, opět si připadala, jako by byla chodící mrtvolou.
''Ahoj... byla jsem... doma.'' řekla a zhluboka vydechla. Bylo zvláštní ho znovu vidět. Živého. Jako mentora. Vlastně to byl jeho druhý ročník, ten první Jessica příliš nesledovala. Tedy - ano, sledovala ho, ale jen jako divák, nebyla součástí her - nementorovala. Byla doma a skrývala se před vším. A především před Capitolem.
''Mohla ses ozvat, mohla jsi... Něco. Myslel jsem, že jsme...'' nedořekl to, protože v jeho hlase už znělo moc výčitek. Nemohl na ni být zlý. Bože, jak moc se změnil?
''Stýskalo se mi.'' zašeptal.
''Já vím... promiň.'' špitla Jessica provinile. Mrzelo jí to, ale nebyla schopná o se nějak ozvat, natož se někde ukázat. Byla neuvěřitelně ráda, že se jí povedlo jednomu ročníku her vyhnout, ale... Připadalo jí to, jako by byla zrádkyně. Smutně se zadívala do země.
''Promiň...'' špitla ještě jednou, ale toho odporného pocitu provinilosti se jí nedařilo se zbavit.
''Co jsi vlastně dělal, celou tu dobu...?'' zeptala se.
''Nech to, rozumím tomu. Kdybych se dokázal vyhnout mentorování byť jediných mizerných Her, udělal bych to. Ale Mystery to odpískává trvale, takže už dohlíží, aby alespoň jeden z kraje do Capitolu jel. A to jsem já.'' řekl Frederick, rozhodil rukama a zatvářil se trochu ironicky. Pak zívl a koukl na Jessicu. Naklonil se k ní, velmi pomalu a políbil ji na tvář. Po chvíli se odtáhl a pomalu, pomaličku se k ní přiblížil a políbí ji na rty, jen krátce a zvedl se.
''Už se mi zavírají oči. Dobrou noc, lá... Jess.'' usmál se na ni a ignoroval svůj málem-přeřek.
''Uvidíme se zítra.'' řekl ještě a odešel.
Tak tady jsi, pomyslela si Jessica.



Pravděpodobně už mě Eliza zabila, takže pokud se tu na blogu v příštích dnech objevím, tak jsem povstala z mrtvých :D Jinak klasika - napište do komentářů cokoliv, co vás napadne po přečtení a tak... však to znáte :) A držte mi palce, aby mě Eliza nezabila! :D
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Lussy Lussy | Web | 23. listopadu 2013 v 11:11 | Reagovat

Wow to je dobrý já zrovna byla na hunger games 2 :D

2 Eliza Eliza | Web | 23. listopadu 2013 v 16:35 | Reagovat

Já jsem se sekla, on to nebyl Connor, ale Damien, už si pletu ročníky xD
A jinak...
MUAHAHAHAHAHÁÁÁÁ :D
Né, né, nebudu zabíjet :D Líbilo se mi to :D Celá kapitola prakticky o Freddie, tož nice :D Ale z Jess by se zase měli dát do kupy, nějak pořádně. Mu chybí chudákovi :D

3 Clara Black Clara Black | Web | 23. listopadu 2013 v 17:22 | Reagovat

[2]: Když je těch ročníků víc, tak se dost často pletou, o tom vím svý :-D
Ale jsem fakt ráda, že mě už dávno nezabíjíš :D :D A jasné, ale zatím nebyla příležitost :D

4 Sillia Sillia | 24. listopadu 2013 v 17:18 | Reagovat

Pěkný, ale minulý díl HG jsem četla snad v září a RPG nehraji, i když už jsem nad tím uvažovala.

[1]: Jaký to je? Já půjdu 29.11. Jinak jaká byla jednička, já o tom, co to HG je vím vlastně z této povídky a bohužel jsem film jedničku nesehnala.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama