Já a Mistr 37.kapitola

29. listopadu 2013 v 5:00 | Clara Black |  Já a Mistr
I přes to, že mám bebíčko (jak já to slovo miluju!) tak jsem to nakonec zvládla a napsala vám tu slíbenou kapitolku. Vtipné je, že... mám pořezaný převážně prostředníček... a povedlo se mi fiknout i do toho druhého prostředníčku :D Já vím, jsem šííííleně šikovná. Můžu být ráda, že jsem si žádný prst neufikla, to by byl problém O.O
Také se vyjádřím ke kapitolce. Je trochu kratší, ale snad vám to nevadí...? Pokusím se vám na zítřek rovnou napsat další, aby nám to tu zase nevázlo :D A mimochodem, blížíme se ke konci druhé části. A třetí část... na tu se tak šííííleně těším! :3


Stephen neklidně přecházel před dveřmi bývalé knihovny. Nechtěl si to přiznat, ale obával se toho, co za těmi dveřmi zjistí. Tušil, že pravda stejně jednou vyjde najevo, ale vyloženě si nepřál, aby to bylo dnes. Ale kdo ví, třeba to Abigail nezjistila. Ale to si neověří, dokud se za ní nepůjde podívat.
Nasucho polkl a vešel dovnitř.
V místnosti byla spousta počítačů, ale většina z nich byla vypnutá. Stephen se ohromeně rozhlédl. Tak tohle je její píseček? Ale pokud měla Eliza pravdu... Ne. Na tohle nebudu myslet hned, co jsem sem vkročil, poručil si Stephen v duchu a rázně vykročil dál, směrem k hlavnímu stolu, kde Abigail seděla.
''Abbie?'' špitl, jako by se bál, že ji vyruší při práci. Abigail se na něj otočila a na tváři se jí objevil jasný úsměv, který pro Stephena znamenal jen další důvod k nervozitě.
''Tak co jsi zjistila?'' zeptal se opatrně a posadil se na židli, která byla kousek od stolu. Zvláštně zavrzala, když se posadil.
''Myslíš oficiální hledání, nebo neoficiální šmejdění?'' zeptala se s úsměvem Abigail, načež v Stephenovi okamžitě zahlodaly pochybnosti. Hledání a prověřování za otcovými zády nikdy neměl rád, na to byl spíš Seth.
''Neoficiální šmejdění, Abbie.'' Abigail se zazubila.
''Prošla jsem Jamesův počítač, výpisy z účtů, navštívila jsem jeho byt...'' Stephen byl trochu zaražený nad tím, co všechno Abigail udělala, ale vlastně byl rád. Chtěl vědět všechno? Chtěl. A taky to bude vědět. Mlčky pokývl.
''A? Co jsi zjistila?'' Abigail se uličnicky zašklebila a prsty jí neuvěřitelně rychle přelétly přes klávesnici. Vítězně ukázala na obrazovku.
''Ten chlap něco ví. Někdo mu platí, jak vidíš. V jeho bytě jsem nic zajímavého nenašla, snad jen to, že má stále vymalováno tou odpornou rudou barvou...'' Stephen protočil oči, ale Abigail nepřestávala chrlit informace, i ty nepodstatné. ''Stále bydlí sám, ale s tím někým se schází někde jinde, než doma. Možná tuší, že bychom na to mohli přijít, tak radši neriskuje. A ten člověk mu musel nějaký peníze dát i rovnou na ruku, protože jsem ve výpisech nenašla nic, co by odpovídalo takové sumě peněz. Padesát táců, Stephene! Padesát táců dostal. A byly ještě v obálce, věřil bys tomu? Padesát táců...''
Stephen se zamyšleně zvedl a došel ke dveřím.
''Díky, Abbie.''
''Není zač. A kdyby něco, tak přijď... však víš. Ráda pomůžu, i když jde o záležitost, která je Mistrovi zamlčena.'' Stephen se pousmál a kývl Abigail na znamení, že odchází.
Stephen vyšel na chodbu a znovu se pousmál. Věděl už téměř všechno, co vědět potřeboval. Všechno zatím šlo poměrně hladce.

Abigail se znovu otočila zpět k počítači a vrátila se ke své práci. Na stole měla několik otevřených složek, do kterých občas nahlédla, jako by se chtěla ujistit v tom, že si dokonale pamatuje to, co se v nich píše.
Nebyla příliš nadšená z toho, že ji Ted pověřil zrovna prověřováním celé skupiny, zvané Mistr, ale neměla na výběr. Bylo to velice prosté - buď uposlechni to, co jsem řekl, nebo tě zabiju. Abigail si samozřejmě zvolila první možnost, nehodlala zemřít jen kvůli vlastní neochotě někoho znovu prověřovat. Ale přišlo jí neuvěřitelně zvláštní, že nechal Ted prověřovat úplně všechny. Ano, jistě - Ted znal Podsvětí, jak se říkalo světu, kde vládl zločin, nejlépe ze všech v tomto domě, a také se v tomto oboru pohyboval od svých sedmnácti let, což také vysvětlovalo jeho opatrnost, ale... Prověřovat i vlastní syny? Prověřovat i všechny ty loajální pomocníky a odklízeče mrtvol, kteří pro Mistra pracují už spousty let? Abigail z toho všeho měla špatný pocit. Něco v jejím nitru jí říkalo, že se schyluje k něčemu velkému, ale špatnému, a Ted o tom ví. Ale i kdyby, Ted by jim přeci nic nezamlčel. Nebo ano? Možná... O těchto věcech mohla Abigail pouze spekulovat, nic víc. Mohla by zjistit něco víc, kdyby si Teda proklepla, ale... na to jí její odvaha nestačila. Nechtěla skončit jako mrtvola zakopaná ve sklepě, a to byla jen ta lepší možnost. Při té horší možnosti by skončila pravděpodobně děravá jako cedník někde v parku, posazená na lavičce, aby děsila kolemjdoucí a následně vyvolala ranní nevolnost u policistů, kteří by byli povolaní na místo jejího nalezení. Při téhle představě se Abigail znechuceně oklepala. Ano, život v Podsvětí byl nebezpečný, o tom nebylo pochyb. Ale přesto se do Podsvětí stále snažili pronikat jedinci, kteří do Podsvětí nepatří. Jako třeba ona.


''Sethe?'' houkla Clara na Setha, který už nastupoval do černé dodávky, která stála u policejního oddělení, které právě tak svědomitě vyvraždili.
''Copak, Claro?'' Seth na Claru vykoukl z okénka a tázavě pozvedl obočí. Byl unavený z celé té akce, ale hlavně už přemýšlel nad tím, jak se zbavit Jonathana, který mu vážně lezl na nervy s tou svou nepřiměřenou péčí o Claru. Copak mu ještě stále nedošlo, že je Sethova zásluha, že nezemřel? Zřejmě mu to nedošlo, proto stále otravuje. Však on se zklidní, až mu ukážu, kde je jeho postavení, pomyslel si Seth povýšeně.
''Musím si ještě něco zařídit, tak to prosím vyřiď Tedovi, kdyby se ptal.'' Seth mlčky přikývl a stáhl okénko. Černá dodávka odjela a Clara stále zcela osamocena na prázdné ulici, kousek od policejního oddělení, ze kterého se stala opuštěná budova, které by se mohlo přezdívat skladiště čerstvých mrtvol.
Clara se rychle rozhlédla, aby se ujistila, že je opravdu sama. Když nikoho nezahlédla, vydala se ulicí jak nejrychleji mohla. Ve vedlejší ulici už byl slyšet rozruch...



Klasika - názory, kritiku, poznámky, dotazy, připomínky - všechno pište do komentářů :)
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Calla Calla | 29. listopadu 2013 v 6:48 | Reagovat

Co napsat.... Já nevím! Mě už docházejí komentáře. Prostě píšeš nádherně a kapitolka byla prostě super! S tou délkou.. Pro mě je to normální délka, která se mi nejlépe čte. Ani nevím proč, ale mám raději krátké kapitoly. :DD

2 Milča Milča | Web | 29. listopadu 2013 v 9:03 | Reagovat

Rozruch? :D
To je něco pro mně... :D :3
Naprosto úžasná kapitolka Klárí, ale co ten prst??!? Neslíbilas mi něco? :D

3 Milča Milča | Web | 29. listopadu 2013 v 9:09 | Reagovat

[1]:Mimo to, já radši délší :D

4 Clara Black Clara Black | Web | 29. listopadu 2013 v 9:58 | Reagovat

[1]: No, to mě těší :) A já osobně mám taky radši krátké kapitoly, když je píšu :D

[2]: Jo? :-D A prst... co jsem ti slibovala? :D Zdá se, že mi to vyklouzlo z hlavy :-D

5 Xanya Xanya | Web | 29. listopadu 2013 v 14:18 | Reagovat

Já jak kdy-někdy kratší,někdy delší,ale v poslední době mi jdou víc ty kratší. :D A kapitolka je úplně luxusní. :3

6 Ella Monurová Ella Monurová | Web | 29. listopadu 2013 v 15:08 | Reagovat

Jestli kratší nebo delší,prostě i tak to je prefektivní..:3

7 Lywia † Lywia † | Web | 29. listopadu 2013 v 17:36 | Reagovat

Ahoj, promiň že to tak trvalo,ale konečně jsem tady :) Zapsala jsem si tě tedy do affs :))

8 Ami Ami | E-mail | Web | 29. listopadu 2013 v 19:19 | Reagovat

Mám ráda tak střední :-D Ale jak kdy :-) Chdáčku malá :-D
Kapitola je úžasná i když je kratší :-) Těším se co bude dál :-)

9 Amy Amy | Web | 29. listopadu 2013 v 19:56 | Reagovat

Ty píšeš tak užasně a napínavě, že sem začnu prostě chodit pravidelně :) Líbí se mi tvůj styl psaní :) Jen jako ostatní, tako kapitola byla trochu kratší, ale na dokonalosti neubylo :)

10 Angelique Angelique | Web | 29. listopadu 2013 v 22:29 | Reagovat

kapitola je skvělá, děj se ti moc povedl :)

11 Scriptie*13* Scriptie*13* | Web | 30. listopadu 2013 v 11:00 | Reagovat

Ach jo, já už fakt nevím, co říct. Píšeš tak strašně skvěle, že mě nebaví to pořád dokola opakovat. xD Samozřejmě, je mi líto tvého bebíška, snad se brzy zahojí a pak budeš zase psát jako o život! :-D
Těším se hrozně moc na další díl. Chtěla bych vědět, co si to Clara musí zařídit. o.O

12 Sillia Sillia | 30. listopadu 2013 v 17:57 | Reagovat

Páni... Už se těšim, co Abbie najde a vyhrabe, takže na další díl se opravdu moc těšim. Co se týče délky, to je mi celkem jedno, ale tahle délka je vyhovující, nepřijde mi ani dlouhá a ani nějak příliš krátká. Ale zpátky ke kapitolce, moc pěkná, napívavá, dost mě zajímá, co Seth Jonathnovi udělá, ale myslím, že to bude fakt dobrý. Stejně jako konec, Co si to Clara asi potřebuje zařídit... fakt mě to zajímá, ale další krev by přišla celkem vhod. Že by si šla s někým vyřídit něco osobního? Opravdu potřebuju další kapitolu, jinak budu mít normálně absťák.

13 Violett Violett | Web | 26. ledna 2014 v 19:38 | Reagovat

Stále si opakuji: Ještě pár kapitol a nebudu pozadu!
Popravdě mi tato věta pomáhá abych četla dál, jinak bych se na to vykašlala a nečetla, ale JaM se nedá přestat číst. Vážně je to úžasná povídka :)

14 ellnesin-blog ellnesin-blog | Web | 9. března 2014 v 11:07 | Reagovat

Skvĕlé, opĕt nemám co vytknout.
Ale konec vypadá dobře, jsem zvĕdavá, co to bude za rozruch....

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama