Od kolébky do hrobu 1. část

10. prosince 2013 v 5:00 | Clara Black |  Od kolébky do hrobu
Jako další vám přináším povídku Od kolébky do hrobu, kterou už mám sice napsanou, ale v absolutně otřesné verzi. Je to jedna z původních povídek tohoto blogu, tak jsem ji jen začala přepisovat. Snad se vám bude líbit. /opět psáno 5. prosince/


''Takže si to projdeme ještě jednou. Nejdřív každý řekne své jméno a něco málo o sobě. Pojedeme pěkně jeden po druhém. Na každého se dostane. Mě už znáte. Jsem Amy. A teď vy ostatní.'' Amy se upřímně usmála. Sama si vybrala, že bude pomáhat lidem, dělat cosi jako terapeutku. Její rodiče by s tím asi nesouhlasili, ale jí to bylo jedno. Byla už dospělá, i když se tak nechovala. Mohla se rozhodovat sama, konec konců, byl to její život a její rodiče byli mrtví. Mrtví. Mrtví jako přejetý had na silnici. Při téhle myšlence se Amy oklepala, i když jí ta myšlenka vlastně přišla hloupě vtipná.
Jak říkala její teta - pomoct druhému znamená pomoct i sobě. Člověk se pak i cítí lépe, když ví, že udělal něco dobrého, něco správného. A přesně takový pocit Amy milovala. Milovala ten pocit, který mívala, když někomu pomohla. Ona ráda pomáhala. Komukoliv. Netřídila lidi do kategorií podle jejich tváří, inteligence, či činů - i kdyby někoho zabili, tak by toužila pomoct. Podle Amy měl každý šanci. Úplně každý, bez rozdílu. A toho se držela.

''Tak, kdo bude první?'' zašvitořila Amy a rozhlédla se po svých nových ptáčátkách, jak říkávala svým pacientům.
Při pohledu na takové smutné, vyjukané a možná až neklidné, rozrušené tváře se Amy stáhlo srdce. Nechtěla jim způsobovat další bolest, nebo neklid, ale tohle bohužel k pomoci patřilo. Nemohla je zbavit nervozity, ani kdyby jim dala léky. Je lidskou přirozeností, že jsme někdy pod nátlakem nervozity, s tím se nic nadělat nedá.
Amy se pousmála na dívku, která seděla hned vedle ní a neustále si hrála s dlouhými hnědými vlasy. Okamžitě na Amy vykulila svoje hnědé oči.
Amy mírně pokývla, aby jí dodala alespoň trochu odvahy promluvit. Dívka nejistě polkla a rychle se rozhlédla po ostatních účastnících sezení.

''No... já... jmenuju se Emily...'' začala, ale okamžitě nastalo ticho. Chvíli tápala, marně hledajíc další slova a mluvila naprázdno, jako by najednou ztratila hlas. Amy se na ni usmívala, doufajíc, že jí kladný přístup pomůže.
Zjevně to nestačilo.
''A copak tě baví Emily? Co máš ráda? A co třeba ráda nemáš?'' začala Amy, aby Emily pomohla znovu mluvit a otevřít se ostatním. Nikdy nikoho nenutila, aby rovnou řekl to, co ho potkalo, vždy se nejdřív snažila alespoň trochu o seznámení, lidem to pomáhá se otevřít. Jsou potom vstřícnější a další konverzace jim nedělají takový problém. Hlavně ty konverzace, které se pak vedou na téma problémy.

''No...já... mám ráda vaření. Mám taky ráda hudbu... a nerada se nudím. Nemám ráda chvíle, kdy nemám co dělat...'' pronesla tichým hláskem Emily, jako by se bála, že když odpoví na Amyinu otázku, že se na ni všichni vrhnou a pokusí se ji zabít. Všichni ostatní samozřejmě seděli v klidu a pozorovali ji, jako by ji pohledy chtěli popostrčit k tomu, aby dál mluvila.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Scriptie*13* Scriptie*13* | 10. prosince 2013 v 15:25 | Reagovat

Cože? Amy? Really? :-D
Ne, promiň. Ta Amy se stala nějakou tvou oblíbenou postavou, či co, jelikož si ji pamatuju i z jiných tvých povídek.
Ale ok. :-D K Emily... to mi taky něco říká, myslím, že si o ní psala, ale nejsem si moc jistá. No nic, uvidíme. xP

2 Pisatelka Pisatelka | Web | 10. prosince 2013 v 15:53 | Reagovat

Krásná těším se na pokraování

3 Ami Ami | E-mail | Web | 10. prosince 2013 v 17:14 | Reagovat

Páni, je to sice kratší, ale je to úžasný! Těším se na pokaračování :-)

4 Camilla Camilla | Web | 10. prosince 2013 v 17:18 | Reagovat

Hezky napsané. :) Jsem zvědava, co se z toho vyklube :)

5 Abigail Abigail | Web | 10. prosince 2013 v 17:29 | Reagovat

Pěkné =) Začíná to teda zajímavě... Jsem zvědavá co se z téhle kapitolky vyklube, těším se na další =)

6 Ella Monurová Ella Monurová | Web | 10. prosince 2013 v 19:31 | Reagovat

Krása:3
.Těším se na další:)

7 Susane S. Susane S. | Web | 10. prosince 2013 v 19:49 | Reagovat

Moc kráské :( ale úžasný ! :)

8 Lucienne Lucienne | E-mail | Web | 10. prosince 2013 v 22:30 | Reagovat

Moc se mi líbí umístění první kapitoly... myslím tím místo, kde se to odehrává. Řekla bych, že je to skvělé na úvod a k rozvinutí dalšího příběhu. Takže už jenom tímhle faktem jsi mě moc zaujala. :D Vážně se těším na další kapitolku... škoda, že tahle byla tak krátká :(

9 Domčulá Domčulá | Web | 10. prosince 2013 v 22:31 | Reagovat

paráda :) píšeš velmi super poviedky :)

10 Angelique Angelique | Web | 11. prosince 2013 v 8:19 | Reagovat

má to úžasný děj, moc se ti to povedlo :) těším se na pokračování

11 Wendyss Wendyss | E-mail | Web | 11. prosince 2013 v 14:37 | Reagovat

WOW! :-) To je vážně super, budu to číst :)

12 Lussy Lussy | Web | 11. prosince 2013 v 15:23 | Reagovat

Další povídka? Pani nesihám :D

13 Saruu. Saruu. | E-mail | Web | 17. prosince 2013 v 15:22 | Reagovat

Vypadá to vážně úžasně, Amy je mi sympatická... ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama