Já a Mistr 40. kapitola

2. ledna 2014 v 5:00 | Clara Black |  Já a Mistr
No, myslím si, že už jste na další kapitolku čekali celkem dlouho... Tak jsem se rozhodla ji konečně napsat, když už jsem na Silvestra s velkým S neměla nic na práci. Lépe řečeno - krom popíjení (ledového čaje s jahodou a kiwi, Clarushka nepije) flákání se u noťasu a sledování mého oblíbeného seriálu. Také jsem domýšlela Hranici a přemýšlela nad tím, že mám takové to de-něco, kdo četl Všechno je definitivní od Kinga, tak asi ví, protože tam je jedna povídka, která se tímhle vlastně zabývá... je to takové to francouzské slovo a já si ho zrovna nemůžu vybavit, no :D
Ale zpět k JaM. Přišla jsem na to, že má Stephen zkrátka takovou výsadu - na konci odstavce má památnou větu, na kterou nelze nic moc říct - je to taková jeho druhá perlička. Kdopak ví, jaká je ta první perlička? No ano, ''Léta praxe.''
Vzpomínáte? :)


Clara vešla vchodovými dveřmi do domu. Když nad tím tak přemýšlela, tak ten dům vlastně ani nevypadal jako dům, kde bydlela skupinka vrahů. Byl to normální postarší dům, který byste zanechali bez povšimnutí, kdybyste jeli okolo. Ale stále se nemohla zbavit toho, jakým dojmem na ni ten dům působil, když věděla, co tam bydlí za lidi. Negativita, čistá a nefalšovaná negativita - přesně to cítila kdykoliv prošla dovnitř, nebo když se na ten dům podívala.
Dveře zaskřípaly, jejich zaskřípání Claře připomnělo táhlý křik umírajícího člověka, který se zmítá v křečích vyvolaných tou nejodpornější a nejnesnesitelnější bolestí, kterou dokáží způsobit jen ty nejhorší pasti. Oklepala se zimou a zamířila po schodech nahoru.
''Kde jsi byla?'' ozval se ze shora hlas. Clara sebou trhla a zastavila se.
''Byla jsem... venku.'' Bála se říct pravdu, protože věděla, co by to pro ni mohlo znamenat. Navíc - Ted by jistě neohrozil svou práci, takže by ji raději umlčel, než aby jí domlouval o tom, jak nesmírně důležitá je anonymita. A Jasona by umlčel také, samozřejmě. Při té představě Claře proběhl mráz po zádech.
''Celou noc?'' zeptal se Ted a zvídavě na ni pohlédl. Clara si zoufale povzdychla.
''Můžeme si o tom promluvit někde jinde...?'' Ted přikývl, a oba se odebrali do Tedovy pracovny.

''Takže...?'' Clara se zhluboka nadechla, jako by si potřebovala dodat odvahu, aby to Tedovi řekla. Byla rozhodnutá, že mu lhát nebude, lhaní by všechno mohlo jen zhoršit. Navíc lhát Tedovi bylo jako lhát sám sobě, čímž by si už vůbec nepomohla. A i tak, Ted byl příliš vnímavý, než aby se nechal oklamat. Svou práci dělal celkem dlouho, podle toho, co Clara zjistila - a jak už to bývá, tak nezačínal rovnou zabíjením. Zastával totiž názor, že aby mohl Mistr zabíjet, musí nejdřív umět zločin pochopit, najít ho - a rozložit ho tak, že je jasný i pro ty, kteří mu obvykle nerozumí. Vrah musí být chytrý, vnímavý - musí umět uvažovat rychle, logicky - a vždycky dopředu. Kdyby věda hledala inteligentní jedince k pokusům ohledně lidského mozku, měla by se obrátit na vrahy, to byl jeho názor.
''Byla jsem u Jasona. U toho poldy, co přežil...''
''Cože?!'' Clara okamžitě zvedla hlavu a pohlédla ke dveřím. Ve dveřích stál Seth a v očích mu plál hněv. Zvláštní, že ho ani neslyšela otevírat dveře - asi musela být hodně zamyšlená, že ho neslyšela.
''Sethe-'' Seth přiběhl ke Claře, chytl ji pod krkem a zvedl ji do vzduchu, jako by nic nevážila. Clara se ho zoufale snažila donutit, aby ji pustil, ale Seth ani nepovolil stisk. Bez milosti ji škrtil.
''Sethe!'' křikl Ted na Setha, ale se Sethem to ani nehnulo. Měl svraštěné obočí, v očích mu temně plál vztek a rukama téměř drtil Clařin krk. Clara mu zoufale hleděla do očí a rychle se smiřovala s tím, že opravdu zemře. Nakonec zemře rukou toho, kdo se ji poprvé pokusil zabít.
''Sethe!'' křikl znovu Ted, a Seth se na něj otočil.
''Ta mrcha nás prozradila, copak to nevidíš? Věřili jsme jí a ona nás zradila! Měl jsem ji zabít hned, při zkoušce, byl by klid-'' Ted se zvedl z vozíčku a na staré tváři se mu objevil zlostný výraz.
Seth Claru pustil a ona dopadla na zem, stejně jako bezvládná hadrová panenka. Na krku měla rudý otisk po Sethových rukách, jako nesmazatelný důkaz toho, že se ji podruhé pokusil zabít.


''Claro...?'' Clara pomaličku otevřela oči a zamžourala na tvář člověka, který se nad ní skláněl. Vyděsila se.
''Ne, Claro, klid - nejsem Seth.'' Ten hlas jí byl více, než povědomý, ale stále byla k smrti vyděšená. Pomalu se posadila a vyděšeně pohlédla na toho, kdo u ní seděl.
''Steph-'' začala, ale rozkašlala se.
''Pomalu, ano? Pomalu.'' řekl Stephen klidným hlasem, aby Claru uklidnil. Neuměl si sice představit to, jak se asi cítí, ale podle té hrůzy v jejích očích by měl být více, než opatrný a klidný. Navíc Setha znal už od dětství, konec konců, je to jeho bratr - takže moc dobře věděl, jaký dokáže být, když se neovládá. Od té doby, co se Seth vrátil z léčebny to s ním bylo lepší, než dříve, ale prášky si stejně nebral. To vysvětlovalo jeho nevyrovnanost a neovladatelný vztek, který - jak se zdálo - zapříčinil i to, že Claru málem uškrtil.
''Já, já... nechtěla jsem-'' Stephen Claru beze slova objal.
''Pššššt, já vím.'' pošeptal jí a Clara se mu rozplakala v náručí.
''Já nechtěla nic prozradit, nic jsem neprozradila, ale on-'' začala Clara, stále v Stephenově objetí. V očích měla slzy a hlas se jí třásl. Byla rozrušená, vyděšená - a měla pocit, jako by ztratila to nejcennější - důvěru.
''Já vím, Claro. Já vím...'' Clara se od Stephena odtáhla a se slzami v očích mu pohlédla do očí. Stephen se na ni mírně pousmál, bylo to jako znamení porozumění a důvěry - ale Clara se stále nemohla zbavit toho odporného pocitu, který ji zevnitř sžíral. Zklamala je. Zradila je. I kdyby jí věřili ostatní, tak pravděpodobně zemře - takhle to v podsvětí už chodí.
''Takže mi věříš?'' zeptala se Clara, jako by se musela ještě ujistit, že jí Stephen věří, že nechtěla nic prozradit. Myslela si, že už dokázala, že je důvěryhodná, ale důvěra se dá ztratit stejně jednoduše, jako člověk může uklouznout - v jednu chvíli vám lidé důvěřují a v druhé chvíli vás hledají proto, aby vám mohli zakroutit krkem stejně, jako to málem udělal Seth Claře.
''Nejenom, že ti věřím. Vím, že mluvíš pravdu, Claro.'' odpověděl Stephen a odvrátil pohled. Na tváři se mu objevil bolestivý výraz a v očích se mu zaleskly výčitky svědomí.
''Stalo se něco?'' zeptala se Clara, a v nitru cítila, jak jí projela vlna znepokojení. Stephen se na ni otočil, vzal její tvář do dlaní a hleděl jí přímo do očí.
''Jsem polda.''



/Dnes taková kratší kapitolka. Víte, já se snažím si Já a Mistr užít, dokud ho ještě píšu - ale ten zkracující se počet kapitol a znaků, zbývajících do osudného konce téhle povídky, mě ničí... Už teď jsem smutná, když myslím na to, že Já a Mistr jednou skončí... Ale dost chmurů! Máme před sebou ještě minimálně deset kapitol, tak si to pořádně ještě užijme! :) Snad se vám kapitolka líbila ;)/
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Pisatelka Pisatelka | Web | 2. ledna 2014 v 8:17 | Reagovat

Tahlekapitola byla opravdu úžasná strašně dobře se mi to četlo :)

2 Ami Ami | E-mail | Web | 2. ledna 2014 v 8:52 | Reagovat

OMG!!! Ten konec! Málem jsi mě rozbrečela, ale jen málem!! A co ten magorek Seth. Já bych ho zabila! :D
Prostě megahustá, kratší kapitola :-) Škoda, že už to brzy skončí...Ale pořád tu máme ještě pár kapitol a další povídky! :-D

3 Sillia Sillia | 2. ledna 2014 v 11:08 | Reagovat

Hej, tak to je prostě... moc? Hustý nebo smutný? Vážně nevím, co si o tom myslet, jestli je to dobře nebo špatně. Mám na mysli ten konec, ale radost mi dělá, že klidný je Ted, že kdyby tam nebyl Seth, měla by šanci všechno vysvětlit a možná, by to i bylo v pohodě, sice by si dával větší pozor, ale pořád by nejspíš žila jako doteď. Seth, ten mi teď celkem naštvat, takhle to pokazit mojí oblíbený postavě (on je až na druhém místě), to se mi nelíbí, zvlášť to, že je ho to staví proti ní a já vždycky doufala, že budou mít trochu důvěrnější vztah, tedy přátelství nebo třeba ještě víc a tohle je... No já prostě nevím, co si o tom myslet, ale máme před sebou ještě minimálně 10 kapitolek, takže uvidíme, jak to dopadne, i když zrovna u této povídky žádný happy end nečekam.

4 Elizabeth Fallen Elizabeth Fallen | Web | 2. ledna 2014 v 13:41 | Reagovat

Úžasná kapitola! Už sa neviem dočkať ďalšej... :D

5 Calla Calla | 2. ledna 2014 v 15:00 | Reagovat

Proč mi tohle děláš!!!!!??? Co to bylo??? Ten konec! Já jsem polda? COŽE??!!!! A Seth.. No sice ji málem zabil, ale i tak ho pořád miluju :333 :DDD

6 Calla Calla | 2. ledna 2014 v 15:03 | Reagovat

Jo a... Vzpomínám na tu větu: Léta praxe. :DD Claro.. Musím říct, že jsi asi nejlepší spisovatelka, kterou jsem na internetu mohla najít! :) :DD

7 Milča Milča | Web | 2. ledna 2014 v 17:09 | Reagovat

Můj názor víš! :D *Vyděračův úsměv*
Seth je prostě magor, ale TVŮJ magor sestřičko! :DDDDD
*KILL SETH, MAYBE...:DDDDDD*
Já nic, já muzikant! :DDDD
Mimo to, mohla by sis chvántnout s tou 42. kapitolou, můj mail zeje prázdnotou!!! :DDDDDDDDDDDDDDDDDDDD
No nic, jdu tě zase otravovat na fb ;) :* :DDDDDD.
Tvá nejmilejší (škrtněte, nejotravnější) a jediná (myslím :DDDD) sestřička Milča! :DDDDD

8 Clara Black Clara Black | Web | 2. ledna 2014 v 17:13 | Reagovat

[7]: Tys to zase zabila, sestřičko! :-D A ano, Seth je magor, ale je MŮJ! :-D A Setha se nikdo nedotkne, krom mě a Jonathanovi pěsti xD Ti dva se brzo porvou, asi už v 42. kapitole! :D A pokusím se chvátnout, ale zatím si budeš muset vystačit s tím, co máš :-D

9 Milča Milča | Web | 2. ledna 2014 v 17:31 | Reagovat

[8]: Ano, já vím, já vím! :-D
Samozřejmě, že TVŮJ, MŮJ je zase Stephen! :DDDDDD
Vsadíš se? :-P
Asi si půjdu koupit kýbl do krámu...:DDDDDDDDDDDDD.
Jupí, tak piš, piš!:D
A jdu zase na fb, zrovna jsi mi něco napsala! :D

10 Clara Black Clara Black | Web | 2. ledna 2014 v 17:33 | Reagovat

[9]: Hele, jsem zvědavá, co budeš dělat, až Stephen zmizí :-D *ďábelsky se směje a mne si ruce jako moucha* :D :D :D :D

11 Aurélie Aurélie | Web | 2. ledna 2014 v 20:21 | Reagovat

ten konec si vymyslela úžasně :) hezká kapitola :)

12 Sillia Sillia | 2. ledna 2014 v 22:21 | Reagovat

[10]: NO ten snad nezmizí, to nám nemůžeš udělat, není sice mojí oblíbenou postavou, ale neodmyslitelně sem patří, je se Sethem něco jako voda a oheň, světlo a tma, zem a vzduch, Jedi a Sith... A hádej kdo je co, ale já vždycky byla zla.. a vražd a mučení obecně xD

13 Milča Milča | Web | 3. ledna 2014 v 7:50 | Reagovat

[10]: Opovaž se mu něco udělat nebo spáchám atentát na Setha a věř tomu, že buď natáhne ráfy on nebo já! :DDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDD :-D :-D :-D
A zadruhé...slíbilas mi, že Stephenovi nic neuděláš, vždyť bude ty víš co! :DDDD

14 Eliza Eliza | 3. ledna 2014 v 15:28 | Reagovat

Nasranej Seth, dobrej Seth, to bylo první co mě napadlo xDD
Jak tak koukám na komentáře, zřejmě si budu muset uplatňovat nárok na Sethíka Prdíka důrazněji xDD
Každopádně, supr kapitolka, jak jinak a šupem další :D

15 Clara Black Clara Black | Web | 3. ledna 2014 v 21:35 | Reagovat

[13]: Plány se mění, sestřičko! :D A vzhledem k tomu, že mi začínáš hrát na nervy tím, že bereš Sethovo posvátné jméno nadarmo, tak mám cukání fakt Stephena alespoň přidusit :-D

16 Milča Milča | Web | 3. ledna 2014 v 21:37 | Reagovat

[15]: Hele, to bylo jen na upoutání pozornosti! :DDDD :P
A plány se nemění! :DDDDDD
A jo přidusit ho můžeš, pomůžu ti :D 3:). Ale až ty víš kdy! :D

17 ellnesin-blog ellnesin-blog | Web | 9. března 2014 v 11:41 | Reagovat

Asi začínám mĕnit názor na Stephena. A ten konec - skvĕlá perlička! Jdu na další!

18 Violett Violett | Web | 19. března 2014 v 19:29 | Reagovat

Mám chut Setha zabít, ale ta poslední věta se ti moc povedla :) Jdu dál pokračovat ve čtení :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama