Já a Mistr 41. kapitola

5. ledna 2014 v 2:24 | Clara Black |  Já a Mistr
Pamatujete si na Dalea (nebo taky Běžce)? Na krátkou chvíli se objevil v 27. kapitole 1/2 - a to s Jonathanem. Jen doufám, že z toho nebudete příliš zmatení :)


''To jsem ráda.'' pronesla Clara s úsměvem, rozvalila se na posteli a přikryla se dekou. Stephen u ní seděl a pozoroval ji, jak se jí na tváři rozlívá spokojenost.
''No, tak já půjdu-''
''Nechoď, prosím.'' Znovu si hleděli do očí, což Claře připomnělo jejich první setkání. Nechtěla si připomínat tu hroznou událost s tím výtahem, ale první setkání se Stephenem mělo jisté kouzlo. Takové kouzlo, které nezapomenete, i kdybyste chtěli sebevíc. Protože jakmile se jednou podíváte do těch očí, je jasné, že se podíváte znovu. A je jedno kdy.
''Dobře, zůstanu.'' Stephen si lehl vedle Clary a pohladil ji po vlasech.
''Je mi líto, že to dopadlo takhle...'' začal. Clara se pousmála.
''Nemusí ti to být líto, Stephene. Není to tvoje vina. A navíc... možná se teď něco změní.'' Stephen pohlédl na bělostný strop místnosti a přemýšlel nad Clařinými slovy.


''Elizo!'' křičel za běhu rozladěně James, hledajíc Elizu. Kde ta holka sakra je, když od ní něco potřebuju?! pomyslel si rozčileně. Možná to jen přeháním, ale stejně bude lepší ji najít. Lepší mít jistotu, než potom odklízet nechtěné mrtvoly. dodal si v duchu.
Dál běžel chodbou, míjel zavřené dveře a vyřvával její jméno. Řítil se vpřed, jako neřízená střela, jistý si svým cílem, plný odhodlání stejně jako šelma běžící za svou budoucí kořistí.
''Elizo, kruci!''
''Jamesi?'' ozval se tichý hlas, zpoza dveří, které právě James minul. Dveře se s tichoučkým zaskřípáním otevřely.
''Jamesi?'' James se za ohlédl, ale nezastavil. V očích měl zběsilé rozladění, krev mu stoupala do obličeje jako když oheň postupně spaluje les. Tedův výraz okamžitě ztvrdl. James se opět otočil dopředu a výrazně zrychlil. Nohy ho brněly, svaly se mu napínaly, a on neustále zrychloval. Vzpomněl si na Běžce, když se řítil po schodech jako by běžel o život. Vtipné na tom bylo, že on o život běžel.
''Elizo!''


''Mluv!'' křikla Eliza rozzuřeně a udeřila svého vězně trubkou do zad. Tlumeně to zadunělo, když ho udeřilo a muž zatnul zuby, aby se na ni opět nepokusil vrhnout.
''Řekla jsem mluv!'' zakřičela Eliza muži do ucha a vrazila mu facku.
''Koukej to vyklopit, nebo ti budu trhat nehty. Hezky jeden po druhým... všech dvacet... dokud nezačneš křičet bolestí...'' šeptala mu Eliza do ucha. Když zahlédla, jak sebou mírně škubl, rošťácky se ušklíbla. Bavilo jí vydírat lidi, hlavně když potom mohla splnit to, co jim napovídala - to byla doslova její vášeň. Ta sladká hudba pro uši, když lidé křičí pod náporem bolesti a hrůzy z toho, co bude následovat, to byla opravdová nádhera. A ona si tu nádheru hodlala pořádně užít.
''Tak ty nebudeš mluvit, jo? Tak to si zajdu pro kleště-''
Do místnosti vrthl James. Bez váhání kopl do hlavy nebohého mučedníka, kterému se právě Eliza chystala vytrhat nehty, chytl Elizu za ruku a znovu se dal do běhu.
''Co to sakra-'' James se na Elizu ani nepodíval.
''Není čas na vysvětlování, Elizo.'' Eliza semkla rty a dál už nereptala, ani se na nic neptala. Doběhli zpět ke knihovně, James ji pustil a otevřel jí dveře. Když vešla dovnitř, pohlédl na ni lehce zuboženým pohledem, pokývl a dveře zavřel.
''We-Wendy. Wendy... Wendy-'' Eliza sebou nepatrně trhla, když zaslechla to jméno. Pamatovala si ji až moc dobře. Vlastně to bylo až šílené - připadala si, jako by ji znala celé roky, ale znala ji jen ze Sethova vyprávění. Ti dva měli za sebou už dost podivných rozhovorů, ale rozhovory o Wendy byly rozhodně ty nejpodivnější.
''Myško...?'' špitl Seth roztřeseným hlasem a vyplašeně pohlédl na Elizu. Eliza si tiše povzdychla a posadila se vedle něj na pohovku.
''Vrátila se.'' řekla si pro sebe, aniž by se na Setha podívala.

***

Clara se nemohla zbavit nervozity, která ji ovládla ihned poté, co opustila Dahmerovic dům. Byla opravdu rozladěná, možná až ustrašená - a rozhodně nechtěla vědět, co se stane, až ostatní zjistí, že zmizela. Nechtěla utéct, tedy - v jejím případě tajně se odplížit a co nejrychleji odejít, ale okolnosti ji k tomu donutily. Možná se vrátí, až se situace uklidní, (až se Seth uklidní, až ten parchant vychladne) ale teď musela pryč. Musela, nic jiného jí nezbývalo. Už jí život tam nepřipadal jako přijatelný, už ne. Ne poté, co se ji Seth pokusil zabít.
Zoufale se snažila co nejrychleji zmizet co nejdál od toho proklatého domu. Míjela lidi, kteří se ještě potulovali po ulicích a snažila se jim nehledět do tváří. Sama měla kapuci, a vlasy měla stažené do drdolu a skryté pod kapucí. Kapuci měla staženou co nejvíce do tváře a snažila se nekulhat. Ale copak to šlo? S jednou nohou? Ne, samozřejmě, že ne.
''Claro?'' Clara sebou trhla. Ten hlas jí byl povědomý, ale... nedokázala si ho s nikým spojit. Ihned ji napadl Jason, ale ten byl určitě ještě na stanici a vyřizoval papíry. Fízlové mají pořád hodně papírů, pořád. Ale-
''Dale...?'' špitla tázavě Clara, a pomalu se otočila.
''Copak tu pohledáváš, princezničko?'' řekl Dale, strčil si do pusy cigaretu a zapálil si. Clara vydechla úlevou.
''Odešla jsem.'' Dale se ušklíbl, vzal Claru za ruku a uklonil se.
''Bude mi potěšením tě uvítat zpět doma, princezničko.'' S těmito slovy se oba dali do chůze. Dale vyfoukl trochu kouře a nabídl Claře cigaretu. Clara jen zavrtěla hlavou, čímž Dalea celkem pobavila.
''Nezměnila ses.'' zamumlal, když si uklízel zapalovač do kapsy. Clara se nenápadně zakřenila a drkla ho loktem do ramene.
''Ale ty ses změnil. Koukám, že jsi se přeci jenom tomu kroužku v nose neubránil.'' Dale se šibalsky ušklíbl a chraplavě se zasmál.
''To víš. Kroužků není nikdy dost.'' Při těchto slovech se mu za záře pouličního osvětlení zalesklo pět kroužků v obočí. Clara se neubránila úsměvu a zavrtěla hlavou. Někteří lidé se prostě nezmění, pomyslela si spokojeně. Alespoň nebudu muset být sama, dodala si v duchu a pohlédla na Dalea.
''Pořád běháš?'' Dale se znovu zasmál. Hlas měl opravdu chraplavý a při tom, jak se smál, bylo slyšet řinčení drobného řetízku, který měl na bundě.
''Proč by mi asi jinak říkali Běžec, Claro?'' Pravda, hloupá to otázka, pomyslela si Clara pobaveně.
''Jistě, Běžče.'' odpověděla s úsměvem.
''Tak, a jsme tady. Pamatuješ si to tu ještě?'' Clara přikývla a otevřela vstupní dveře do starého, téměř rozpadlého domu - nebyl ani tak rozpadlý a zničený, jako spíš strašidelný. Byl to obyčejný a starý dům, který jeho majitelé opustili z nějakého důvodu - a město o něj nejevilo zájem. Kdo o něj ale zájem jevil byla Daleova parta. Bydleli tam už asi tři roky a vedlo se jim tam celkem dobře. Tedy, až na pár nehod s vodou, když dlouho pršelo - protože taková stará střecha přeci jenom nevydrží všechno.
''Hele koho nám sem vítr přivál!'' zašvitořil spokojeně Dale.
''Ah, Clarinka!'' vykřikl radostně jeden mladík, který původně ležel na zádech a fascinovaně sledoval to, jak mu ze stropu kape na nos voda.
''Clara!'' zajásal další.
''Ráda vás zase vidím, lidi.'' pronesla Clara a posadila se na zem. Najednou si připadala jako doma, mezi svými. A jako by byla v bezpečí. Ano, byla si jistá, že kdyby sem Seth přišel (rozhodnutý, že ji prostě zabije) tak by neměla šanci, ale připadala si opravdu jako doma. Na druhou stranu si ale také připadala jako hlavní atrakce dne, protože se kolem ní všichni okamžitě shromáždili, když se posadila.
''Kde jsi byla? Stýskalo se nám!'' zakňoural ten, který ji zpozoroval jako první. Jmenoval se Jack, ale nikdo mu neřekl nijak jinak, než Smo. Clara si sice nemohla vybavit, jak k té přezdívce přišel, ale příliš se nad tím nepozastavovala. Vlastně - všichni měli přezdívku - což ji vlastně celkem zarazilo, protože když se jí Jonathan představil jako Kornie, tak ho nepoznala. Proč-
''To je na dlouho, Smo.'' Smo přikývl a zatahal ji za rukáv.
''Tak povídej, tady čas plyne pooooooooooomalu. To ale víš...'' Slovo pomalu záměrně protáhl, jako by se jí snažil připomenout to, jak vlastně dříve žila. Byl to sice pouze necelý rok a jí bylo pouhých šestnáct let, ale stále si to živě vybavovala. Ta doba byla totiž snad tou nejlepší dobou v jejím životě. Kašlala na všechno a na všechny, rodiče o ní nevěděli ani popel - zkusila snad všechno, co Jonathan sehnal - a dokonce se nechala potetovat.
''Fajn.'' řekla Clara a po očku koukla na Dalea. Kývl na ni.
''No... bylo to tak, že jsem se zapletla s jedním zmetkem.'' začala Clara a snažila se ignorovat ty pobavené výrazy, které kolem ní ostatní měli.
''Byl to vrah. Sériový vrah, který vraždil spolu se svým bratrem, otcem a ještě několika dalšími lidmi. Vybrali si mě, aby mě podrobili úchylné zkoušce, kde jsem buď měla přežít a přidat se k nim, nebo jednoduše umřít.'' Smo se zatvářil udiveně a z pusy mu vypadla nezapálená cigareta. Rychle ji sebral a rozhlédl se po ostatních.
''Nemáte voheň?'' zeptal se. Dale mu hodil zapalovač.
''Přežila jsem.'' řekla vítězně Clara a rozhlédla se po svých posluchačích.
''Ale...'' začala ale ihned se odmlčela, a vytáhla si nohavici, čímž odhalila svojí protézu místo nohy. ''Přišla jsem o nohu.'' dodala. Ozvalo se pár podivných zvuků, zvuky fascinace, zvuky znechucení - a jediný Smo byl zticha a fascinovaně hleděl na Clařinu protézu.
''Vzali mě k sobě, zaučili a nějakou dobu jsem byla s nimi. Teď jsem od nich odešla. Záměrně vám neříkám všechno, protože tu přeci nechceme mít nablito, že Dalee?'' Dale mlčky přikývl a Smo se tiše zasmál.
''Hele, kluci...''
''Hmm?'' zamumlal Smo.
''Je fajn být zase doma.'' špitla Clara a lehla si na studenou, vlhkou zem vedle Smoa. Domov, sladký domov.


James neklidně přecházel po Tedově pracovně a snažil se urovnat si myšlenky v hlavě. No jistě! Teď je ta správná doba, pomyslel si a rychle vyběhl z Tedovy pracovny. Zamířil po schodech nahoru a zaklepal na Clařiny dveře.
''Claro? Můžu dál?'' Nic, žádná odezva - ticho.
''Claro?'' Když se stále nic neozývalo, tak James opatrně otevřel dveře a potichu vklouzl do pokoje. Nemohl vědět, jestli třeba Clara jen nespí - ale nespala. Postel byla prázdná, u stolu nikdo nebyl - na parapetu nikdo neseděl - a ani za dveřmi se nikdo neskrýval. James pozvedl obočí. Určitě by teď nešla ven, když po ní Seth takhle vyjel, tak kde je? pomyslel si udiveně a otevřel skříň. Prázdná.
''Claro!'' zakřičel a vyběhl z jejího pokoje.

 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Milča Milča | Web | 5. ledna 2014 v 6:20 | Reagovat

Ha! :D
Seth je oslabený, čas na můj světaznalý kýbl a studenou vodu... :-D.
Máš jediné štěstí, že jsem se včera vyřádila na fb a nebudu mu nadávat (i když tu větu tam prostě někam použij!!!! :DDDDDDDDD).
Co se týče kapitolky, můj názor na ti jsi dostala a hned jsem páčila další informace (co od takového andílka jako jsem já chceš? 3:D)
a doufám, že dneska budeš psát 43. , páč jinak tě k tomu dokopu! :DDDDDD
Mimo to, asi jsem ti napsala moc brzo, viď? :P

2 Pisatelka Pisatelka | Web | 5. ledna 2014 v 9:01 | Reagovat

Zase úžasné,jak ty to děláš?Těším se na další kapitolu!

3 Ami Ami | E-mail | Web | 5. ledna 2014 v 9:40 | Reagovat

Božííí!
Nejradši bych Sethovi námlátila hubu! :-D A Eliza byla taky dobrá! Mučeníčko :D Muhaha!!! Těším se na další díl, takže doufám, že bude brzo!
Taky by mě zajímalo, jak to děláš? Prozraď nám svý tajemství, prosím!

4 Clara Black Clara Black | Web | 5. ledna 2014 v 10:31 | Reagovat

[3]: Nevím co konkrétně myslíš tou větou ''Jak to děláš?'', tak netuším co odpovědět... :-D

5 Ami Ami | E-mail | Web | 5. ledna 2014 v 10:33 | Reagovat

[4]: Jak to děláš, že tak dobře píšeš?! :D

6 Clara Black Clara Black | Web | 5. ledna 2014 v 11:07 | Reagovat

[5]: Nevím jestli píšu dobře, ale dělám to tak, že píšu, nepřemýšlím nad tím :D A dívám se kolem sebe, protože jsou podle mě  všude kolem nás příběhy, jen je někdo musí napsat... :) A vůbec! :D Však píšeš úžasně, tak proč se mě ptáš? :-D

7 Ami Ami | E-mail | Web | 5. ledna 2014 v 12:11 | Reagovat

[6]: Já a psát úžasně?! Tak to asi těžko :-D Ale díky :-)

8 Clara Black Clara Black | Web | 5. ledna 2014 v 12:33 | Reagovat

[7]: Prosím tě, prosím tě... :D Píšeš úžasně, fakt :)

9 Scriptie*13* Scriptie*13* | Web | 5. ledna 2014 v 13:21 | Reagovat

No, tak trochu zmatená určitě jsem. Ale to nevadí, protože je to napsaný naprosto skvěle! Myslím to smrtelně vážně. Byla krásně dlouhá a já se sice sem tam trochu ztratila, ale co. Moc se těším na další!

10 Luss ^^ Luss ^^ | Web | 5. ledna 2014 v 15:52 | Reagovat

Zase skvělá kapča! Těším se na pokračko.Jinak můžu se zepta y jsi me vyřadila s AFFS? Protože můj blog vůbec neobihaš a u jiných jsem si všimla že ano. Mohla by jsi mi prosím písnout na blog jestli teda jsme nebo nejsme AFFS? Diky.

11 Sillia Sillia | 6. ledna 2014 v 19:47 | Reagovat

NO zajímavá kapitolka, ale upřímně doufám, že se Clara přidá zpátky k Sethovi, Elize, Tedovi, prostě tam, kam podle mě prostě a jednoduše patří, už jenom z názvu Já a Mistr mám ten dojem, že je o ona a Mistr a abych řekla pravdu, chybí mi tu ty morbidnosti, sice to naháníš jinými povídkami, ale tady já to mnohem radši, neříkám, že by to nebylo zajímavé, pořád mě nahryzává touha vědět, co se stane, jak to bude pokračovat, s kým a kde nakonec zůstane, ale ten šmrnc mi tam prostě chybí, ona je sériový vrah a podle mě by jím taky měla zůstat, po čase začít být jak upír a mít tu touhu po krvi a znetvořených tělech, které jsou výplodem její fantazie.

Kdybych měla tu možnost, tak Setha zkopu do kuličky, že se rok nebude moci vrátit do normální přirozené pozice. a hlavu bych mu vyřvala, že se právě pokusil zabít tu nejlepší holku, jako kdy mohl potkat a on jí prostě a jednoduše chtěl zabít a to vlastně kvůli jednomu blbýmu omylu, za kterej ona stejně nemůže. Clara je moje nejoblíbenější postava, Seth druhá a dlouho za nima nikdo, ale Seth se pomalu začíná propadat k nim. Ale zatím ještě uvidim, jak se to vyvrbí. Ale přestože to teď není morbidní, už se těším na díly, kdy zase bude.

12 ellnesin-blog ellnesin-blog | Web | 9. března 2014 v 11:49 | Reagovat

Seth je takovej parchant! Jsem ráda, že je Clara konečnĕ po dlouhé dobĕ šťastná... A koukám, že se nebezpečnĕ blížíme ke konci.

13 Violett Violett | Web | 19. března 2014 v 19:34 | Reagovat

Muhahah :D Mám taková pocit, že bude průšvih, ale třeba ne :)
Moc zajímavé a doslova mi došla řeč :) A jak to tak vidím... blížím se až moc ke konci, až mě to děsí :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama