Deník jedné Černé příšerky (1.3./14)

1. března 2014 v 10:20 | Clara Black |  Něco jako deník




Dnes nedepresivní zápis, sláva!
Ráno bylo příšerné, nesnáším, když mě někdo budí před devátou hodinou, ale dobrá, máma má jet za babičkou a tetou, tak to beru. Neochotně jsem vstala, připadala jsem si zase jako zombie - a jako každý den se raději vyhýbám pohledům na zrcadlo. Nakonec jsem strávila rekordní čas v obýváku s rodiči, a ti aniž bychom se pohádali - to je vážně něco.
S tátou jsem prohodila tři věty, když jsme rozespalí tak spolu můžeme mluvit, páni. Bože. Už se mi zase chce brečet, když nad tím tak přemýšlím. Cokoliv, co se týká táty je pro mě zakázané téma. Proč se mi to pořád promítá? Proč? Nikdy nezapomenu na ten návrat z psychiatrie...

''Až přijedeme, chci taťku obejmout a znovu mu říct, že ho mám ráda.'' prohodila jsem v autě, když jsme jeli z Liberce. Máma můj plán schválila, když jsme se rozloučili s Radkem a babičkou, když nás odvezli domů, tak jsme šli předním vchodem, zazvonily jsme, protože k přednímu vchodu je jen jeden klíč, a ten je zevnitř domu a otevřel táta. Šla jsem si odložit věci, připravená dokončit svůj plán - ale on mě jen pozdravil a odešel. Žádné vítej zpátky, chyběla jsi mi. Žádné konečně jsi doma. Nic...

Jsem příšerná, když to se mnou vždycky tak zacloumá. Ale víte co? Rozhodla jsem se, že už to v sobě nechci nosit. Chci to někomu říct, ale není komu. Nikdo nechce poslouchat můj roztřesený hlas, pleskání slz o stůl a příběh o psychiatrii. To je důvod, proč se dnes chci dát do přepisování zápisů z provizorního deníku, který jsem si na psychiatrii vedla. Možná to nikdo číst nebude - ani by mě to nepřekvapilo, ale možná mi pomůže alespoň fakt, že si to někdo přečíst mohl. Protože není nic horšího, než se v noci budit z příšerné noční můry o psychiatrii a vzpomínat na to, co se dělo.

Jinak si na mě stěžovala babička, že mě celý týden zase neviděla - a proč by taky ano, když se před ní skrývám? Nechce se mi bavit s někým, kdo mě obvykle s oblibou ponižoval na autobusové zastávce, rýpal do mě a já nevím co - a navíc má věčně otevřené dveře, to mě znervozňuje. Hlavně když tam má návštěvu. Nechci vidět nějaké lidi, kteří mě teď berou jako psychopata. Ale přišla za mnou máma s tím, že si babička stěžovala a že mi prý něco koupila a chudinka ani neměla možnost mi to dát. Blbost, mohla to dát na schody stejně, jako to dělává s novinami, letáky a tím, co peče. Ale dobrá, koupila mi náušnice. Jsou hezké, ale... pro šeredu jako já jsou až moc hezké. Dřív jsem náušnice nosila, ale později mi došlo, že oškliví lidé by neměli nosit tak hezké věci. Anebo ne lidé co jsou oškliví jako já. Proto si ty náušnice uklidím k těm ostatním, co nenosím, bohužel. Ještě mi zbývá si je jednou vzít a jít se s nimi ukázat babičce, poděkovat jí a na oko se omluvit. Ale nechce se mi tam...

Taky bych dneska chtěla dál psát Krysáka. Včera jsem sepsala první část, pozměnila děj, přepsala to, co už jsem měla do SethFormy, haha, ICH forma pro Setha a dnes jsem vám ho zveřejnila. Doufám, že se bude alespoň trošku líbit, protože bych ho chtěla brzy dopsat - ne jako Příběh Jamese Odella a Lhářku nebo Nikdo - myslím tím opravdu co nejdříve. A až máma odjede (a vrátí se až večer) tak mě čeká obyčejné flákání, možná hraní Aionu... a pravděpodobně tiché smutnění, protože na mě zase leze deprese. Cítím to v kostech.

A tak už to vypadá, že v pondělí budu mít rudý pramínek ve vlasech. Až se máma vrátí z Moravy, tak nás obě zabije, já už to vidím. Schytám to nejen já, ale i babička, protože to byl její nápad. Taky máte babičku, co vás navádí, abyste si tajně obarvili pramen vlasů na jasně rudou barvu? :D Zbytek dne trávím u Aionu, momentálně s pořádnou porcí horké čokolády a jistou dávkou naivity ohledně toho, že si někdo přečte také Krysáka, nejen deníček... a jsem opravdu naivní, že?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Hermi Hermi | 1. března 2014 v 10:29 | Reagovat

Výborně! Krysáka dopiš! A nesmutni... dostala jsi přece náušnice. Máš mít radost...

2 Lillen A. Blake Lillen A. Blake | Web | 1. března 2014 v 13:44 | Reagovat

Nechtěj mě naštvat s tím, že tak šerední lidé by neměli nosit tak hezké věci! Kolikrát se krása člověka vyloupne právě v těch šatech a věcech :-)
Tvůj vzhled je jen slupka, co je důležité je uvnitř. Proto dávej na pocity - jestli se ti náušnice líbí, nos je. Pokud ne, tak je nenos.

Je mi líto tvého vztahu s otcem. Začínám to chápat až teď (já otce už nemám, takže pro mě byl vždycky problém pochopit komplikovanost vztahu otec-dcera). :-)
Hezký den :-)

3 Rexxanna Rexxanna | E-mail | Web | 1. března 2014 v 15:07 | Reagovat

Souhlas s Lillen... Pokud se ti náušničky líbí tak je nos... ;-) A Navíc Nikdo není šeredný ;-) Jinak červený pramen vlasů? Zní to pěkně... Nejspíše zase půjdu ke kadeřnici... :D Jinak je mi líto tvého vztahu s otcem...

Jinak užívej si zbytek dne Sladkokukuřičný medíšku :) ;-)

4 MIRA MIRA | 1. března 2014 v 16:52 | Reagovat

Tiež súhlasím s nejakým farebným pramienkom. Treba sa vyšantiť, kým sa dá a dá sa vyhovoriť na pubertu.:)
Rozmýšľala som nad tvojím otcom. Možno to nie je tak ako to vyzerá. Možno mu je veľmi smutno, že by ťa mohol stratiť, ale nevie ti to povedať. Sama hovoríš, že sa večne hádate. Určite ťa má rád, lenže chlapi sú už takí. Neradi hovoria čo ich trápi. Možno by bolo dobre, keby si mu povedala, že ho máš rada a aj ho vypočula, keď sa rozčuľuje. Držím ti palce vo vzťahu s otcom.;)

5 Berry Lettyen's Berry Lettyen's | Web | 1. března 2014 v 20:00 | Reagovat

To dáš Claruško :-) já to vím :-) a s tím červeným pramenem vlasů :D docela mi to připomíná kousek Legendy, když si tam v prvním díle lidi obarvili jeden pramen vlasů, na znamení revoluce, protože Day ho měl červený taky :-) divný co? :D Ale což, vždyť mě znáš, vždycky kecám o něčem, co se zrovna moc nehodí... a asi bych už měla sklapnout :D

6 Scriptie Scriptie | Web | 1. března 2014 v 21:05 | Reagovat

Juj! Jasně rudý pramínek? Ten jsem dříve měla taky! Akorát se mi už vymyl. :/
No a... neboj, Krysáka si přečtu. Slibuju. Nemusíš být zklamaná, pokud si to moc lidí nepřečte. ;)
Netuším, proč je nechceš nosit, když jsou pěkné. Pokud se ti líbí, není důvod, proč je nenosit. Víš, to, že si myslíš, že jsi šereda, ještě neznamená, že si to myslí i jiní lidé. :)

7 Kate Kate | E-mail | Web | 5. března 2014 v 17:34 | Reagovat

No, jelikož já mám nabarvenou celou hlavu, tak to babička neřeší. :D
Ono je zvláštní, že lidé, co se vrátí z psychiatrie jsou na tom kolikrát ještě hůř, podle toho, co jsem už párkrát četla nebo slyšela...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama