Tisíc podob Mistra 15. kapitola

14. března 2014 v 0:00 | Clara Black |  Tisíc podob Mistra
Po devatenácté kapitole uvidíme, co s TpM bude. Když tak mám v záloze konec o nějakých třicet kapitol dříve, tedy konec v dvacáté kapitole, jsou to taková moje zadní vrátka, kdyby znovu nastala situace jako před tím, když jsem chtěla TpM ukončit...


Před tím se neschováš, část první

Thomas se dál prohraboval složkami, které se týkaly lidí, co někdo nahlásil jako pohřešované. Bylo jich opravdu hodně, ale jeho nejvíc zaujaly složky týkající se jakési Katherine Sageové. Nikdy o žádné takové dívce neslyšel, a to bydlel ve Wickhillu od svého narození a věděl naprosto o všem, co se kde šustlo. Byl to jeho úkol, vědět o každém všechno, ale Katherine Sageová se ve Wickhillu nikdy neukázala.
Otevřel složku a rychle otáčel listy v ní. Našel nevyplněnou pitevní zprávu, kterou tam některý z policistů musel vložit pro případ, že by se našlo její tělo, ale nedávalo to smysl. Žádná fotografie, žádný popis, žádná rodina, žádní svědci.
Rychle očima přelétal popsané řádky v naději, že se mu podaří zjistit víc, ale zaslechl něčí kroky. Přečetl si poslední řádek, zmíněné bydliště a složku zavřel, aby ji mohl uklidit zpátky. Složku Milenne Waverové si rychle schoval za záda a skryl se za jeden z mnoha regálů, aby ho nebylo vidět.
Do archivu vkročil nějaký policista a rozsvítil světla. Thomas si pro sebe tiše zaklel a proplížil se kolem, doufajíc, že půjde policista dál, aby mohl proklouznout ven, aniž by se mu povedlo ho chytit.
''Kdo je tu?'' zeptal se. Thomas zlehka, velice potichu našlapoval, ale než se stihl dostat ke dveřím, prozradil se. Ramenem zavadil o jednu krabici se složkami a ta spadla. Tiše si povzdychl, sesbíral složky, vrátil je do krabice a tu položil zpět na své místo na regálu.
''Co tu sakra chceš?!'' Jason. Znalosti všech ve Wickhillu se hodily, paměť na jména a hlasy také. Thomas nepatrně ucouvl a protočil oči. ''Jasone...''
''Ptal jsem se tě, co tady ksakru chceš.'' Thomas Jasona moc dobře neznal, ne v osobním slova smyslu, spíš jen díky své práci, ale párkrát se s ním setkal. Od Johna a jeho kumpánů navíc věděl, že ho Mistr ušetřil při ''vyklízení stanice'', protože ho Clara z nějakého důvodu nechtěla zabít. Snad bude trochu chápavý a nechá ho odejít, aniž by zavolal... ehm, další chodící potíže.
''Potřeboval jsem se podívat na několik složek,'' opáčil Thomas po pravdě. Nemělo smysl lhát. Alespoň poldové nebudou muset tolik čmuchat, pokud ho budou chtít prověřovat.
Jason pokrčil rameny.
''Na jaký složky?'' zeptal se podrážděně Jason. Thomas zakoulel očima a ukázal složku Milenne Waverové, to Jasona vykolejilo. ''Waverová?'' Thomas jednoduše přikývl. Nechtělo se mu do té záležitosti zatahovat další lidi, bůh ví, kolik toho ten ubožák ví, nechtěl riskovat jeho život tím, že mu řekne něco, o čem by neměl ani tušit.
''Clařina sestra?'' Thomas znovu přikývl. ''Potřeboval jsem si prohlédnout složky pohřešovaných osob ve Wickhillu, stačí? Byl bych vážně moc rád, kdybys mě nechal jít. Tu složku vrátím, až ji pořádně prostuduju...'' Jason otevřel dveře archivu.
''Fajn. Zítra ráno tu už bude, jestli ne, tak se o tom rozhodně někdo dozví, je ti to doufám jasný, že jo? Dělám to jen proto, že jsme na stejný straně. Tak mazej, než přijdou další a někdo tě chytne.'' Thomas se vítězně usmál a odešel.



Potichu jsem se vyplížila ze Sethova pokoje a snažila se nemyslet na to, jak šíleně mě bude nenávidět za to, že jsem ho převezla a zmizela. Bohužel jsem to ale udělat musela, i když bych od něj raději neodcházela, ale... Rozzuřený John, to nebyla nejlepší vyhlídka, kterou mi momentálně život nabízel. A abych byla upřímná, ani jsem o ni příliš nestála.
Vplížila jsem se do svého pokoje a doufala, že Abigail nesleduje kamerový systém, protože by mě jinak určitě viděla. Vlastně... mě dost překvapuje, že ještě nenechal Ted zavést kamery i ve všech pokojích, protože takhle se dá systém dost snadno obejít, ale narušování soukromí asi v popisu práce neměl, řekla bych.
Rychle jsem otevřela skříň, vytáhla z ní černé tílko, jakési tmavé, pomuchlané kalhoty a nějaký svetr. Převlékla jsem se, natáhla jsem si kabát a schovala si vlasy pod kapuci. To poslední, po čem jsem toužila bylo přistižení někde venku.
Opatrně jsem otevřela dveře, vykoukla na chodbu a potichu se vydala dolů, po schodech. Na schodech jsem zaslechla hlasy, a automaticky jsem se otočila k místu, kde jsou dveře do Sethova pokoje. Nikdo tam nebyl, to mě uklidnilo.
Otočila jsem se zpátky a nadskočila jsem. ''Milenne?'' Přede mnou stála moje sestra, vypadala rozespale, ale hleděla na mě se stejně šokovaným výrazem, jako jsem hleděla já na ni. ''Pšt,'' špitla jsem, poplácala ji po rameni a rychle zmizela ke dveřím.
Mohla jsem přísahat, že po včerejším zabíjení těch mužů, co nás se Sethem napadli určitě někdo brzy něco najde, ale zatím bylo v domě ticho. Není divu, bylo příliš brzy.
Když se mi povedlo dostat se ven z domu, vytáhla jsem si Sethův mobil, který jsem si od něj bez zeptání vypůjčila. Rychle jsem zadala číslo Dalea a zavolala mu.
''Kdo vo-''
''To jsem já, Dalee.'' vyhrkla jsem, aniž bych nechala Dalea domluvit. Z druhé strany se ozvalo jakési vydechnutí, které zavánělo jakousi úlevou. Asi se bál, že mu volal někdo jiný. Kdo?
''Co potřebuješ, Clary?'' Clary? Tahle zdrobnělina už nezazněla dobrých několik let, pomyslela jsem si a mimoděk jsem se usmála. ''Potřebuju prášek. Ten prášek, co jsi mi dával před tím. Co nejsilnější dávku.'' Dale se na druhé straně zasmál a já se musela ušklíbnout, protože mi zatím můj plán dokonale vycházel.


''Kde jsi byla, Claro?'' S těmito slovy mě John přivítal zpět v tom podivném vězení, kde mě hlídali Simon a Larry. Simon na mě jen pokývl na pozdrav a dál pil pivo, kterého se nikdy nemohl nabažit. Larry se na mě dokonce usmál a řekl mi: ''Vítej zpět, krásko.'' Bylo mi z toho na zvracení. Potom všem, co se stalo... nenáviděla jsem je.
''Byla jsem na té-'' John mi posunky naznačil, abych zmlkla, tak jsem jen zavřela pusu a posadila se ke stolu, naproti němu. Zřejmě mi něco chtěl říct, protože měl na tváři velice vážný výraz, který značil, že dnes opravdu nemá náladu se někým o něčem dohadovat.
''Vím přesně, kde jsi byla, nemusíš se namáhat mi lhát, Claro.'' Nevydržela jsem mlčet.
''Chtěla jsem ti to na rovinu říct, nezatajovat to, Johne. Nemysli si o mě, že jsem natolik hloupá, abych zatloukala. Víš, někteří z nás už si toho dost zažili a chtěli by žít,'' zamumlala jsem otráveně. John mě chytl za bradu a přitáhl si mě přes stůl k sobě tak blízko, že mi zíral přímo do očí.
Podle jeho reakce jsem usoudila, že ho někdo, nebo něco dost rozzlobilo, takže jsem radši mlčela.
''Nezahrávej si se mnou, ty děvko!'' křikl na mě. ''Teď ti řeknu, co zítra uděláš.''

Po hodině, kdy si na mě John vybíjel vztek a bil mě jsem seděla u sebe a sypala si zlatý prášek do víčka od okurek, které jsem našla v kuchyni. Kousek ode mě v rohu seděl Dan a pozoroval mě. Z jeho očí přilepených na mých zádech mi tělem probíhal mráz. Neměla jsem ráda, když mě takhle někdo pozoroval, ale neměla jsem na výběr.
Vysypala jsem veškerý zlatý prášek do toho víčka a čekala jsem, až Larry se Simonem odejdou. John říkal něco o tom, že mají jít vyzvednout další zásoby, a on sám byl pryč, takže jsme měli být v bytě s Danem sami. John sice Danovi řekl, aby mě hlídal, ale nemělo smysl mu něco takového říkat nebo přikazovat. Jestli někdo Johna nenáviděl, byl to Dan. Okradl ho o ruku a vlastně i o život - měl naprosté právo Johna nenávidět.
Když jsem zaslechla bouchnutí dveří, zvuk klíče otáčející se v zámku a řinčení řetězu, který používal Simon kdykoliv odcházel, tak jsem si rychle z kapsy vytáhla zapalovač, který jsem od Dalea dostala. Lupu a světlo? Mám zapalovač! pomyslela jsem si vítězně.
Zapálila jsem ten zlatý prášek a pozorovala jsem, jak část z něj mizí a část jednoduše ztrácí barvu. Přimělo mě to k úsměvu.
''Co to děláš?'' zeptal se mě Dan. Otočila jsem se na něj a cvakla zapalovačem. ''Tohle, můj milý Dane, je naše cesta k svobodě.''



Seth pomalu otevřel oči a zašmátral po budíku, aby se podíval kolik je hodin. Zamžoural na čas, který budík ukazoval a když zjistil, že ukazuje 0:00, třískl s ním o noční stolek. ''Claro, promiň, jestli tě ten zvuk vyrušil, ale-'' zarazil se.
Rychle se vyšvihl na nohy, vylezl z postele a podezíravým pohledem přejel po celé místnosti. Něco mu říkalo, že je tu příliš podivný, nepříjemný klid a ticho. ''Claro?''
Clara nikde nebyla. ''Claro!''



Kritika, názory, připomínky, dotazy - pište do komentářů, prosím :)
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Milča Milča | Web | 14. března 2014 v 9:28 | Reagovat

Takže, jsem schopbná udělat cokoliv pro to, aby TpM neskončilo, sis!!!! :D
Je to ten nejdokonalejší příběh, povídka a prozatím nevydaná kniha jaká existuje! To, že lidé jsou líní komentovat to nejdokonalejší, co existuje- nic si z toho nedělej! Prostě závidí, tenhle příběh, děj i postavy jsou rovny géniovi, zbožňuji ho!!!!
Abych se vyjádřila o postavách, je jasné, že za celý příběh prošly velkou změnou (hlavně ty, pamatuji si, jaká jsi byla v první kapitole a teď...dále je tu Seth, krasa amiláček všech čtenářů, jeho podlý bratr Stephen (taková svině, co se nasere za mnou i do koupelny), Ted, takový ten náčelník, Eliza (mrcha) a Abigail, správná pařmenka. Pak samozřejmě MÁ milovaná Rozhledna alá Thomas, BK a další postavy bez níž by Mistr nebyl Mistr.
Jsem neskonale ráda za to, že kdy tento příběh vznikl a kdyby skončil...mno byla bych hodně smutná, protože Mistr nesmí nikdy skončit. NIKDY!
Co se týče této kapitoly je to ÚÚÚÚÚÚÚŽASNÁ BOMBA, tvá vynalézavost j egeniální (otrávit Johna zlatým práškem, hehe! :-D), Thomas jako vždy nenápadný, ale jak to bývá, fízlové všechno vyčmuchají. -.-' :DD
A to, jak jsi utekla Sethovi, no koment, to s tím mobilem je fakt moc! :D
No, nemůžu se dočkat, až napíšeš další kapitolu, můj mail zeje prázdnotou...O:) :D
Tvá sestřička Milenne, co smutně kouká na prázdou mailovou schránku...:-D :D

2 Clara Black Clara Black | Web | 14. března 2014 v 9:34 | Reagovat

[1]: Sis, ty moc dobře víš, že nejde o komentáře ;) Ale díky.
Další kapitolu, respektive - tu dvacátou psát (zatím) nebudu, už jsem ti říkala, že tam možná bude konec :P Takže tvůj mail bude stále prázdný :-D

3 Sillia Sillia | 14. března 2014 v 14:58 | Reagovat

Tak, když teď mám chvíli čas, tak se Ti taky budu chvíli věnovat.

Nejdřív k předchozí kapitole. Ta byla skvělá! Konečně vim, co to je za ty prášky, sakra tys mi s nima dala. Prý jedenácté kapitole.. Css.. Až ve čtrnácté!!! Víš co jsem se načekala?
Déle taky dalších pá vět ke konci. Nekonči!!! Nepiš u dvacáté kapitoly konec, skončilo by to až moc rychle a to nesmí, já to tomu nedovolím! Takže to bude pokračovat ještě pěknou řádku kapitol. A pokud možno, tak co nejrychleji za sebou, jsem nedočkavá, že mě to zevnitř zabíjí! Osobně nikdy nepochopím ty, kteří to odsuzují a nečtou, ani nevědí o co přichází, mají tu před sebou takový malý vysněný svět pohledem těch nejlepších - vrahů, a oni to neocení? Zplodina lidské existence... Nic proti nim, ale jak se tohle někomu může nelíbit? Ne nazývejte mě naivní a totálně dutou krá*ou, ale můj mozek to proste nepobere (protože jsi mi ho totálně zdevastovala!). Piš dál a dál a dál... Pochybuji, že někdy bude něco lepšího než JaM a TpM, opravdu ne, toť můj neměnný názor. Normálně lidem jejich domněnky nevyvracím, nechávám jim je a zbytečně se s nimi nehádám a nevnucuji jim svojí verzi, ale tohle je výjimka! Je to takový krásný oddech od těch příšerných slaďáren, o kterých se všude mluví, pryč od nich, tohle úplně vybočuje z řad, z každé a proto je to tak skvělé a rozhodně by se to nemělo dát k ledu, to by byl hřích horší než... Vražda? Nevím, nenapadá mě nic horšího, jenže momentálně pro mě je asi mnohem horší (vraždy to nejhorší nejsou, v některých případech jsou i všeobecně prospěšné)... asi romantika a červená knihovna! Jo to je ono, to je to, co jsem hledala, to je to nejhorší, co může být, nejnudnější a nejhorší, ale skončit s touto dokonalostí je ještě horší.
A teď k tomuhle dílu, respektive kapitole. Jedním slovem - dokonalost. Nic lepšího mě nenapadá. Vlastně jo, výraz pro lepší než dokonalost zní Mistr. Opravdu bombová kapitola, docela by mě zajímalo, co to Thomas sakra hledá a proč a co? Odpovíš mi na tyto otázky dřív, než z mého mozečku zbude jen nepotřebná kašička? Stejně tak jako nevím, jak to tam chce Clara sakra zvládnout, ano, má tam spojence, ale proč ten prášek pálí, co z toho bude, že je to jejich lístek na svobodu? Hlavně se divím, že jí to za to vůbec stojí, nechat se takto ponižovat, bít a shazovat.No, hlavně ať se jí to podaří, já už vím, že ano, ale zajímá mě jak a přeju jí to. A chudáček Seth, vážně chudáček, docela ho lituju, takový šok.

4 Hermi Hermi | 14. března 2014 v 19:26 | Reagovat

Úžasný! Potřebuju další kapitolu! A opovaž se skončit!

5 Ilon-Ká** Ilon-Ká** | Web | 14. března 2014 v 20:20 | Reagovat

Wow..! úžasná kapitola, jako vždy. Jsem ráda, že ji část toho plánu vešel a jsem zvědavá, jestli to vyjde i dál. Nerada bych, aby se ještě něco pokazilo. A Johna bych nejraději zabila. Za všechno co udělal Claře, ale i všem ostatním. Je to hajzl, co by měl umřít! -.- A Seth. Chudáček. Snad ji odpustí, nebude na ni naštvaný a ani nic jiného. Prostě chci, aby byli spolu za dobře, protože oni jsou dokonalý pár! :-)

6 Clara Black Clara Black | Web | 14. března 2014 v 20:34 | Reagovat

[5]: *Spoiler* John umře na konci TpM :) *konec spoileru* :-D

7 Sillia Sillia | 14. března 2014 v 20:58 | Reagovat

[6]: Ani nevíš jakou jsi mi právě udělala radost, nasadila bych mu palečnice, pak spanělskou botu a nekonec narvala do železný dcerky... A než se jeho tělo úplně rozdrtí a na tlak umře, utrhla bych mu dolní čelist, narvala mu jí do pr*ele, rozřízla břicho a uškrtila jeho vlastníma střevama! Doufám, že ho zabije právě Clara, jí toho způsobil nejvíc a za to ho nesnášim (i za další věci, ale tohle je ta nejpodstatnější).

8 Clara Black Clara Black | Web | 14. března 2014 v 21:08 | Reagovat

[7]: Milá představa, musela jsem se usmát :-D Ale bohužel, Clara ho nezabije :D

9 Efi Efi | 14. března 2014 v 21:42 | Reagovat

Za 1. Kritika: žádná (možná by mohlo být trochu delší - nepovinné)
Za 2. Názor: mám furt opakovat, jak je to úžasné? (netvrď, že ne a že to nikdo nečte - povinné)
Za 3. Připomínka: totálně úžasné (to bylo možná spíš konstatování, ale to vyjde na stejno :-D )
Za 4. Dotazy: John chcípne?! Jupíííííííííííííííííííííííííííí! Jdeme slavit!

10 Clara Black Clara Black | Web | 14. března 2014 v 21:50 | Reagovat

[9]: Kdo ví, jestli se jeho smrti vůbec dočkáme, možná bude v dvacáté kapitole konec... :o

11 Sillia Sillia | 14. března 2014 v 22:40 | Reagovat

[10]: Tak to teda ne, ať hezky pomalu a bolestivě chcípne! Když už ne Clařinou rukou, tak tou Sethovou. Zabije ho náš miláček nebo mám hádat dál?

12 Clara Black Clara Black | Web | 14. března 2014 v 22:44 | Reagovat

[11]: Podle mého plánování by ho měl sejmout Seth, ale jak jsem řekla - kdo ví, jestli se toho ''správného'' konce dočkáme, protože je tu stále možnost, že TpM ukončím v té prokleté 20. kapitole...

13 Hermi Hermi | 15. března 2014 v 8:15 | Reagovat

Ne, vážně! To se opovaž! Tu kapitolu, kde chcípne John si prostě MUSÍM přečíst!! Prosíííííím! Vážně musíš dopsat celý TpM!

14 Clara Black Clara Black | Web | 15. března 2014 v 11:53 | Reagovat

[13]: Tohle nezáleží na mě, ale na tom, jestli to někdo bude číst. Většina lidí TpM nečte i když četli JaM... A pokud to bude takovéhle až do devatenácté kapitoly, tak je jasné, že bude v dvacáté kapitole provizorní konec :/

15 Sillia Sillia | 15. března 2014 v 16:43 | Reagovat

[14]: Ale no táák, vykašli se na ty, co to nečtou a zaměř se na ty, co to čtou, nemůžeš psát přece pro každého, to je nesmysl, takhle jsi sice oslovila pouze menší skupinu lidí, ale důležité je, že tu skupinu tvoří více než 2 lidé, jistě, není jich moc, ale jsou, tak proč se na ně nezaměřit a za hlavu hodit ty, co přicházejí o krásné počtení? Navíc pokud vím, říkala jsi, že tě psaní TpM baví, takže nevidím důvod, proč to utnout, když mě něco baví, věnuji se tomu bez ohledu na jediného člověka. Chápu, že Tě to může při tak málo čtenářích přestávat bavit, ale hádám, že na začátku tohoto blogu jich taky o moc víc nebylo a teď jsi někde na vrcholu. Tím chci říct, že vzdát to by bylo opravdu na nic, zvlášť, když je tu skupinka lidí, kteří to čtou a těší se na další kapitoly a hltají každé písmeno. A já jsem hrdá, že mezi ně mohu patřit.

16 Rexxanna Rexxanna | E-mail | Web | 29. března 2014 v 18:21 | Reagovat

je to parádní... Chudák Seth ale tak co nadělá... :D ale jinak... Je to úžasné... Jako vždy Prostě bomba... Rozhodně bych nechtěla aby byl konec... je to přímo ukázkově napsané a všechno má šmrnc že je škoda že to lidi nečtou...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama