Deník jedné Černé příšerky (10.4./14)

10. dubna 2014 v 18:05 | Clara Black |  Něco jako deník


Tohle je deník dívky, která bojuje s depresemi, sebepoškozováním, suicidálními myšlenkami, odporem okolí a celkově psychickými problémy. Nemá téměř žádné sebevědomí, strávila nějakou dobu na psychiatrii a nemá přátele. Byla třikrát šikanovaná a její rodina ji nedrží. Případný hejty si ušetřete, to samý v hodnocení článku, protože TOHLE JE DENÍK, ne klasickej článek. Ale jestli se vám líbí podněcovat deprese, tak si poslužte.

Včerejšek byl vážně skvělý. Zkuste si sami odhadnout, jestli se v tom skrývá ironie nebo ne, zlatíčka. Ne, vážně. Dostala jsem výplatní pásku, což byl světlý bod, přišla mi knížka, což je taky světlý bod, ale to je všechno. Opět žádný oběd, minimum jídla, spánek na nic, deprese a řezání. A vaše nádherné hodnocení mého minulého deníkového zápisu mě vážně potěšilo. Tentokrát je to fakt myšleno jako ironie. Zajímalo by mě, co si o mě myslíte, když to tak krásně hodnotíte. Ne, vážně, opravdu. Co si o mě myslíte? Jsem holka, co si dává maximálně další dva roky, života, podle vlastního odhadu totiž déle nevydržím a zabiju se. Fakt díky, mám o pár křížků na noze navíc...

Ráno jsem se poprvé probudila a byla vyspaná. Sice bylo brzy (půl páté ráno) ale nevadilo mi to. Vstávala jsem v šest, když odešli rodiče do práce, ale bohužel se mi zase udělalo šoufl. Myslela jsem, že asi omdlím a při pádu na zem se pozvracím, jak mi bylo zle. Díky bohu, že to nakonec přestalo...

Když se sestřička vrátila domů, tak jsem si všimla toho, že se ozval další člověk, co má potřebu hodnotit můj deníkový výlev, který jsem psala v depresi. Skvělé. Už mám na levé noze celkem osm křížků, pořád mě tam pálí. Dokonce jsem si tou krví zašpinila trochu kalhoty, ale díky bohu, že jsou tmavé - takže to vypadá jako barva. A u mě je výskyt barvy přirozený, takže to nevadí. Pořád nechápu, co na tom máte potřebu hodnotit.

Zbytek dne trávím plánováním zítřka a sledováním Let's Playe na Tomb Raider, který si při troše štěstí zítra pořídím. Jsem ráda, že sedím a nemusím nic dělat. Upřímně řečeno, je mi tak zle, že se sotva držím na nohou. Doufám, že to tak nebude i zítra, protože jsem chtěla jet za Nessou, do knihovny a pro ten Tomb Raider.
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Lilly Lilly | Web | 10. dubna 2014 v 18:54 | Reagovat

Neviem, čo napísať, aby si sa cítila lepšie. Viem, že človeku, ktorý je na tom tak psychicky zle, žiadne slová nepomôžu. Aspoň u mňa to nezaberá. Každý mi môže hovoriť, aká som dobrá a ja tomu veriť aj tak nebudem. Stále sa budem nenávidieť. Jediné, čo môžem napísať, je, že ti držím palce z celého svojho srdca. Dúfam, že sa objaví svetlo v tvojom živote, že sa z toho dostaneš a budeš mať lepší život. Bola by škoda človeka ako si ty. Píšeš krásne poviedky, teraz sa akurát chystám na tretiu časť Theresa & Louis, si skvelé dievča a ja verím, že to bude lepšie.

2 Ellnesa Ellnesa | Web | 10. dubna 2014 v 19:58 | Reagovat

Nechápu - stejně jako ty - proč mají lidi potřebu hodnotit deníčky. Někoho to potěší, ale tebe, mě a zjevně i další bloggery a bloggerky ne. Je mi líto že se "ozdoba" na tvé noze stále rozrůstá, ale sama vím, že poručit si je hrozně těžké. Důkazem je i moje noha... Přesto Ti ale držím palce, ať ti svitne naděje! Doufám, že ti brzy bude líp, taky nenávidím stavy na zvracení, kdy se ti scvrkne žaludek a bolí tě hlava.

3 Lillen A. Blake Lillen A. Blake | Web | 10. dubna 2014 v 20:39 | Reagovat

Ale zlatíčko, ty "inteligenty" ignoruj.
Já to dneska svým "okoložijícím" musím opakovat pořád. DO TVÉHO ŽIVOTA NIKDO NEVIDÍ. ŽÁDNÝ ČLOVĚK NEMÁ PRÁVO TĚ SOUDIT.
Nevšímej si jich, na internetu se to hemží vymytými mozky, kteří nemají na práci nic jiného, než ponižovat druhé a těšit se z jeho neštěstí.
Mám tě ráda takovou jaká jsi (čímž nechci říct- válej se v depresi). Mám radši, když si veselá, ale mám tě ráda i se špatnou náladou.
Kašli na ně. Já tě vidím dokonalou takovou, jaká jsi. Neplýtvej svou ctěnou pozorností na někoho, kdo si to nezaslouží, věř mi ;-)
Jak jsem řekla, na internetu se to hemží vymytými mozky, kdy dotyční MAJÍ HOV*O CO DĚLAT, jak by to okomentoval můj spolužák ;-)

4 Storycollector Storycollector | 10. dubna 2014 v 21:37 | Reagovat

Ignoruj ty neřády a raději zkus na ty nepříjemné věci moc nemyslet.
Víš, co by ti mohlo aspoň trošku ulevit? Zkusit dělat nějaký sport. Rekreačně, ale pravidelně. Při sportování se vyplavují hormony štěstí a když je tělo zaměstnané, tak se nemůže poškozovat. Navíc by se ti pak možná i lépe spalo. Minimálně bys měla trochu víc pravidelnosti v životě. Nemusíš být žádná atletka ani modelka, ale když vydržíš tak pár měsíců, tak to s tvojí psychikou bude lepší.
Je i vědecky potvrzené, že pravidelný sport zlepšuje psychickou kondici.

5 Veoica Eámanë Veoica Eámanë | Web | 10. dubna 2014 v 22:45 | Reagovat

Je těžké s tím přestat a nemyslím si, že jsi psycho. Zkus to omezit (i když to jde těžko).
Mám pro tebe takovou větu: ŽIVOT JE TĚŽKÝ, ALE PO KAŽDÉM ZÁDRHELU JDE DÁL A MÁŠ ŠANCI CESTOU POSBÍRAT PÁR DOBRÝCH PŘÁTEL, I NAOPAK: Z TVÉHO VLAKU NECHAT VYSTOUPIT TY CO NESTOJÍ ANI ZA ZRNKO PRACHU, NATOŽ ABY SI ZASLOUŽILI BÝT TVÝMI PŘÁTELI.

[4]: souhlasím, sport a hra na hudební nástroj je na relaxování i vypuštění nežádoucích myšlenek úžasná

6 Kate Kate | E-mail | Web | 13. dubna 2014 v 16:14 | Reagovat

Já si o tobě nemyslím to, co jsi napsala. :)
Na mě působíš jako fajn holka - sice s psychyckými problémy, a toho sebepoškozování je mi líto - ale rozhodně bych tvoje deprese nechtěla prohlubovat a rozvíjet, takže tak. ;)
Já taky žádnou krásou neoplívám. ;) Chytrá sice jsem (nechci, aby to znělo namyšleně, pokud to tak působí, omlouvám se), a přátel jsem taky nikdy moc neměla. :/

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama