Deník jedné Černé příšerky (14.4./14)

14. dubna 2014 v 0:01 | Clara Black |  Něco jako deník

Včerejšek skončil přesně tak, jak to určovala moje pesimistická intuice. Deprese, slzy, touha si ublížit. Matka má pravdu. Opravdu jsem k ničemu. Ani neumím pomoct kamarádce! Jsem naprosto nemožná. Nemůžu ani vymyslet něco, abych dala najevo, že mi na někom záleží. Neumím nikomu udělat radost. Neumím nikoho rozesmát. Jenom si lžu, že jsem něčí kamarádka. Však se ani nedokážu zastavit, abych si něco neudělala! Radši se budu dál stříhat do prstů, vyřezávat si dál křížky na nohy a učit se řezat levou rukou na pravou ruku, abych ji zaplnila stejně jako tu levou. A budu se snažit dělat srdíčka na zápěstí, a sledovat, jak ty jizvičky krvácí. A pak tou krví maluje ornamenty a nebo nápisy. Když krvácení přestane, vezme si odlakovač nebo odličovač a nalije si trochu do otevřených ranek, aby znovu cítila bolest. Je to zrůda. A lidé ji právem nenávidí. Nikdy se nenajde někdo, kdo by tu zrůdu mohl mít rád. Ani vlastní rodiče ne...

Na ruce se mi teď vyjímá obnova jizvičky ve tvaru srdíčka - jen je trochu větší, než to původní, které bylo dělané nůžkami. Bylo pravidelnější a hezčí, ale i to nové je hezké. Díky svému významu. Každá jizva má svůj význam, svůj příběh. Ta původní ve tvaru srdíčka byla pro tátu... nebudu brečet. Už ne. Nebaví mě věčně hledat kapesníky.

Poslouchám Birdy a přemýšlím nad tím, co jsem vlastně udělala, že jsem si zasloužila to, co se mi stalo a odstartovalo to tenhle dlouhý cyklus. Proč si mě ti lidé vyhlédli jako oběť? Proč mě začali šikanovat? Proč se mi dál děti posmívaly? Proč jsem v ničem nebyla dobrá? A proč jsem byla od malička ošklivá? Musela jsem najít smysl v ostrých předmětech, bolesti a jizvách, které se hojí roky? Asi jsem byla od narození zrůda, která k tomuhle byla předurčená. K samotě, bolesti a depresím. A následné smrti. Klidně mě suďte, jsem jen psychicky ''nemocná'' dívka, co nemá oporu a jen dál upadá do hlubin bolesti, sebepoškozování a depresí, které v mojí hlavě tvoří nový, temný svět, kde je každá věc stejně ostrá, jako žiletka. Slunce pálí do očí jako ohneň, každý krok bolí jako stovka jehel zabodnutá do chodidla. Lidé kolem křičí, posmívají se a hází kameny. A já jen hledám příštřešek a naději...

Ráno je nechutně propršené a až vlezle studené. Mám co dělat, abych do sebe hned nezačala nalévat kafe a nezačala se nabalovat oblečením. Díky bohu, že to zatím vypadá, že nebudu muset jít do práce, protože v TOMHLE se mi vážně nikam nechce. Jasně, nemůžu se v životě řídit tím, že se mi nechce do práce, protože venku prší, logicky. Nejsem úplně hloupá, jak si někteří lidé myslí.
Taky jsem zjistila, že už mi stihli zrušit objednávku na Xzone, takže jsem ji musela rychle vyplnit znovu a napsat jim, aby tu starou neobnovovali, pokud vůbec něco takového jde. Jenom doufám, že mi ty Lary nakonec nepřijdou dvě, to by bylo víc než divný a blbý... ale vtipný.

Znovu mě dohnala nevolnost. Nemohla jsem se zkrátka v klidu dívat na svůj oblíbený film Velký Gatsby, musela jsem zkrátka běžet na záchod a zvracet. Znovu. Je mi tak zle, že bych mohla odpřísáhnout, že měním barvy jako chameleon. Skvělé, opravdu skvělé! Od teď jsem vážně na dietě, jinak to nejde. Pokud to s tou nevolností pomůže, tak proč ne. A navíc budu alespoň hubnout, což i s tím zvracením jde skvěle...
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Efi Efi | 14. dubna 2014 v 14:30 | Reagovat

Hm, zase trošku negativní... Já už nevím, co ti napsat. Snaž se držet dál od ostrých předmětů. Snaž se myslet optimističteji (fuj, to je slovo). A doufám, že z tebe nebude anorektička.

2 Ewiline Ewiline | E-mail | Web | 14. dubna 2014 v 15:43 | Reagovat

Nemám co dodat O.o
Rozhodně nesouhlasím s ím, že nejsi ničí kamarádka, ani z ničím z toho co bylo napsané nahoře (a vlastně téměr všude) Jsi úžasná Clar, aspoň tady pro nás :D ;)

3 Luss^^ Luss^^ | Web | 14. dubna 2014 v 16:03 | Reagovat

Nevím co dodat,já mám někdy taky takové pocity že jsem ve všem zklamala ale ne vždy to je jak se zdá.

4 Ellnesa Ellnesa | Web | 14. dubna 2014 v 19:28 | Reagovat

Moc mě mrzí, že si tohle o sobě myslíš. Samozřejmě, že jsi něčí kamarádka! Vykašli se na svou matku! Ona to nikdy nezažila a neví, jaké to je. Opravdu netuším, proč si jako oběť vybrali tebe, ale je mi smutno z toho, jací syčáci byli na školách s tebou. Nevím, jestli tě nějaké ujištění od mladičké bloggerky dokáže přesvědčit o tom jaká jsi skvělá, ale přesto v to doufám. Drž se dál alespoň od těch odlakovačů a odličovačů. Držíme ti palce, Clar!

5 Ilon-Ká** Ilon-Ká** | Web | 14. dubna 2014 v 19:44 | Reagovat

Mě to všechno mrzí! Já ti včera vůbec neměla psát. Nevím jestli je to všechno kvůli mě, ale část určitě jo. Bohužel. Jsi ta nejlepší kamarádka, která dokáže podržet! Bez tebe bych už taky byla pořezaná a někde úplně jinde. Chci ti poděkovat - Děkuji za tvoje kamarádství, které mě drží nad vodou a omluvit se ti- za všechno.

6 Kate Kate | E-mail | Web | 17. dubna 2014 v 10:13 | Reagovat

Tady tě má ráda spousta lidí, Claro. ;)
Velký Gatsby... Já se na to budu asi musetznovu podívat, pokud to někde stáhnu.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama