Deník jedné Černé příšerky (24.4./14)

24. dubna 2014 v 12:23 | Clara Black |  Něco jako deník

Světlo přechází v stín, aby mohlo pohasnout


Čas: 12:11

Aktuálně převládá: Demise

Cítím se: Naštvaně a zklamaně

Počet zářezů od posledního zápisu: 0


Ne, opravdu jsem v pořádku. Vážně. Cítím se fajn, jsem smířená s tím, že jsem pro mámu jen přítěž a příležitostná pomocná ruka, když jde o tu pitomou práci doma. Nejsem pro ni nic víc, klasická černá ovce rodiny. Ou! Moment. Já nejsem černá ovce, ale černá příšera rodiny. Ať si do mě klidně ještě jednou rýpne, víc zdeptat mě už nemůže. A to myslím vážně. Jsem tak naštvaná, zdeptaná a zklamaná, že bych si nejradši urvala hlavu, abych si to nemohla dál uvědomovat. Aneb ať žijí hádky pěkně ráno, díky mami! Krom toho nebude nový mobil, který potřebuju, protože můj současný míří do věčných lovišť - jsem prostě na posledním místě, přesně jak to máma řekla. Jsem totální nicka, kdybych zmizela, nikomu by to nevadilo. Ale dobrá, dobrá, nějak to překousnu, protože někdo musí doma dělat debila, na kterého všichni křičí nebo ukazují. A přesně tohle je moje role. Kašlu na optimizmus, ten mě dokáže ještě víc rozpálit. Naštvat. Rozzuřit. Vydráždit. Mám chuť zakřičet z okna ven, ať všichni táhnou do (sprosté slovo). Mám toho opravdu dost. Měla jsem se zabít, dokud jsem k tomu byla podvolná, ušetřila bych si spoustu nervů a rozčilování. Taky depreší a nočních můr, jako byla ta moje dnešní. Je super, když spíte jen hodinu ráno a ještě se vám zdá super hrozný sen o lidech z psychiatrie! Opravdu. Chci něco nakopnout, nebo rovnou zničit - rozbít. Asi se poohlédnu po skříni, často do ní kopu - a to nehledě na to, že na mě občas spadne, když do ní kopnu. Bolest je fajn. Někdy se stříhám do prstů, někdy se zase mlátím hlavou o stůl - a světe divs se, občas to taky pomůže. Dnes ale hádám, že by to k ničemu nebylo, takže se budu dál přetvařovat a vymýšlet způsob, jak se zklidnit, protože jinak asi vybuchnu. Exploduje mi hlava, cítím to.

Zkus uvažovat, Claro. Uvažuj. Pro matku jsi špína, pro otce jsi špína - pro zbytek rodiny jsi špína - a pro okolí jsi psychopatka. Má smysl se s nimi bavit? Odpověď je prostá - ne. Stačí udělat to, co před lety a bude to O.K. Uzavři se, bude ti líp. Stejně netoužíš po falešné společnosti, kterou ti nabízejí, tak se na ně radši vykašli. Nechceš je stejně, jako oni nechtějí tebe. Tak proč si to komplikovat? Dobrá myšlenka. Stačí se jen uzavřít, přestat mluvit a bude to v pohodě. Uzavřít, přestat mluvit... a nespolupracovat stejně, jako to dělají oni. Ať si také uvědomí, že nejsem jen panenka, kterou mohou snadno ovládat, jsem stále živá, i když bych neměla být. Ale ono to přejde. Vždycky to přejde. Aby to mohlo znovu přijít. Přesně tak to je. Člověk cítí radost, aby mohl poznat bolest. A nic netrvá věcně, aby to mohlo znovu začít a rozevřít staré rány tak, jako by byly nové a čerstvé. Tohle je princip fungování světa. Alespoň toho mého.



 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Ewiline Ewiline | E-mail | Web | 24. dubna 2014 v 17:03 | Reagovat

To je mi líto, tvoje máma je s prominutím asi hodně nechápavá O.o Stejně jako "okolí"

2 Kate Kate | E-mail | Web | 24. dubna 2014 v 17:25 | Reagovat

Většinu tvých pocitů chápu,a  není to příjemné. :/

3 silluety silluety | Web | 24. dubna 2014 v 18:03 | Reagovat

Ale no táák, to nemůže být tak strašný :( Ale tvá mama to přehání, trošku. Ne, fakt hodně. Jo, znám to, ale přece by tě rodič měl někdy za čas pochválit né snad? A tvá mama nic? Ouuu shit. Jak čtu komentáře, tak souhlasím s 1. komentem..

4 Akky Akky | E-mail | Web | 24. dubna 2014 v 21:17 | Reagovat

Naprosto ti rozumím, naši se rozvádí, ale taťka u nás ještě do konce června bude bydlet, je tu jak v hotelu a s mamkou si teď taky nějak nerozumím, ona si asi ničeho nevšimla, za což jsem i tak trochu ráda. Ve škole mám problém s jednou holkou, která je někdy v pohodě, ale s lidmi se baví jen když se jí to hodí, a já se jí teď asi nehodím...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama