Deník jedné Černé příšerky (14.5./14)

14. května 2014 v 12:48 | Clara Black |  Něco jako deník

A přece se točí

Zase jsem byla pár dní šíleně líná a nepsala si deník. Bože! Jsem vážně děsně líná. Chtěla jsem ho napsat včera, ale bohužel, nějak jsem ho nakonec nenapsala. Těžko říct, jestli to bylo kvůli té lenosti nebo proto, že jsem byla naprosto mimo, ale prostě jsem ho nenapsala.
Co táta odešel z té práce, tak je pořád doma a už mi to začíná lézt krkem. Všechno je neustále vyhrocené, pořád má na mě kecy a dneska mě dokonce vykopával z postele se slovy: ''Koukej vstávat, ať pak v noci spíš!'' Evidentně si udělal vlastní názor, chlapec. Vtip je v tom, že v noci nespím z určitého důvodu, jenže on to není schopný pochopit. Já už totiž vím, proč nemůžu spát v noci, ale ve dne obvykle usnu nebo si alespoň odpočinu - je to kvůli psychiatrii. Tam jsem musela ''spát'' v noci a za tmy. Sestry zkrátka nedokázaly pochopit, že s nyktofobií nemůžu být ve tmě - a takhle se to na mě takhle odrazilo. Nespavost je způsobená stresem... Bože.

V noci jsem si ale četla až do třetí hodiny ráno, protože mě dost zaujali Kambioni. Svým způsobem je to o ničem, protože s podobným námětem už přišla spousta knih, ale autorka knize vdechla cosi jiného, čím to ozvláštnila a hlavní hrdinka je zkrátka super. V recenzi bude mít celkem slušné hodnocení, řekla bych.
Taky jsem včera dávala dohromady knihy na focení do projektu Nakladatelský maraton - a tedy, řeknu vám, byla to sebevražda. Tři kopy knih jen z nakladatelství Fragment, až jsem žasla, kolik knih to dohromady je. Ne, že bych netušila, že z Fragmentu mám nejvíc knih, ale... byl to šok.

Ale život není pozitivní, ani dobrý - a já zase sedím v pokoji, ukrutně hladová... a bez možnosti se jít najíst. Na to mám jen jedno slovo: Kurva! (ano, jsem sprostá jako dlaždič, promiňte) Otec je v obýváku a jakmile tam půjdu, bude mít kecy. A je úplně jedno na co - i kdyby to měly být kecy jen na to, jakým způsobem jdu, nebo jestli se tvářím hezky nebo naštvaně. Největší problém ale je, že bude ten přihlouplý obývák okupovat ještě hodně dlouho, protože nechodí do práce. Kdo ví, jestli se vůbec odhodlá k tomu, aby šel ven něco dělat - nebo aby jel do bytu, tak jako včera. Včera to bylo fajn, když na chvilku zmizel. Byl tu klid.

Odpoledne mám konečně o něco lepší náladu, nemám hlad a jsem pod kouzelným vlivem Dextera, takže se to dá zvládnout. Když si nakonec uvařím kafe, tak jsem ještě omámená kofeinem a cukrem, takže můžu s klidem říct, že je mi fajn. Jakmile si ale uvědomím, co mě čeká, protáčejí se mi panenky. Nalévat do sebe kafe ve snaze dokopat mozek k činnosti a psát recenze, to je můj plán na dnešek. S jistou dávkou znechucení do toho ale musím zahrnout také zametání, vytírání a luxování, které mě čeká hned, jak dopiju první hrnek kafe (a hele, vážně je tohle moje první kafe za dnešek? nejsem už náhodou po smrti?). K mojí veliké smůle to kafe mizí podezřele rychle, jako by mi ho někdo chtěl vypít...
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Hermi Hermi | 14. května 2014 v 14:57 | Reagovat

S tou nespavostí způsobenou stresem máš asi pravdu...jsem na tom v tomhle ohledu dost podobně...akorát ještě na tak zle. A jinak...přeji ti, abys do doby, než otec opustí obývák, nechcípla hlady...:-D

2 Camilla Camilla | E-mail | Web | 14. května 2014 v 14:58 | Reagovat

Já tvého tátu nechápu. Sama mám se svým problémy, ale naštěstí s ním nebydlím. :I Vím, jak strašně znějí slova: Je mi tě líto. Tak napíšu jen, že tě chápu. :) Život je ohledně tohohle úplně k ničemu...

3 Eliza Eliza | Web | 14. května 2014 v 18:08 | Reagovat

Já si deník nepíšu z jednoho prostého důvodu: večer, když už je po všem, mám víc náladu na spaní než na probírání toho, co všechno jsem v ten konkrétní den podělala xD
Možná zkusím i toho Dextera, nejdřív asi jenom seriál, pak bych se pustila na knihy. Láká mě to, ale nechci si nabalovat další knihy, když už jich mám mraky, které chci přečíst :/
Rodiče jsou občas hrozně nechápaví :/

4 Lillen A. Blake Lillen A. Blake | Web | 14. května 2014 v 18:30 | Reagovat

S tou leností tě neodsuzuju. Můj deník? Jeden zápis za dva tři měsíce, průběžně... myslím, že naposled jsem do něj psala v březnu, však paráda. :D

5 Nemesis Moriko Nemesis Moriko | E-mail | Web | 15. května 2014 v 17:11 | Reagovat

Nechápu tvého tátu. Abych to tak řekla. Vždyť jsi přece jeho dcera ne? Myslím, že rodiče jsou od toho, aby člověka podrželi (v některých věcech) a ne od toho, aby ho neustále buzerovali, jestli se to tak dá říct.-.-

6 Kate Kate | E-mail | Web | 16. května 2014 v 18:12 | Reagovat

No, s tou nespavostí bych ti nějak ráda pomohla, ale bohužel mě nic nenapadá. :/
U nás je doma stle mamka, protože byla na jakési operaci, a občas to taky začíná být strašně nesnesitelné, i když ty jsi na tom hůř. :/
Já už se pár dnů dopuju kafem kvůli únavě, bohužel už to nějak přestává působit a nevyspím se ještě hodně dlouho. :/

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama