Deník jedné Černé příšerky (19.6./14)

19. června 2014 v 11:17 | Clara Black |  Něco jako deník

Radost je celkem pomíjivá. Nebo mi tak alespoň připadá. Jako by ani nechtěla zůstat o něco déle, než je nutné, aby ji člověk musel pracně hledat znovu jinde. Začínám si myslet, že ji jednoduše nemám ráda.

V noci se mi opět zdály hrozné sny, takže zase vypadám jako zombie. Z části to bude asi také kvůli tomu, že jsem neodolala a opět se dala do čtení Jíst meditovat milovat - ale to je vedlejší. Ta knížka je zkrátka úžasná. Nejdřív jsem si říkala, že to není nic pro mne, ale nakonec jsem to riskla. A vida! Je to parádní, skvělé čtení, moc se mi líbí. Díky bohu, za velice milou paní z Metafory!
Když jsem ale ráno vstávala, čekaly mě na blogu opět tři odporné spamy (já je zablokuju a oni si stejně vesele spamují dál... příště už budu křičet) a odpověď od chlapíka z Palmknih. Jsem fakt zklamaná, hrozně moc. Ten hlupáček mi pošle úplně jinou eknihu, než mi měl poslat a nakonec ještě ve formátu, co mi ve čtečce nejde otevřít - a není schopný pochopit, že mi to PROSTĚ OTEVŘÍT NEJDE. Nakonec mi odepíše, že pokud pro ně chci dál recenzovat, mám jim zrecenzovat tu knížku, co mi omylem (zřejmě to byl záměr, když na tom tak trvá) poslal. V záchvatu zoufalství jsem smazala ikonku Palmknih ze sekce spolupráce, ale teď to znovu přehodnocuji... odpověděla jsem mu a možná mu konečně dojde, že mu tamtu knížku prostě zrecenzovat nemůžu. A pokud ne, nevadí mám zkrátka božskou smůlu a opět jsem selhala.

Krom toho jsem potkala babičku - a hele, ona fakt zapomněla a je jí to jedno - a nějak si začínám myslet, že na té slušnosti člověku popřát k narozeninám (jsme přeci rodina, že?) něco je. Dotklo se mě, že zapomněla. Na narozeniny Terezky (sestřenice) a Pavla (těžko mu už říkat Pavlík, není to už malej lupen, bratranec) nikdy nezapomene. Ale na mě zapomněla. Bolí mě to. A už si to u mě zřejmě nevyžehlí. Tohle je totiž přesně to, co mě léta trápilo v souvislosti s ní - že je moje babička, která se mnou dřív trávila spoustu času, užívaly jsme si i hloupé procházky a co se narodil Pavel a později Terka, najednou jako bych neexistovala. Takže to není tím, že bych se odcizila jí, ale tak, že se ona odcizila mě. Už o mě evidentně nestojí, a s tím psem jednoznačně lhala, protože nechtěla být sama, tak jako vždycky. Zřejmě už jí ani nebudu chodit říkat to hloupé ''ahoj'', protože mám pocit, že si ho nezaslouží.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Eliz Eliz | Web | 19. června 2014 v 13:41 | Reagovat

Tvoje babička se k tobě fakt nezachovala hezky, zapomenout na narozeniný své vnučky. To už je trochu moc. A to jí ani nikdo nedal vědět? Ale stejně myslím, že to blbé ahoj bys jí měla říct, až se potkáte. Byť si ho nezaslouží

2 Hermi Hermi | 19. června 2014 v 15:00 | Reagovat

Ale notáák! Ty máš vážně hroznou rodinu. Ty noční můry přejdou, uvidíš. A radost - má sice tu vlastnost, že vždycky odejde, ale jiná její vlastnost - tentokrát dobrá - je, že se zase vrací. A k tobě se brzy vrátí, uvidíš.

3 Ella Monurová Ella Monurová | E-mail | Web | 19. června 2014 v 15:06 | Reagovat

Ten chlápek z Palmknih je asi dost divnej, když to nedokáže pochopit..
S tou babičkou je mi líto, že zapomněla na tvoje narozeniny.. ale buď alespoň ráda, že zapomněla a že na ně nezapomněla "naschával"..:)
Pravda, radost je pomíjivá a musíš jí pracně hledat.

4 Lucy Lillianne Lucy Lillianne | E-mail | Web | 19. června 2014 v 15:26 | Reagovat

ja mam zase nocni mury kdyz sleduju Walking Dead :-D
to s babi je blby...
a co se tyce palmknih, je to na tobe, ale ja bych za nejakou spolupraci byla rada, ale nemam odvahu nekam napsat, mam strasne malou navstevnost a nic moc blog...

5 Clara Black Clara Black | E-mail | Web | 19. června 2014 v 15:30 | Reagovat

[1]: Udělala toho už dost na to, abych s ní vážně skončila, tohle byla poslední kapka, bohužel...

[4]: To se nedivím :-D
A být tebou, určitě někam napíšu! Minimálně do Fragmentu a Knihcentra. Máš fajn blog, určitě by tě vzali, pokud by měli místo :)

6 Akky Akky | E-mail | Web | 19. června 2014 v 17:05 | Reagovat

Je to smutné, ale babička ti za to asi opravdu nestojí, když zapomněla na tvoje narozeniny... :(
Radost? Souhlasím, je pomíjivá... Bohužel :'(

7 Mayline Mayline | Web | 19. června 2014 v 17:21 | Reagovat

Co se týče Palmknih, to bych je asi poslala rychle někam..chápu, že sice je to bezva spolupráce, ale tak snad trochu soudnosti, ne? :(
S tou babičkou mě to mrzí. Myslím, že obdobně jsem to měla s tou svou donedávna taky. Byla jsem černá ovce a sestřenice největší miláček. Naštěstí se to v posledních pár letech uklidnilo a babi je zas jiná. :-)
Myslím, že jí hodně změnila její nemoc...k dobrému, za což jsem upřímně ráda. :)

8 Mirimë (Karolína Kahounová) Mirimë (Karolína Kahounová) | Web | 19. června 2014 v 19:02 | Reagovat

Souhlasím s tím, že radost je celkem pomíjivá... ale také se vrací. Já, přiznávám se, někdy se mi stává, že mám úplně super den a pak mi ho k večeru něco zcela zkazí... Občas (myslím opravdu občas) jsem měla pocit, jako kdybych ani neměla právo být 100 procentně šťastná, ale vždycky se tyto myšlenky snažím dostat z hlavy. Jako kdybych za to, že jsem se cítila výborně, musela zaplatit nějakou daň. Protože vše musí být vyvážené.
Ale je pravda, že tomu příliš nevěřím, někdy mě něco podobného však napadne, když jsem smutná...

Je mi líto, že se Ti zdály hnusné sny. V poslední době se mi můry nezdají, ale pamatuji si, že mi z nich bylo vždycky úplně blbě :(. Snad se taky tvoje nespavost zlepší.
Jíst, meditovat, milovat - neviděla jsem ještě ani ten film, ale i kniha vypadá celkem zajímavě.
Chlápka z Palm knihy nechápu. A doufám, že se to urovná a on konečně pochopí celou věc.
Že babička zapomněla na Tvé narozeniny, myslím, není tak hrozné (každýmu se něco takového může stát)... ale to, jak se Tě odcizila a jakoby "odstrčila" Tě, podle mě už strašné je. Navíc nechápu, jak někdo může nestát o svoji vlastní vnučku, která je navíc sympatická a docela úžasná (sice Tě neznám osobně, Claro, ale na blogu na mě tak působíš).
No nevím, co bych na Tvém místě dělala, buď bych se na ni taky vykašlala nebo bych se nějak ten svůj vztah s ní snažila urovnat... I když nevím, jak :(. Takže Ti v tom asi nepomůžu :(. Promiň.

9 Zoe Haak Zoe Haak | Web | 20. června 2014 v 20:58 | Reagovat

Babička by na něco takového zapomínat neměla! Je to strašné, co se ti děje. Kdybych ti tak mohla nějak - jakkoliv - pomoci, ihned bych to udělala. Drž se!

10 Kate Kate | E-mail | Web | 1. července 2014 v 8:15 | Reagovat

Tak v tomhle bych tě asi neměla podporovat, ale taky bych jí to Ahoj neřekla. Proboha, vždyť je to tvoje babička!!! A zapomenout na tvoje narozeniny! :O

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama