Deník jedné Černé příšerky (24.7./14)

24. července 2014 v 0:22 | Clara Black |  Něco jako deník

Noční můra o škole, všichni se na mě sesypávají - žáci, učitelé - všichni. Stojím před tabulí a učitel mě před všemi záměrně ponižuje kvůli mým problémům, psychiatrii, řezání, depresím, pokusům o sebevraždu - a já najednou utíkám od tabule, popadám svoje věci a utíkám pryč ze školy s myšlenkou, že už se tam nikdy, nikdy nevrátím. Ta noční můra mě pronásleduje i ve dne. Když jsem se o ní včera svěřila matce, řekla mi jenom, abych zvážila možnost jít na jinou školu - a abych to zvážila pokud možno co nejdříve, protože už takhle bych byla starší než ostatní v té třídě.

Zbytek včerejška pak už celkem ušel, dokud nepřišel večer. Popadla mě deprese v důsledku předchozích nepěkných věcí co se během dne staly a popadla mě krutá deprese. Hodinu jsem se snažila přestat brečet a donutit ten příšerný hlas v hlavě, aby přestal křičet a navádět mě k tomu, abych šla do kuchyně pro nůž na maso. Potom přichází půlnoc a já stále zápasím s tím šíleným nutkáním jít pro ten nůž a dořezat si ruku tak moc, jako minule. Jenže vím, že nemáme obvaz. Jediný obvaz, který tu je, je ten můj starý a zakrvácený. Kdyby mě s ním viděla matka, zabila by mě. Ale možná bych mohla ustřihnout kousek obvazu co měl otec na ruku, když už ho stejně nepoužívá. Sice tím budu riskovat to, že mě máma nepustí k Milenne, ale nedokážu to neudělat. Nebo to snad dokážu neudělat? Nevím. Stále se přesvědčuji, přemlouvám se, je to skoro jako bych se hádala sama se sebou, jako bych měla dvě osobnosti, co se nemohou v té věci dohodnout.

Prohrála jsem. Nedokázala jsem dál vzdorovat - a jak jsem si šla pro pití, sáhla jsem po noži. První byl tupý, druhý už ne. Udělala jsem si sedm zářezů, čtyři hlubší, dva jenom lehoučké. Všechny na levé ruce, která už je stejně tak posetá jizvami, že se mezi nimi ty nové ztratí.

Mám nový sen. Je nereálný, ale líbí se mi. Během jedné noci se proměním v mstitelku, která napraví všechny lidi, co ubližují jiným. A začnu s lumpy v okolí. Ještě by to ale chtělo luk, po kterém tak šíleně prahnu - časem bych možná mohla některé nepoučitelné prašivce střílet hezky do oka, to by mě bavilo (nenápadně vzpomíná na své počínání v Tomb Raideru). A možná by to taky dodalo smysl mému moři času, co mám díky svým problémům - a svět by měl o pár blbců méně. Ale dost nereálných myšlenek. Měla bych jít spát. Alespoň se pokusit spát, když už. Jenže se mi nechce. Nejsem unavená (kupodivu) a bojím se toho, že ke mě znovu přijde nějaká další noční můra. Radši budu vzhůru a třeba psát. Dostala jsem totiž nápad na povídku, který se mi pekelně líbí. Alespoň se konečně vypíšu z toho, co mi straší v hlavě.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Abigail Abigail | Web | 24. července 2014 v 14:10 | Reagovat

wow...no nevím, co napsaat. Vlastně tě asi nemůžu litovat. lítost je asi k ničemu. A nechápu ty lidi. Co proti tomu mají, pitomci.

2 Enna Enna | E-mail | Web | 24. července 2014 v 17:59 | Reagovat

Pamätám si ako som mala nočnú moru kvôli jednemu dievčaťu, ktoré ma šikanovalo(?)...neviem. Ale bolo to drsné. Vždy keď sa mi tá spomienka vráti začnem plakať a raz na tábore som dostala záchvat(nie som si istá, ale asi hej). Hrozne ťa chcem stretnúť naživo :/ pripadáš mi ako super dievča, ktoré si nezaslúži to čo jej život robí. Prepáč, ak ťa chápem zle, alebo niečo podobné...

3 Akky Akky | E-mail | Web | 25. července 2014 v 18:49 | Reagovat

To je super sen! Kdyby se to náhadou povedlo, rozhodně mi dej vědět, přidám se :D
Víc nevím, co napsat. Nenapadá mě žádná srozumitelná reakce...

4 Eliza Eliza | Web | 25. července 2014 v 19:11 | Reagovat

Sen číslo dvě je určitě hustý, ale to ostatní...Nevím co na to říct, fakt mě to mrzí, ale tuším, že o lítost asi moc nestojíš. Hádat se sám se sebou...Řekla bych, že to asi zažil každý, ale ne v takovém měřítku. Tak snad tě bude provázet síla...Moc bych ti to přála. A na povídku se těším.

5 Kate Kate | E-mail | Web | 26. července 2014 v 13:43 | Reagovat

Vidíš, teď jsem unavená pro změnu já, a to přišerně, a představa, že se dřív jak ve čtyři ráno nedostanu do postele... -_-

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama