Deník jedné Černé příšerky (23.8./14)

23. srpna 2014 v 13:17 | Clara Black |  Něco jako deník



Hater? Moje nová srdcovka. Kdykoliv ji slyším mě jednoduše naprosto změní, jako by se můj život již poněkolikáté obrátil vzhůru nohama - a poté, co jsem viděla klip k ní jsem jedndouše málem propadla depresi, protože je to tak krutě výstižné a dokonale se v tom vidím. Klidně bych si taky mohla uříznout tvář, a místo té osoby co se tam řeže bych klidně mohla být já, jizev máme skoro stejně. Co je ale nejdůležitější... You can't bring me down. Already have my life upside down. To si budu muset pořád opakovat, stejně jako andělskou teorii.

V hlavě mi teď ale straší jedna velice otravná myšlenka. Někteří lidé z mého okolí řeší oblečení, holky pořád řeší kluky, někdo řeší jen knížky, další zase jen práci - a já řeším samu sebe. Snažím se vyrovnat sama se sebou. Už celý osm pitomých měsíců se o to pokouším, dokonale bez výsledku. A teď mám jednoduše pocit, jako by se mi osobnost skutečně roztříštila na tři podosobnosti - jedna z nich na mě křičí, další tiše pláče a ta poslední se s neuvěřitelnou zuřivostí bije hlavou o zeď, dokud si nerozbije lebku. Jak dlouho tenhle můj boj už trvá? Rok? Bojovat sama se sebou... bože. Zřejmě jsem opravdu blázen. Ne, nejsem blázen. Jsem jen nemocná. Hodně nemocná. A brzo umřu. Někdo se na mě naštve, párkrát mě praští a já skončím s přeraženou páteří, protože jsem jak skleněná soška. A ať už si budu říkat cokoliv, vždycky budu zrůda. Taková, co ničí lidi kolem sebe, přesně jak říkala psychiatrička. A ať se do mě kdokoliv klidně pustí, s každým výbuchem se jen víc blížím k nevyhnutelnému - něčemu co mě tak příšerně děsí, že mám chuť si skutečně rozbít lebku, abych na to nemyslela. Bolest dokáže zahnat téměř cokoliv, když na to přijde... a já sakra vím, že to je špatný. Neměla bych nad tím přemýšlet, a už vůbec bych to neměla dělat, abych se do toho znovu nedostala, ale... co mám jinak dělat? Dívat se na články o pozitivním myšlení, který mě jen znechucuje, dívat se na videa se zvířátky, číst Velkého Gatsbyho nebo si říkat, že nejsem sama? Ale já sama jsem. Pozitivně myslet nedokážu. Zvířátka umírají. Gatsby umře taky. A já taky, až jednou přijde můj čas. A když se snažím myslet na hezké vzpomínky, vždycky se z nich stanou noční můry, když je mi takhle.

Přísahám, že nesáhnu na nůž. Na žádnej pitomej kuchyňskej nůž. Ani na maso, ani na nic jinýho. Univerzální nůž nechám pod polštářem, kde je. Jediný co si nezakážu jsou skalpely. Malý čepelky, nepříliš ostrý. Řezat se něčím tupým dokáže člověka luxusně otrávit, takže přestane. A já s tím nechci znovu začít. Už včera jsem k tomu měla blízko, ale neudělala jsem to, můžu na sebe být hrdá. Ale pořád to nic nemění na faktu, že k tomu mám blízko i teď. Ty tři osobnosti mě ničí, ten křik, ten zvuk, jak naráží lebka o tvrdou zeď a ten tichoučký pláč... mám chuť si vyškrábat oči, abych to nevnímala. Pravděpodobně nakonec dokončím svou zrůdnou malbu, kterou si následně nechám na zdi u postele, abych si každý den mohla připomínat co jsem zač.

Vážně jsem tohle napsala? Ne. Teď se začnu hádat sama se sebou, bože! Chce to pořádnou dávku Kornů, knížku, onyx, postel a horkou čokoládu. Žádná krev, žádná bolest. Nevidí, neslyší, necítí. Nehodlám do toho znovu spadnout, a když už, tak musím být rozdrcená na prášek. Ani tehdy ne. Jsem sakra silná, když pořád žiju. A ty idioti (omlouvám se, ale je to tak) od nás, co mě s oblibou pomlouvají jednou dostanou přes tlamy. Netuší jak je to sakra těžký každý den se nutit jíst, vstát, něco dělat, zatím co se vám po většinu času chce utýct někam hodně daleko, nebo se alespoň zahrabat na zahradě, prostě zmizet. A kdykoliv projdu kolem nožů, cítím odporný napětí na kůži, jako bych si matně vzpomínala na tu bolest, jakou jsem si s jejich pomocí způsobila. A ta nová psycholožka říká, že jsou moje jizvy hodně špatný. Měly by už pomaličku mizet, ale ony nemizí. Strašně špatně se hojí. A poslední, kterou mám na noze pořád vypadá opravdu ošklivě. Jak si tak říkám, možná by byla i na šití, podle toho jak zle vypadala čerstvá a jak vypadá teď. A i když si o mě spousta lidí myslí bůh ví co, jsem sice sušenka, ale zatraceně tvrdá sušenka. A zrůda. To bude zřejmě jako bonus. No nic. Jdu si přerovnat knihovnu a dělat něco kreativního, abych se z tohodle stavu dostala...

A právě jsem dostala nápad. Ještě jsem to tu tuším nezmiňovala, ale začala jsem oxidovat na Deviantartu (mám tam i pár kreseb, které jsem sem na blog ještě nedala, tak se na to vrhnu co nejdřív, slibuju!) a tak budu zřejmě kreslit. Později vám sem dám odkaz, kdyby se tu našel někdo, koho by to zajímalo (ne, že bych to očekávala, deník stejně nikdo nečte, ale kdyby náhodou) a je mi líp. Je mi sakra líp. A proč? Mám neuvěřitelně sladkýho opeřenýho kámoše. Viď Milouši?

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Mirimë (Karolína Kahounová) Mirimë (Karolína Kahounová) | Web | 23. srpna 2014 v 19:17 | Reagovat

Musí pro tebe být hrozné mít v sobě ty tři osobnosti... Doufám a držím ti palce, že ten boj vyhraješ a už se nebudeš tak trápit! A nejsi sama, vždyť máš svého Milouše a Milenne.
Odkaz sem určitě hoď, zajímá mě, co jsi nakreslila! :)

2 Eliz Eliz | Web | 23. srpna 2014 v 19:28 | Reagovat

Vůbec ti nezávidím tvůj těžký život, ale věřím, že se s tím dokážeš poprat!
Ráda bych ti také oznámila, že na mém blogu probíhá kontrola affs a končí již zítra. Chceš - li zůstat, což bych moc ráda, prosím zapiš se když tak zde: http://history-fantasy-blog.webnode.cz/v-obraze/kontrola-affs/
Díky :-)

3 Lillen A. Blake Lillen A. Blake | Web | 23. srpna 2014 v 20:12 | Reagovat

Ty jsi NESKUTEČNĚ silná! Já jsem o tom přesvědčená už skoro rok!
Takže hlavu vzhůru! Ty hvězdy tam vždycky budou!

Je hrozný, že si někteří lidé neuvědomují, jak těžké to máš - a ještě ti to ztěžují...
Nechápu :-(

JSI SILNÁ! Vždycky si toho buď vědomá!

4 Hermi Hermi | Web | 23. srpna 2014 v 22:44 | Reagovat

Je strašně super, že se z toho snaží s dostat. Ty nejsi žádná zrůda a víš to! Správně - dělej něco kreativního, ty se z toho dostaneš. A kresby bych moc ráda viděla, nemůžu se dočkat!! :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama