Deník jedné Černé příšerky (24.9./14)

24. září 2014 v 14:38 | Clara Black |  Něco jako deník

Jsem šíleně unavená, zklamaná, vyděšená a promrzlá. Jsem ledová jako mrtvola, takže se zdá, že se mnou je alespoň něco v pořádku - protože je u mě naprosto normální, že jsem studená jako smrtka. Matka je po operaci, zítra musím jet sama autobusem do Lípy k psychiatričce a jsem na zhroucení. V noci nemůžu spát, protože je tu moc velká tma a vím, že je babička hluchá jak poleno a ještě v patře pode mnou, takže chodím pravidělně spát až nejdřív v pět hodin ráno, protože vím, že brzy přijede otec z noční. A co hůř - včera se do mě pustila babička, když jsem jí psala jestli by se mnou nezajela k psycholožce, jak se nabízela. Vytasila se na mě s tím, že neví jestli mi má věřit, že se jí to nelíbí a milion dalších věcí - a když jsem jí napsala, že fajn, zařídím se jinak, tak se naštvala a pustila se do mě, co se hned urážím, že se chovám jako děcko atd. Faktem je, že mě hrozně, ale hrozně ranila. Já jí věřila, řekla jsem jí nakonec všechno, co jsme jí s mámou tajily, mluvila jsem s ní o tom naprosto v klidu a snažila jsem se a ona na mě takhle? Ne. Ví co mám za problémy a hned na mě vyjede. S tímhle přístupem si bude moct hodně dlouho stěžovat, že má jednu jedinou vnučku a že se jí vyhýbá, protože přesně to budu dělat, aby se tohle už neopakovalo. Ublížila mi, nenechám ji to udělat znovu, protože to má v povaze.

A máma bude naštvaná. Nedokážu prostě jet sama autobusem plným lidí do města plným lidí k psycholožce, abych pak šla na zastávku plnou lidí a znovu jela autobusem plným lidí. Už teď jsem skutečně na zhroucení. A vůbec jsem nejedla. Je to šílený, ani nemám hlad. Natož chuť k jídlu. Asi mi konečně uvnitř docvaklo, že jíst nechci a nebudu... nehledě na to, co si kdo říká. Otec mi může rozkazovat jak chce, ale stejně to bude stejné - vždycky se ho budu bát. A nikdy se nepůjdu najíst, když mi řekne, abych šla. Mám z něj strach a jídlo se mi hnusí... a bojím se, co mi odpoví z Linky Bezpečí.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Kate Kate | E-mail | Web | 27. září 2014 v 20:08 | Reagovat

Fakt mě to mrzí, ale nevím, co bych na to víc řekla. :(

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama