Kruh (RC)

15. listopadu 2014 v 17:02 | Clara Black |  Recenze knih
Kruh

Originální název: Cirkeln

Autorka: Mats Strandberg, Sara Bergmark Elfgren

Série: Kruh

Díl: 1.

Počet stran: 520

Vazba: Vázaná

Nakladatelství: Fortuna Libri

Rok vydání: 2012

Hodnocení na Goodreads: 3.80

Hodnocení na Databázi knih: 74%

Anotace: Engelsfors, město, které buď milujete, nebo nenávidíte. Většina tamních obyvatel ho spíš nenávidí. Právě tam se díky krvavému měsíci sejde v zábavním parku šest dívek, které nemají vůbec nic společného. Netuší, jak se tam dostaly ani co je tam táhlo. Jejich osudy jsou však náhle propojeny. Odpovědí na otázky se jim nedostává, vědí jen, že ať se stane cokoliv, musí stát při sobě a postavit se zlu, které v Engelsforsu přebývá.

Apokalypsa začíná v Bergslagenu.

Všechno začíná ve chvíli, kdy ve škole v Engelsfors (snad to dobře píšu, pokud ne, tak se omlouvám) dojde k objevení mrtvého studenta, který spáchal sebevraždu. Od té chvíle se cosi změní, pohne. Jako by se ve vzduchu šířilo cosi podivného, o čem lidé nemají zdání. Všechno ale vyvrcholí ve chvíli, kdy se protnou cesty šesti různých dívek, které spolu na první pohled nemají vůbec nic společného. Cesty osudu ale bývají nevyzpytatelné a ani jedna z dívek netuší, co je teprve čeká.

Tato kniha mě zaujala již krátce po svém vydání, ale jak tomu u mě bývá - shodou okolností jsem na ni zapomněla. Po jisté době jsem se setkala s jejím pokračováním (Oheň), ale ani tak jsem neměla možnost si ji přečíst. Ta se mi naskytla až teď, takže provolávám třikrát hurá, protože by bylo smutné, kdybych si ji nakonec nemohla přečíst. Jednoznačně totiž patřila k mým takzvaným objevům, tedy knihám, které mě opravdu zaujaly.


Kruh je skutečně zvláštní kniha. Začátek mě trošičku zmátl, ale především napnul, což vzhledem k samotné úvodní scéně byl zřejmě záměr. Nutno samozřejmě podotknout, že byl začátek opravdu... tajemný? Ano, to je to správné slovo. Tajemný a lehce nepochopitelný, protože je samozřejmé, že kniha neprozradí všechna svá tajemství hned na samotném začátku. Co by to potom bylo za čtení, kdyby člověk všechno hned věděl? Od toho tu sice máme spoilery (které já psát nehodlám) ale bez jisté dávky tajemna a překvapení by to opravdu nebylo ono. A právě ona slušná dávka napětí a tajemna se nám - čtenářům - dostává již na začátku knihy, čímž nás rovnou svým způsobem pohání k tomu, abychom rychle četli dál a zjistili víc. Bohužel, mě pokračování až tolik nechytlo.
Naše hrdinky jsou každá úplně jiná. Je to taková dobrá směsice, jak by mohl někdo říct - od každého něco. Každá jiná, proto jednoduše příliš nedává smysl jejich uskupení. Nemají zdánlivě nic společného, tak proč ony? I na tuto otázku se najde odpověď, ale zpět k samotným postavám. Jsou zvláštní. Každá dívka, přesto jsou ale realisticky vykreslené a u žádné z nich se neopakuje charakter jiné postavy, což je velice dobré. Bohužel jsem si ani jednu z nich neoblíbila. Všechny na mě svým způsobem působily trošku pokřiveně, ale možná se mi to jen zdálo. Je totiž pravda, že ne každou postavu si oblíbím - a pokud už si nějakou oblíbím, většinou ji autor nebo autorka zabije, takovou mám totiž smůlu. Tohle je ale něco jiného. Přistihla jsem se totiž, jak už třetí den kroužím nad rozepsaným článkem, kde mi jen poblikává kurzor za posledním kouskem textu - oficiální anotací - a nemůžu jednoduše přijít na to, jak začít a srovnat si myšlenky. Kruh není špatná kniha, to rozhodně ne, ale nějak mi nesedla.

Pokud jde o styl psaní, i ten je trošičku zvláštní. Obvykle si v knihách všímám různých drobných detailů - zvlášť pokud jde o samotný styl psaní autora nebo autorky - a v Kruhu jsem narazila na něco, s čím jsem se ještě nesetkala. Zdrobněliny. Ne tak, že by všechno bylo psané ve zdrobnělinách, to skutečně ně, ale kdykoliv se objevila matka, otec, děda - přišly na řadu zdrobněliny. Takže nebyla mamka, máma, matka, ale pořád jen maminka. Nebyl taťka, táta, otec - byl jen tatínek. A to samé s dědou a podobně. Opravdu netuším proč, ale tohle neustálé opakování zdrobnělin mě při čtení trošku rušilo. Je to hodně netypické, ještě jsem se s tím nikdy nesetkala, a jak jsem psala, nemůžu říct, že bych z toho byla nadšená. Byla to věc, které jsem si musela neustále všímat více, než rozhovorů mezi postavami a často jsem se musela vracet o pár stran zpět, protože jsem si připadala ztraceně a tápala jsem. ALE na druhou stranu je tato kniha opravdu dobře tajemná a napínavá, zároveň bez prvků, které jsou pro dnešní knihy ve spoustě žánrů velice typické, což dodává jistý další nádech originality, který jednoduše musím ocenit, ačkoliv mi tato kniha příliš nesedla.

Na závěr bych jen chtěla dodat, že netvrdím, že je Kruh špatný, nebo něco podobného, to opravdu ne! Myslím si, že vůbec není špatný, ale pro mě nebyl tím pravým ořechovým. Nesedla jsem si s postavami, se stylem psaní, ale to v žádném případě neznamená, že by se vám kniha nemohla líbit! Proto ji určitě zkuste, pokud vás zaujala. Jak se to říká? Sto lidí, sto chutí. A to platí i v případě čtení :)



Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství Fortuna Libri

Knihu si můžete pořídit například zde

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama