Mňoukavé čtení a sladké (17.12./14)

17. prosince 2014 v 18:47 | Clara Black |  Něco jako deník

Jak už je asi známo, v deníčku jsem se rozhodla pokračovat. Vzhledem k tomu, že už ale nestraším na Knižní zahradě jsem se rozhodla, že přeci jenom deníček konečně vylepším o různé fotky, protože mě vedení fotodeníku na Knižní zahradě moc bavilo a mohlo by to být takové pěkné zpestření těchto článků. Proto bych byla moc ráda, kdyby jste mi do komentářů napsali, co si o přidání fotek k deníku myslíte :-)
A samozřejmě - jak jsem psala na facebook, dnešní deníček bude i s knížkou a jak už samotný název vypovídá, bude i trošičku, ale jen trošičku... umňoukaný. Proto jen doufám, že máte rádi zvířátka - a ještě lépe kočky - tak moc jako já, protože já jsem neuvěřitelná kočkomilka. (Buďme upřímní, zvířatomilka, protože se za každým pejskem otáčím se slovy, jak je krásný, nebo roztomilý) Tak snad se vám bude dnešní deník alespoň trošičku líbit.



Včera jsem v půl desáté jela do města (do toho druhého, kam obvykle nejezdím) za psycholožkou. Jen co jsem vyšla ven, padla na mě taková podivná nálada, protože počasí bylo vskutku PŘÍŠERNÉ. Jen se podívejte na fotku? Tomuhle říkáte zima a období před Vánoci? Vážně? Ne, díky. A to jsem si chtěla postavit sněhuláka! Fňuk.

K psycholožce jsem jela s babičkou, s rozhodnutím, že u ní přeci jenom nepřespím, jak bylo původně v plánu, protože jsem byla naprosto vyčerpaná, jak jsem v noci nemohla spát. A jak to u mě většinou bývá, samozřejmě jsem ráno nestíhala na autobus. Ale jak to u mě ještě jednou bývá - nakonec jsem na autobus čekala skoro celých dvacet minut, takže jsem neodolala pokušení a posadila se na brutálně ledovou lavičku na zastávce a vytáhla si knížku - Harryho Pottera, kterého jsem během včerejška a dneška stihla přečíst už podruhé, mimochodem.


U psycholožky bylo všechno fajn, až na povídání o škole. Můj životní plán zní: udělat si na jaře řidičák (nepřipadá v úvahu, kdybych ho neudělala, otec by mě zabil) a v září nastoupit do školy. Já do školy jít určitě nedokážu. Ne proto, že bych si to nepřipouštěla, ale protože mě děsí LIDI. Zvlášť moji vrstevníci. Ale na to je ještě čas.

S babičkou jsem se před tím dohodla, že u ní nepřespím, ale věci se otočily vzhůru nohama, když jsem viděla babičku a tetu z okna místnosti, kde mívám sezení s paní psycholožkou. Takže jsem jela s nimi do elektra, potom do Albertu a nakonec jsem si jela domů pro prášky, že u babičky přeci jenom přespím. Všechno se to seběhlo rychle, ale jsem za to ráda. Jestli má někdo dobrý smysl pro humor, tak je to totiž moje teta. Hned jak jsme přijely k babičce se jí podařilo mě tak rozesmát, že jsem se málem udusila smíchy :-)
Po obědě jsme se pustily do vosích hnízd, které jsem vám nevyfotila, ale následovalo dělání krému na tohle cukroví a následné namáčení v strašně dobré čokoládové polevě. Hrozně jsem si to užila, teta skutečně perlila, dobře jsme se zasmály a fotka je sice ze dneška, ale to nevadí. Mimochodem... dnes to tetě hezky všechno žbluňkalo do čokolády. Taky na to byl celkem vtipný pohled.

Před dnešním obědem jsem si četla, zatím co babička s tetou dělaly právě tohle cukroví a ještě si babička dělala nějaký oběd na zítřek, a musím říct, že jsem byla strašně rozrušená. Chtěla jsem babičce říct, že u ní už dnes nepřespím, jak ona zřejmě počítala a před tetou jsem se... no ano, prostě bála. Mám strašný strach takhle něco ještě říkat před někým, takže jsem si div neškubala vlasy, jak jsem byla nervní. Všechno se nakonec ale vyřešilo a později jsme jely koupit dárek pro Radka (přítel tety) a já objevila ve vedlejším obchodě pěkné šály (těmi jsem posedlá) a krásný kabátek, který by mi ale bohužel k ničemu teď nebyl. Co jsem ještě nezmínila je setkání s paní Vávrovou. Sama jsem Vávrová, a zvláštností je, že ve vesnici, kde bydlím je ještě jedna rodina se stejným příjmením, ale příbuzní nejsme. A navíc je v té rodině dívka, která se jmenuje už úplně stejně jako já - Klára, navíc Vávrová. A když jsme byly s tetou a babičkou v Kauflandu, potkaly jsme ji. Shodou okolností pracuje v pekárně u Kauflandu, kde mají moje oblíbené čokoládové muffiny (mňam!) a tak se mě ptala na mamku. Dřív spolu pracovaly, než ji musel šéf (její vlastní příbuzný) z nějakého důvodu propustit. Do toho už jsem neviděla, takže jsem to neřešila. Vůbec se ale nezměnila - stále stejná usměvavá a upovídaná paní.

A následovala káva u tety. Ta roztomilá kočička, která je na fotce se jmenuje Nelinka. Předchozí kočička, taková ta tmavá, u fotky s cukrovím se jmenuje Zuzanka. Zuzanka je kočka babičky, Nelinka je kočka Radka (přítel tety) a bydlí tedy logicky s tetou a Radkem. Možná to taky není vidět, ale Nelinka je skutečně... veliká. A to myslím do šířky, protože upřímně řečeno, je trošičku tlustá. A líná. To jí ale neubírá na zvědavosti a roztomilosti, ne? Chtěla jsem ještě přidat jednu koláž, kde byla krásně vyfocená Zuzanka, ale blog jednoduše nespolupracoval a už je stejně hodně hodin, takže možná někdy příště. Krom toho už se stejně cpu zmrzlinou a už se mi nic nechce, takže to bude pro dnešek vše :-)


 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Fey Fey | Web | 17. prosince 2014 v 18:58 | Reagovat

Kočky mám ráda, jen do té doby, než mi chce skočit na klín. Vážně - potom vystřelím na nohy a se zuřivým gestikulováním nadávám, ať na mě ta kočka neleze. :-D
Kámen Mudrců jsem přečetla třikrát, příjde mi zkrátka jako nejlepší díl celé série.

Další dívka se stejnými jménem jako ty? Pff, kdyby se někdo jmenoval stejně jako já, stane se ze mě Sherlock Holmes (nebo spíše Sherlocka Holmesová???) a půjdu pátrat po rodokmenech, matrikách, archivech atd., jak se znám. :-D

Ty kočky jsou hrozně cute. :-3 A tou kávou jsi mi hrozně nahnala chuť. Musím si jít nějakou udělat nebo mě klepne! :-D

2 Hermi Hermi | Web | 17. prosince 2014 v 21:55 | Reagovat

Jé, tak to je docela vidět, že jsem tu už pár dní nebyla, protože - Páni! Ty si zase vedeš deník! Woooow! A s fotkama! Uznávám, že fotodeník na Knižní zahradě jsem měla fakt ráda, i když pokud vím, tak ho tam nějak zvlášť moc nebylo...Každopádně tohle je super!
To je váš dům na té první fotce? Dost depresivní...i když netvrdím, že dům, kde bydlim já vypadá nějak výrazně lépe...XD
Jinak...taky už pečete cukroví? No jo, ta Vánoční mánie doléhá ne všechny, jak tak koukám...i když učitelé jsou evidentně imunní...
A ty teda půjdeš znova do školy? Nebo je to jen návrh, že bys toho eventuálně byla schopná? Ono to není zas tak hrozný. Záleží, jaký chytneš kolektiv. Každopádně držím palce naprosto se vším a doufám, že se ti vydaří Vánoce.

3 Clara Black Clara Black | E-mail | Web | 18. prosince 2014 v 11:45 | Reagovat

[1]: To já je mám ráda i tehdy, oni mě mají rády, jsem taková ''kočičí máma'' jak mi říkaly učitelky na základce :-)

[2]: Ten domek není náš, ale stojí hned naproti zastávce. Náš dům je o dost větší, starší a má obří zahradu :-D
A do školy určitě nepůjdu. Kolektiv tam mě nesnáší a lidi přibližně v mém věku mě upřímně děsí, všichni v reálném životě mě totiž pak jen nesnáší a z toho pak plynou další problémy a tak... A děkuji :-)

4 Kate Kate | E-mail | Web | 19. prosince 2014 v 19:40 | Reagovat

Myslím, že přidávat fotky je dobrý nápad. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama