Niterní pocity (26.6.)

26. června 2015 v 15:19 | Azzie |  Něco jako deník

Já vím, co chci. Skutečně? Doopravdy to vím. Chci jen klid, pokoj. Od života, od lidí od problémů, prostě od všeho. Třeba se uhrát nějakou hru k smrti, nebo umřít na přebytek spánků - co já vím? Jen klid. Kdykoliv mám totiž pocit, že se věci obrací k lepšímu, všechno se jen tisíckrát zhorší. A to mám být upřímná a otevřená? Zkuste si to před A. Dnes má přijít a přespat u mě - v rámci ''oslavy'' narozenin - a já si tak tedy říkám: Bude naštvaná? Bude nepříjemná? Nebo bude pro jednou v pohodě, přestože mám depresi? Mám se snažit jí lhát a přetvařovat se jako vždycky? Bude to nutnost, neukázat pravdu. Ona totiž nesnáší, když mám depresi. Nesnáší, když mám problém. Nesnáší moje situace. A není ani schopná pochopit, že mám zlé sny a nechci aby tu byla, až se z nich začnu v noci probouzet. Nechce to chápat, tak to nechápe. A já se kvůli tomu musím bát jako malá holka.

Dnes se mi zdál sen o P, který mě natolik rozhodil a možná i vyděsil, že se na něj skutečně snažím zapomenout. Poslední týden a pár dní mám takové sny pořád - a nedokážu se jich zbavit. Alespoň už mi přišlo to WoWko a mám aktivovaných svých skvělých třicet dní... tak jen doufám, že si s sebou A vezme počítač, aby hrála nějakou hru. Pak bych mohla využít svůj první aktivovaný den... a nějak ze sebe tu depresi dostat. Nuceným úklidem se toho stejně nezbavím - moje myšlenky jsou jasně spředená síť a já už nemám chuť ji někomu ukazovat, abych ji pak musela znovu splétat dohromady. Proč taky. Stejně netuším jak docílit svého vytouženého klidu, třebaže jsem si skutečně myslela (alespoň na maličký, malicherný a zanedbatelný moment) že jsem ho našla. Nenašla. Anebo našla, ale někdo mi ho vzal. ZASE.

Včera jsem se dala zpět do kreslení, ačkoliv to zas až tak valný výsledek nemělo. Začnu hezky od znova - a přeberu si to pěkně po svém. Můj původní plán byl nakreslit božsky rusovlasou Taylor Swift z Bad Blood, abych zase mohla něčím přikrmit svůj deviantart, ale plán se trošičku... pokazil. Nejsem spokojená s výsledkem a tak začnu od začátku, jen trošku víc volně. Moc se mi líbí ten nápad, takže se uvidí, jak to dopadne. Stejně mi aktuálně dělají starosti spíš jiné věci. Jako třeba moje tichá přání, která teď toužím vyslovit nahlas. Prakticky bych mohla... stejně by je nikdo nezaslechl. Ani nevyslyšel.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama