Paranormální krize a menší přiznání

18. července 2015 v 13:11 | Azzie |  Na slovíčko

Jak si jistě většina z vás všimla, tak jsem teď už celkem dlouhou dobu neaktivní. Proč? Jednoduše řečeno mě dostihla krize. Jak blogová, tak v osobním životě. Nebudu se vymlouvat že na blog nemám čas, protože si ho vždycky dokážu najít, ale tentokrát je to skutečně vyloženě o mojí nechuti blogovat. Nechci se do toho nutit, přestože mě to opravdu mrzí - a ještě víc pak když vidím, že už vás tolik odešlo, protože nic nepřidávám. S tou krizí opravdu bojuju a snažím se jí teď překonat s recenzemi, takže snad alespoň ta blogová pomine. Opravdu mi to blogování chybí, protože se cítím dost prázdně. Dřív blog byl něčím, u čeho jsem trávila většinu času - teď většinu času trávím na Warcraftu s tím, že mě prakticky nic nebaví.



Co se týče té paranormality, dost jsem znovu propadla tématice duchové a nadpřirozeno. Dost mě k tomu opět popostrčily moje vlastní (a velice šílené) sny, potom také moje doktorka (haha, neptejte se) a samozřejmě moje vlastní paranormální zážitky. Co se týče podobných záležitostí, tak rozhodně věřím na duchy. Ne na průsvitné postavičky co nás chodí v noci strašit, ale věřím tomu, že existuje něco po smrti - a že by naše duše mohla (čistě teoreticky) zůstat mezi námi v určité formě energie, ale to je jen moje laická představa. Podstatné je něco jiného - kdo sledujete, nebo jste sledovali můj Wattpad, možná víte, že jsem tam vydala opravdu kratičkou sbírku povídek (které na blogu vyšly samostatně) III. Už pár měsíců pracuju na další, jen mnohem obsáhlejší. První povídku už mám rozepsanou, ale nějak ne a ne chytit inspiraci na to, abych ji dopsala. Snad se mi to podaří, nebo ji prostě budu muset přeskočit (a narušit tím svůj plán hezky všechno dokončit) ale chtěla bych také dokončit povídku Oči mrtvých. Vzhledem k tomu, že si léto silně spojuju s horory, thillery a podobnými věcmi, dost mě to chytlo. Aktuálně s Milenne děláme na něčem jako... neoficiální verzi? Dalo by se to tak říct. Z té budu vycházet až začnu psát. Rozhodně je ale na co se těšit, nebo v to alespoň naivně doufám :-D


A to přiznání? Tady je:

Co se ale týče neblogových záležitostí, chtěla bych zmínit jednu věc. Hádám že většina z vás také ví, že krom tohoto blogu se věnuju (přestože teď velice neaktivně) ještě druhému - Knižní zahradě. Na té jsem společně s blogerkou Milenne, která je také moje moc dobrá kamarádka. A teď už nejen to. Už se známe asi... rok? Dva? Čas není zrovna mojí silnou stránkou, dost v něm plavu, takže to těžko odhadovat. Ale dost jsme si padly do oka, moc mi jako kamarádka pomáhala po celou dobu, co jsme se znaly. Po dlouhou dobu se taky stala jediným člověkem, ke kterému jsem dost otevřená. Je pravda, že jsme se dost někdy hádaly, protože je to se mnou fakt těžké, ale prostě jsem ji měla ráda. Vydržely jsme spolu i pár hodně ošklivých incidentů, věcí a podobného ''harampádí'', což nás asi taky ještě víc sblížilo. Onehdy se mi potom jednou přiznala, že je do mě zamilovaná a ve mě jednoduše hrklo. Přiznám to už rovnou - moje úroveň vztahů s lidmi je velice primitivní. Buď se mi ten někdo zamlouvá nebo ne, mám ho ráda nebo ne. Moje obvyklé ''mít ráda'' je ale spíš zvyk, než cit, protože lidi nemusím. Když už pak někomu tedy řeknu, že ho fakt ráda mám, je to už opravdu veliká výsada. A jí jsem měla ráda snad celou dobu. Ještě před tím, než se mi ale svěřila s tím, že je do mě zamilovaná jsem ale sama trošku přemýšlela nad tím, jestli do ní nejsem zamilovaná. Nakonec jsem to - jako obvykle - zahodila za hlavu s tím, že by mě podobné věci fakt trápit nemusely, když není potřeba to řešit. A pak to přišlo, přiznala se mi. To byl pro mě impulz k tomu to znovu přebrat - a jo, byla jsem do ní zamilovaná. Byly jsme spolu nevím jak dlouho, ale nevyšlo to. (Poznámka: Její máma mě fakt nemusí.) Teď jsme se ale daly znovu dohromady. Takže ano, tohle je můj coming out. Aktuálně chodím s holkou, jsem bisexuální. A jsem s tím spokojená.

Je skutečně zvláštní to psát takhle veřejně, ale vlastně je to i krůček dopředu pro mojí nelibost vůči lidem (která ve virtuálním světě není sice tak hrozná, ale první krok je první krok!). Popravdě řečeno jsem si dost dlouhou dobu myslela že jsem jen na holky, to už někdy asi od... základní školy? Kdy jsem byla dvakrát zamilovaná do dvou svých kamarádek. Samozřejmě jsem se několikrát zamilovala i do kluka, ale nikdy to nebylo nic vážného - ani dřív, ani potom. Nejsem zrovna dvakrát hezká (nebo se za hezkou nepovažuju, schválně - napište klidně svůj názor) a povahově už vůbec ne. Jsem trošku podivínská, vím to o sobě. Ale tyhle podivnosti mě dělají jednoduše takovou, jaká jsem. A řekla bych, že jsem teď na té nejlepší cestě k sebepřijetí, které tolik potřebuju - ano, jsem bisexuální. Ano, trpím depresemi. Ano, mám ošklivou minulost. Ano, mám psychické problémy. Ano, nemám se ráda. Ale znovu ano - myslím si, že i s tím dokážu být šťastná. Se sebou, s Milenne.

Co také musím zmínit je fakt, že u Milennina coming outového článku není ani jeden nenávistný komentář, spíš naopak. Reakce v komentářích mě až dojaly - protože takhle jsem ještě nikdy nikoho na něco podobného reagovat neviděla. Možná to bude znít hloupě, ale taky doufám, že se i tady vyhneme nenávistným komentářům. A moc díky, pokud jste si tenhle článek přečetli až do konce. Jste úžasní ♥ Pokud vás zajímá coming out Milenne, najdete ho tady :-)


 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Lilly Lilly | 19. července 2015 v 10:21 | Reagovat

Buď hlavně šťastná. Ty potřebuješ štěstí k životu, všichni ho potřebujeme.
Ať ho nalézáš kdekoli, přeju ti, abys byla šťastná.

A co se mě týká, mně krásná připadáš.
(To be honest, mám trochu jinak nastavené vnímání krásy - ale o tom to je, krása je subjektivní, a mně krásná připadáš.)

2 Azzie Azzie | E-mail | Web | 19. července 2015 v 10:27 | Reagovat

[1]: Moc děkuju :-) Popravdě řečeno jsem nakonec ten pocit, že je to dobrý nápad s tím jít nakonec na světlo, celkem přešel, když se nikdo neozval. Po x letech šikany se ve mě znovu ozval tichý hlásek s pochybami, jestli jsem neudělala pitomost. Ale jak jsem psala, moc děkuju, strašně si toho vážím :-)

3 Nelogična Nelogična | Web | 20. července 2015 v 20:06 | Reagovat

Nějak jsem přemýšlela, že bych sesmolila inteligentní komentář, ale zmůžu se jen na "Aww".
Aww.
Aww.

4 Mirimë (Karolína Kahounová) Mirimë (Karolína Kahounová) | Web | 23. července 2015 v 19:05 | Reagovat

Hezky napsaný článek :).

Chápu tě, taky mám taková časová období, kdy se mi nic moc nechce dělat (ani na blog), nemám náladu...

Ten Wattpad mě celkem zajímá. Jednou jsem na něm byla, když jsi tam vydala nějakou sbírku povídek, ale už si to moc nepomatuji, ani tu adresu - nemohla bys mi kdyžtak dát link :)?

S Milenne a tvou bisexualitou - obdivuji tě, že jsi to napsala takhle přímo na blog. :) A přeju, ať vám to ještě dlouho vydrží! :)

---
Jestli nechceš na blog psát a nemáš moc chuť, nemusíš... Do blogování by se člověk neměl moc nutit :). A hlavně ti přeju, abys byla šťastná :D.

5 Azzie Azzie | E-mail | Web | 24. července 2015 v 19:29 | Reagovat

[4]: Myslela jsem si, že tu někde odkaz na Wattpad mám, ale evidentně tu nějakým nedopatřením chybí :-D Každopádně, tady je - https://www.wattpad.com/user/AzreelBlack a moc díky za komentář :-) Celkově za všechny komentáře. Hrobové ticho mě upřímně děsilo :-D

6 Ariven Ariven | Web | 26. července 2015 v 1:16 | Reagovat

Článek jsem četla už dřív, ale tak nějak jsem neměla čas na sepsání rozumného komentáře. A nakonec z toho vylezl spíš srdce-vylévací komentář, za což se omlouvám. Přiznávací část jsem četla s trochu smutným úsměvem... Zrovna u mě spala kamarádka, ohledně které jsem už delší dobu přemýšlela, co k ní vlastně cítím a když jsme spolu teď strávily 10 dní v kuse (bydlíme od sebe celkem daleko, takže se moc často nevídáme), konečně mi došlo, že jsem se do ní zamilovala. A uvažuju o přiznání, ale bojím se. I kdyby to necítila stejně, věřím, že by to vzala a zůstaly bychom kamarádky, ale určitě by se tím něco změnilo k horšímu...
Ale dost o mně! Jsem ráda, že máš někoho, jako je Milenne a že jsi konečně šťastná, protože ty si to zasloužíš :) Gratuluji.
A mimochodem, podle mě hezká jsi. Máš takový roztomilý úsměv :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama