Tik, ťak (9.8.)

9. srpna 2015 v 22:55 | Azzie |  Něco jako deník



Moje poslední deníkové zápisy jsou natolik okrouhané, že si tentokrát snad myšlenky pustím doopravdy víc. Potřebovala bych jim dát mnohem větší rozlet, zvětšit jejich pole působnosti a nechat je doopravdy letět kam se jim jen zachce - protože jinak se nikdy z ničeho nevypíšu. A že je toho skutečně hodně, co bych chtěla napsat.

Včera jsem byla venku s Wolfie, bylo to celkem fajn. Dokonce jsem si vzala znovu šortky - a jsem na sebe skutečně hrdá. Vlastně i tílko! I přes to, že mám teď dvě čerstvé jizvy, to je fajn. Nestydím se za to, že nějaké mám, to doopravdy ne. Ale přesto je mi svým způsobem nepříjemné, když lidé vidí ty čerstvé, zneklidňuje mě to. Na nenávistné a znechucené pohled už jsem ale zvyklá, třebaže mě stejně vždycky zabolí. Takové věci už ale bohužel neovlivním.


A co se událo zajímavého?

1. Například máme nového pošťáka. Vůbec se mi nelíbí, ačkoliv vím, že bych neměla lidi soudit podle prvního dojmu. Sotva zazvonil zvonek a já letěla dolů ke dveřím, stál tam on. Vypadal skoro jako by mě chtěl probodnout pohledem (anebo je to tím, že se lidí bojím a nemám je ráda?) a kdyby nepřišla pošťačka, usměvavá jako obvykle, asi bych se rozklepala nervozitou. Brrr. Na druhou stranu mi v ten den přišla kniha, takže mám alespoň nějakou kompenzaci toho nemilého zážitku. Fju.
2. Taky se teď domlouvá to, že bych jela k Milenne. Jsem z toho hrubě nervózní kvůli její mámě - ale pokud se s ní chci někdy vidět, lepší možnost nemám. A pokud se její máma bude znovu chovat jako se zachovala před tím... dejme tomu, že pak už budou zřejmě lidé mít důvod si o mě myslet, že mi přeskočilo. Protože mi pak asi skutečně přeskočí. Chvíli jsem se jí otřesně bála, pak jsem na ní byla šíleně naštvaná. Teď ani nevím, co u mě převládá - ale strach z toho, co udělá, pokud přijedu prostě převládá. Vůbec netuším, co bych od ní měla očekávat Zvlášť, když spolu s Milenne jsme, že.
3. Stále čekám na pátou epizodu Life Is Strange! Musím oživit Chloe a dát ji dohromady s Max, protože ty dvě k sobě prostě a jednoduše patří. Musí být spolu! Nebo alespoň obě naživu, zas až tak náročná nejsem, že.
4. Ve středu pojedu sama na pracák do Boru. Jsem z toho nervózní jako prase, ale pokud chci mít pokoj od mámy a nechci jet s babičkou, na což už je stejně pozdě, tak tam musím sama. Navíc je to jistá forma iniciativy - a doopravdy se mi příčí poslouchání dalších keců od babičky. Ona doopravdy dokáže rozdeptat.

Chtěla bych konečně dokončit Magne Imaginareum, ale stále se nedokážu pohnout v psaní. Možná by mě mohlo motivovat kompletní sepsání anotací pro jednotlivé povídky a sestavit taky seznam a pořadí povídek, ale... stejně jsem se sekla u té první. Ach jo. Možná bych prostě mohla dnes v noci spíš psát, než číst - jak jsem ostatně měla v plánu - ale kdo ví.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama